Stádlec

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Stádlec
Stádlecký řetězový most

Stádlecký řetězový most

znak obce Stádlecvlajka obce Stádlecznakvlajka

status: městys
NUTS 5 (obec): CZ0317 553140
kraj (NUTS 3): Jihočeský (CZ031)
okres (NUTS 4): Tábor (CZ0317)
obec s rozšířenou působností: Tábor
pověřená obec:
historická země: Čechy
katastrální výměra: 18,12 km²
počet obyvatel: 563 (1. 1. 2014)
nadmořská výška: 449 m
PSČ: 391 62
zákl. sídelní jednotky: 5
části obce: 5
katastrální území: 4
adresa úřadu městyse: Stádlec 150
39162 Stádlec
starosta / starostka: Ing. Milan Kelich
Oficiální web: http://www.stadlec.eu
E-mail: podatelna@stadlec.info

Stádlec
Red pog.png
Stádlec
Stádlec, Česko
Zdroje k infoboxu a částem obce

Městys Stádlec (německy Stachletz) se nachází v okrese Tábor v Jihočeském kraji. Ke dni 28. 8. 2006 zde žilo 617 obyvatel. Správní území obce čítá 4 katastrální území, a to Křída u Stádlce, Slavňovice, Stádlec a Staré Sedlo u Stádlce. Podle čísel popisných je v osadě Hájky 13, v Křídě u Stádlce 29, ve Slavňovicích 37, ve Stádlci 155 a ve Starém Sedle u Stádlce 42 domů. V obci je základní a mateřská škola,[1] pošta a úřad městyse.

Městys Stádlec leží 9 km severně od Bechyně a asi 15 km jihozápadně od města Tábora stranou hlavních dopravních tahů. Je působištěm několika firem a drobných provozoven výrobních a nevýrobních služeb. Významným podnikem je zde Zemědělské družstvo Opařany, které obhospodařuje většinu zemědělských ploch a využívá areály zemědělské výroby v obci.

Katastr obce leží v povodí Lužnice, převážnou část území tvoří povodí jejího levostranného přítoku Oltyňského potoka, který odvádí vodu z mnoha malých rybníků ležících převážně jižně od Stádlce. Mnohé rybníčky mají zajímavá jména (Závist, Prašivka, Chudátko, Hospodář). Oltyňský potok před vyústěním do Lužnice protéká malebným lesnatým údolím. Severovýchodní část katastru odvodňuje Slavňovický potok, který se do Lužnice vlévá pod ostrožným hradištěm Slavňovice.

Městys Stádlec je členem Místní akční skupiny Lužnice, což je občanské sdružení, které vzniklo 30. 9. 2004. Dne 25. ledna 2011 byl obci navrácen status městyse.[2]

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1287. Král Václav II. v listině datované 2. června 1278 souhlasí, aby Záviš z Falkenštejna směnil vesnice Stadilce (Stádlec) a Křídu s Jindřichem z Rožmberka za jiné vesnice. Ve vesnici byla tvrz, patrně chráněná vodním příkopem. Tvrz byla ponechána jako dolní trakt nynějšího zámku. V roce 1459 prodal Rožmberk vesnici i s pozemky spolu s Dobronickým panstvím. V roce 1533 se stávají majiteli Stádlce Vítové ze Rzavého. Na začátku 17. století byla ve Stádlci tvrz, poplužní dvůr, pivovar s krčmou a dva ovčíny. Celá ves byla v roce 1622 vypálena císařským vojskem a teprve po třech letech se mohlo opět začít řádně hospodařit. Po třicetileté válce je Stádlec prodán za 20000 kop míšeňských Johaně Kateřině Hozlaurové.[3]

Od roku 1700 je ve Stádlci škola, obec se v roce 1865 stala městysem. Od roku 1878 působí v obci Sbor dobrovolných hasičů. Na konci 19. století měl Stádlec 111 domů, ve kterých žilo 699 obyvatel, z nich bylo 63 židovského vyznání. Pro jejich náboženské potřeby byla v obci vybudována synagoga. V obci byly dva mlýny. K místnímu zámku patřil pivovar a lihovar (roční produkce 833 hl lihu) a cihelna. V roce 1905 byla v obci otevřena pobočka pošty. (K jejímu stoletému výročí bylo v roce 2005 vydáno zvláštní příležitostné poštovní razítko.).

Turistika[editovat | editovat zdroj]

Městysem prochází žlutá turistická stezka, začínající na nádraží Malšice, pokračující přes Dobřejice a Stádlecký most do Stádlce. Odtud stezka směřuje dále na severozápad velkým lesním komplexem do Sepekova. Stádlec leží na 111. kilometru cyklotrasy č. 31 Nezvěstice - Lom,

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

  • Národní technická památka Stádlecký most. Visutý řetězový silniční most přes řeku Lužnici, jeden z posledních řetězových mostů ve střední Evropě. Roku 1974 byl v Podolsku rozebrán, po kusech převezen a znovu postaven na silnici III/13711spojující Opařany přes Stádlec s Dobřejicemi.
  • Kulturní památka zámek Stádlec. Vystavěn na místě původní tvrze. Současná pozdně barokní podoba pochází z přestavby v letech 1830 – 1840. Od roku 1870 patřil dědicům svobodného pána Fellnera z Feldeggu. Sňatkem Anny Fellner z Feldeggu s Janem Křižíkem (synem vynálezce Ing. Františka Křižíka) přešel zámek (spolu se zámkem Oltyně) do držení rodu Křižíků, František Křižík zde u syna ve stáří občas pobýval a roku 1941 zde zemřel. V současné době jsou majiteli zámku potomci Jana Křižíka, kteří získali v restituci zámek zpět.[4]
  • Kulturní památky - barokní plastiky na náměstí
  • Kulturní památka synagoga
  • Kulturní památka židovský hřbitov (jižně od obce)
  • Kulturní památka – dům č. 22
  • Park Stromovka uprostřed náměstí, založený v prvních letech 20. století

Části obce[editovat | editovat zdroj]

Spolky a zájmová sdružení[editovat | editovat zdroj]

  • Sbor dobrovolných hasičů
  • Myslivecké sdružení
  • TJ Sokol Stádlec
  • Zahrádkářský svaz
  • Svaz českých včelařů

Významní rodáci[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. http://zsmsstadlec.webnode.cz/ webové stránky Základní školy a mateřské školy Stádlec
  2. Rozhodnutí č. 10 předsedy Poslanecké sněmovny, k stanovení obce Stádlec městysem (25. ledna 2011), Miroslava Němcová, 25. 1. 2011
  3. * SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze království českého, díl VII. str. 58
  4. Historie obce Stádlec, obec Stádlec, ze zdrojů obce zpracovala Ida Faltýsková

Kategorie Stádlec ve Wikimedia Commons