Balkova Lhota

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Balkova Lhota
status: obec
NUTS 5 (obec): CZ0317 563251
kraj (NUTS 3): Jihočeský (CZ031)
okres (NUTS 4): Tábor (CZ0317)
obec s rozšířenou působností: Tábor
pověřená obec:
historická země: Čechy
katastrální výměra: 3,53 km²
počet obyvatel: 115 (11. 12. 2009[1])
nadmořská výška: 493 m
PSČ: 391 31
zákl. sídelní jednotky: 2
části obce: 1
katastrální území: 1
adresa obecního úřadu: Obecní úřad Balkova Lhota č. p. 1
391 31 Dražice
starosta / starostka: Stanislav Šika
Oficiální web: http://www.obecbalkovalhota.eud.cz/obec/

Balkova Lhota
Red pog.png
Balkova Lhota
Balkova Lhota, Česko
Zdroje k infoboxu a částem obce

Balkova Lhota je malá vesnice ležící asi 6 km severně od Tábora.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Vesnice vznikla patrně již ve 14. století pod jménem Včelákova Lhota. První písemná zmínka však je až z roku 1523. Obec patřila rodu Kršňáků z Božetína a ze Lhoty, který si v okolí postavil tvrz. 1587 se stala majetkem města Tábor. Na začátku 17. století byla prodána rodu Balků, podle nichž se vesnice dnes jmenuje, avšak ještě v 18. století bývala uváděna i jako Včelákova Lhota. Dominantou obce byla tvrz, vesničany spíše nazývána „tvrzka“. Malá tvrz byla chráněna dvěma nápustnými rybníky. Jedním na straně západní a druhým na straně severní, kde byl vykopán hluboký příkop. Jednalo se o jednopatrovou budovu, dole sklenutou s dřevěným svrškem. V roce 1731 se na tvrzi usadil balkovský rychtář Jan Bervida (1698 - 1767), po svatbě se svojí druhou ženou Johannou (patrně rozenou Balkovou).Bervida nechal příkop zavézt zeminou a rybník na severní straně zrušil. V první polovině 18. století prý erotoman, rytíř Lapáček ze Rzavé, spolu s rychtářem Bervidou, organizovali na „tvrzce“ divoké orgie s místními selkami a vesničankami z okolí. Od té doby byla „tvrzka“ místními poddanými nazývána „frcka“ (v tehdejší vulgární češtině, „frcat“ znamenalo „prcat“, tedy souložit). Tvrz existovala ještě v 20. letech 19. století, kdy jí prudký vítr ztrhl celou střechu a dokonce poškodil i nosné krovy. Podle místní legendy za zimních nocí vítr vanoucí nechráněným zdivem vyluzoval takové zvuky, že připomínaly hlasité vzdechy žen, podléhajících vášním rozkoše. Místní sedlák, Václav Novotný, torzo „frcky“ koupil, zboural jej a budovu přestavěl na venkovský statek. Ozvěny „neřesti“ erotických duchů Lapáčka a Bervidy skončily. Balkovští se mohli opět v klidu vyspat. Na místě zaniklé tvrze (čís. 6) stojí dnes statek a rodinný dům Novotných. Potomci rychtáře Jana Bervidy žijí v Balkově Lhotě (čís. 3) dodnes. Vesnice má asi 200 obyvatel.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. 2009-12-11, [cit. 2009-12-28]. Dostupné online.  
  • Bada, Josef: „Stručné dějiny barokního zámku v Táboře-Měšicích“ (příspěvek v knize Christiany Berwidové-Buquoyové: „Tábor-Měšice“, České Budějovice 2005).
  • Berwid-Buquoy, Jan: „Neznámá země Československo - Jižní Čechy“ (přednáškový cyklus), FU Berlin, Ost-Europa-Institut, Západní Berlín 1975.
  • Cikhart, Roman: „Balkova Lhota“, časopis „Čas“ čís. 31/1910, Tábor.
  • Sedláček, August: „Hrady, zámky a tvrze království Českého“, Díl IV., Vysočina táborská: „Lhota Včelákova“, Praha 1995.
  • Tříska, Karel Dr.: „Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku“, svazek V., Jižní Čechy: „Balkova Lhota - tvrz“, Praha 1986.
  • Vraný, Jiří Ing.: „Kořeny rodu Berwid-Buquoy na Táborsku…“ (příspěvek v knize Christiany Berwidové-Buquoyové: „Tábor-Měšice“, České Budějovice 2005).