Želeč (okres Tábor)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Želeč
Kaplička s pomníkem obětem I. světové války
Kaplička s pomníkem obětem I. světové války
Znak obce ŽelečVlajka obce Želeč
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecTábor
Obec s rozšířenou působnostíTábor
(správní obvod)
OkresTábor
KrajJihočeský
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel1 037 (2023)[1]
Rozloha15,75 km²[2]
Nadmořská výška471 m n. m.
PSČ391 74, 391 75
Počet domů319 (2021)[3]
Počet částí obce2
Počet k. ú.2
Počet ZSJ2
Kontakt
Adresa obecního úřaduŽeleč 26
391 74 Želeč u Tábora
info@obeczelec.cz
StarostaLadislav Stejskal
Oficiální web: www.obeczelec.cz
Želeč
Želeč
Další údaje
Kód obce553417
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec Želeč (německy Scheletsch) se nachází v okrese Tábor v Jihočeském kraji. Žije v ní přibližně 1 000[1] obyvatel.

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o obci je z roku 1397. Uprostřed návsi stával zámek, jehož historie sahala do 15. století.[4]

V roce 1550 koupili želecké panství od Oldřicha Španovského z Lisova Rožmberkové, kteří zde rozšířili pivovar.[5] Když roku 1565 Petr Vok z Rožmberka získal ves, nechal původní tvrz přestavět na renesanční zámek. Ten pak zakoupil Adam ze Šternberka roku 1596. Adam ale sídlil jinde a při prodeji zámku roku 1677 knížeti Ferdinandu z Lobkovic byl tento označován již jako pustý. Nový barokní zámek byl postaven v první polovině 18. století pod správou Michnů z Vacínova, rod Harrachů jej roku 1870 získal sňatkem.[6] O půlnoci z 21. na 22. prosince 1927 zámek zachvátil požár, který trval dva dny. Želečská kronika k této události uvádí: „Že byla té noci tma, nebyl požár viděn do sousedních obcí, tím také nikdo k požáru nepřijel. Šofér pana Maška musel jezdit po vůkolních obcích a hlásit požár v Želči. Než přijely sbory z Hlavatec, Obory, Maršova, Bezděčína a Plané, byla už věž i střecha shořená. Sbor náš se vynasnažoval všemožně, ale požár zdolat nemohl.“[7] Po válce byl v zámku umístěn internát středního zemědělského učiliště. Za socialismu a chvíli po revoluci patřil Strojní a traktorové stanici Soběslav. Opět postupně chátral a v roce 2015 byl zámek v dezolátním stavu zbořen. Na jeho místě se staví domov pro seniory.[4][8]

Přírodní poměry[editovat | editovat zdroj]

Jihovýchodně od vesnice leží přírodní památka Kozlov.

Části obce[editovat | editovat zdroj]

Obec Želeč sestává ze dvou částí a to obce Želeč a Bezděčín. Leží uprostřed okresu Tábor, obklopeny lesy a rybníky.

Skládka odpadů[editovat | editovat zdroj]

Nedaleko obce se od r. 1996 nachází skládka odpadů firmy Rumpold s.r.o. Praha, na kterou je ročně ukládáno asi 40 tisíc tun odpadů převážně z území okresu Tábor. Předpokládaná životnost skládky je do roku 2028.[9][10]

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

  • Novorománská kaple se nachází v udržovaném parčíku na návsi.
  • Poblíž kaple se vpravo nalézá kamenný pomník padlým v I. světové válce a obětem nacizmu.
  • Vlevo před vchodem do kaple je umístěný zdobný kříž na kamenném podstavci.
  • V okolí kaple a před budovou základní školy se nachází dřevořezby.

Osobnosti[editovat | editovat zdroj]

  • Josef Langmiler (1923–2006), herec
  • Ladislav Říha (1916–1942), letec 311. bombardovací perutě RAF

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  4. a b GIGALOVÁ, Veronika. Chátrající zámek nahradí pečovatelské byty Želeč. Táborský deník [online]. VLTAVA LABE MEDIA, 30.9.2015. Dostupné online. ISSN 1210-5031. 
  5. KAVKA, František. Zlatý věk Růží. [s.l.]: Nakladatelství České Budějovice, 1966. Dostupné online. S. 103. 
  6. KOLEKTIV AUTORŮ. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku V - Jižní Čechy. [s.l.]: Svoboda, 1986. 296 s. 
  7. MAREŠ, Jan. Pamětní kniha obce Želče (I.). [s.l.]: [s.n.], 1925-1940. 200 s. Dostupné online. 
  8. Želeč dokončuje pečovatelský dům a chystá wellness. www.jcted.cz [online]. [cit. 2022-05-04]. Dostupné online. 
  9. KOUBKOVÁ, Lenka. Skládka Želeč [online]. Město tábor, 27. 6. 2011 [cit. 2018-02-05]. Dostupné online. 
  10. Skládka u Želče dále hoří. Likvidace ohně potrvá dny. Týden.cz [online]. EMPRESA MEDIA, 07.10.2009. Dostupné online. ISSN 1210-9940. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]