Krakovec (hrad)
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Krakovec (Červený zámek, Červený hrádek) je zřícenina gotického renesančně přestaveného hradu. Zřícenina je umístěna na široké skalní ostrožně nad soutokem Šípského a Krakovského potoka (oba spadají do povodí říčky Javornice asi 2,5 km jižně) ve stejnojmenné obci (okres Rakovník). Nachází se cca 15 km od města Rakovník, přímo na hranici CHKO Křivoklátsko, která patří do biosférická rezervace UNESCO. Objekt je jedním z mála přechodových typů mezi hradem a zámkem a též jedním z mála hradů postavených za vlády krále Václava IV. Lucemburského.
Obsah |
[editovat] Dějiny
Hrad Krakovec byl pravděpodobně založen roku 1381, za rok jeho dokončení se nejčastěji uvádí rok 1383, kdy byla vysvěcena kaple. Jíra z Roztok, křivoklátský purkrabí[1] a oblíbenec krále Václava IV., vedoucí královské huti si na nízkém skalním ostrohu vystavěl sídlo nemající do té doby obdoby a které též v mnoha směrech předběhlo svou dobu. Došlo ke snížení počtu obranných prvků na minimum. Chybí zde mohutná obranná věž, ta která se zde nalézá jen stěží mohla hrad ochránit. Byl kladen maximální důraz na komfort, na hradě se nachází 26-27 místností. To vše činí z Krakovce jeden z vrcholů české hradní architektury 14. století. Krakovec byl samotným Jírou nazván „Chalúpka“. Roku 1410 jej kupuje Jindřich Lefl z Lažan, roku 1414 zde pobýval a zde i kázal Mistr Jan Hus před svým odjezdem do Kostnice. Leflové drželi Krakovec do roku 1437, poté ho vlastnil husitský hejtman Jan Bleh z Těšnice a od roku 1447 Kolovratové celých 100 let, roku 1548 patří Lobkovicům. Dnes hrad vlastní Česká republika.
[editovat] Stavební vývoj
Stavba nevyniká rozlohou ani zachovalostí a výbavou svých komnat, neupoutává mohutným opevněním, vysokými věžemi ani romantickou polohou. Patřil však k našim nejluxusnějším hradům. Z toho důvodu byly i jeho obranné prvky sníženy na minimum a důraz byl především kladen na obytnou složku stavby. Do hradu se vjíždělo po padacím mostě přes vykopaný hluboký příkop. Na prvním nádvoří byla studna a věž, která sloužila k obraně. Nacházelo se zde 26 pokojů a dalších osm místností bylo ve sklepě. Nejzajímavějším prvkem objektu je řešení klenby v kapli.
Majitelé Krakovce se často měnili, což se odrazilo i na architektuře stavby, i když v negativním slova smyslu, kdy spíše hrad chátral. V roce 1548–1565 vznikly nové renesanční štíty, ale třicetiletá válka opět objekt zpustošila.
Na konci 17. století se hrad dočkal nové červené keramické střešní krytiny (odtud název Červený hrádek). Stavební úpravy pokračovaly až do roku 1720, kdy byl hrad opět připraven k obývání. V roce 1783 jej však zasáhl blesk a hrad vyhořel, zůstaly jen obvodové zdi a některé klenby. Tehdejší majitel Václav Karel Hildprant již obnovu nezrealizoval a tak se z hradu stala zřícenina.
V roce 1915 pod vedením architekta dr. Karla Kuhna začaly zajišťovací práce rakovnickou pobočkou Klubu českých turistů a tyto práce v různé míře pokračují prakticky doposud. Viz např. nový dřevěný most z roku 2005.
[editovat] Zajímavosti
- Arkýřová kaple
- K uctění památky Mistra Jana Husa se pravidelně každoročně konají Husovy poutě.
- O Jírovi z Roztok, zakladateli hradu psal Alois Jirásek v románu Mezi proudy.
- Hrad byl vyhledáván filmaři. V roce 1977 zde byl natočen pohádkový muzikál pro děti Ať žijí duchové!. Dále se zde natáčely některé scény z pohádky Princ a Večernice.
- nový most ve středověkém stylu – poslední významnou úpravou hradu je projekt na nový most přes příkop. Projekt vznikl v roce 2001 a jeho autorem je Petr Růžička, mistr tesař a odborník na středověké konstrukce a Vít Mlázovský – statik. Most zachovává princip historické stavby a vlastní realizace probíhala za pomoci historických tesařských seker bez jakéhokoliv použití těžké moderní techniky. Materiál se připravoval na Křivoklátě a i vztyčení a upevnění mostu bylo provedeno pomocí speciálně vyrobeného jeřábu, který byl stejně jako most vytesán a sestaven ručně za pomoci středověkých nástrojů a postupů. Jednalo se o experiment, který umožnil ověření kvality a rozsah historických technologií.
[editovat] Krakovecké tačky
Již téměř třicet let se ve vsi v létě pořádá závod zvaný Krakovecké tačky. Za svou dlouholetou existenci sice ztratil původní charakter akce pro skutečné siláky, ale jeho přeměna v klání, kterého se může zúčastnit téměř každý, naopak láká rok od roku více turistů Akce se pořádá vždy v srpnu. Jedná se o závod dvojčlenných posádek, jejichž úkolem je co nejrychleji oběhnout zříceninu hradu, přičemž jeden člen týmu je posazen do stavebního kolečka (v rakovnickém dialektu se řekne "radvánec", v moravském "tačky"), druhý ho veze. Původní trasa, vedoucí kolem celé vsi se zredukovala na pouhých dvě stě metrů. Současný rekord činí 43,5 sekundy. Přesný termín akce je uveřejňován na stránkách mikroregionu Balkán.
[editovat] Pověsti
Jedna z pověstí soudí, že na tomto místě stálo kdysi bájné hradiště knížete Kroka a rovněž od jeho jména odvozuje jméno pozdějšího hradu
[editovat] Zajímavosti okolí
[editovat] Odkazy
[editovat] Reference
- ↑ POHORECKÝ, Vladimír. Tipy na výlet po rozhlednách a starých hradech. Praha : Radioservis a.s., 2000. ISBN 80-86212-10-6. Kapitola Hrad Krakovec, s. 57.
