Ústupenice
| Ústupenice | |
|---|---|
 Tvrziště | |
| Základní informace | |
| Zánik | 15. století |
| Poloha | |
| Adresa | jihozápadně od Doubravic, Sedlčany,  Česko |
| Souřadnice | 49°38′1,04″ s. š., 14°23′39,48″ v. d. |
  Ústupenice | |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 28603/2-2621 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Ústupenice jsou zaniklá tvrz jihovýchodně od Doubravic u Sedlčan v okrese Příbram ve Středočeském kraji. Ve čtrnáctém století tvrz bývala centrem drobného šlechtického statku, ale ve druhé polovině patnáctého století ztratila svou sídelní funkci a zanikla. Brzy poté byla zrušena i stejnojmenná vesnice a na místě bývalého sídla zůstal stát pouze hospodářský dvůr. Pozůstatkem tvrze je tvrziště chráněné jako kulturní památka.[1]
Historie[editovat | editovat zdroj]
Vesnice Ústupenice patřila na začátku čtrnáctého století vladykovi Jankovi, který měl v erbu růži, a byl tedy členem rodu Vítkovců.[2] První písemná zmínka o vsi pochází z roku 1318, kdy Jankovi synové Přibyslav, Rynart a Dobeš dostali vsi Skalsko a Kostelec. Dobeš zastával řadu církevních úřadů a mimo jiné byl kanovníkem metropolitní kapituly (od roku 1323), královským kaplanem (1341) a kanovníkem vyšehradské kapituly. K jejich rodu patřili ještě Přibyslavovi potomci, kteří žili v Maršovicích a v patnáctém století vymřeli na Pořešíně.[3]
Ústupenici mezitím získal jiný rod, který používal znamení lva. Prvním z nich byl Jan, který okolo roku 1380 prodal ves Rakovice Oldřichovi z Rožmberka. Janovým bratrem mohl být Renvald, který se stal pánem Ústupenic okolo roku 1382 a převedl na ně věno své manželky Markéty. V roce 1393 dal svému synu Renvaldovi Popovice. Renvald mladší však už dříve společně s bratrem Bohuňkem koupili hrad Pušperk, a Popovice proto prodal králi Václavovi IV. Ústupenický statek však Renvaldovi patřil jen částečně. Druhou část totiž vlastnil Rynart Pohan zmiňovaný v letech 1373 a 1394. Renvald svůj díl s tvrzí, tehdy poprvé zmiňovanou, v roce 1410 prodal Přechovi z Olbramovic. O pět let později zde však sídlili Lipolt a Přibíček z Ústupenic z blíže neznámého rodu. Přibližně od poloviny patnáctého století Ústupenice, s výjimkou jednoho poddaného, bývaly součástí panství hradu Vysoký Chlumec.[3] Tvrz v té době ztratila svou funkci, a postupně zanikla. V roce 1611 byla zrušena i vesnice. Poddaní se museli odstěhovat do Habří a jejich půda byla připojena k poplužnímu dvoru, který stále stojí.[2]
Stavební podoba[editovat | editovat zdroj]
Tvrz stávala v těsném sousedství hospodářského dvora. Dochované tvrziště tvoří centrální pahorek obklopený mělkým, z velké části zavezeným, příkopem.[4] Podobu pahorku změnilo vyhloubení sklepa,[4] ale podle Augusta Sedláčka byl sklep částí tvrze a mladší je pouze jeho klenba.[3]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2021-02-15]. Identifikátor záznamu 139922 : Tvrz Ústupenice, archeologické stopy. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ a b Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Příprava vydání Miloslav Bělohlávek. Svazek IV. Západní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1985. 528 s. Kapitola Ústupenice – tvrz, s. 374.
- ↑ a b c SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Svazek XV. Kouřimsko, Vltavsko a jihozápadní Boleslavsko. Praha: Šolc a Šimáček, 1927. 348 s. Dostupné online. Kapitola Tvrze v okolí Chlumce, s. 149.
- ↑ a b Tvrz Ústupenice, archeologické stopy [online]. Národní památkový ústav [cit. 2021-02-15]. Dostupné online.
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Ústupenice na Wikimedia Commons
