Pušperk
| Pušperk (Fuchsberg) | |
 Zřícenina hradu Pušperk |
|
| Základní informace | |
|---|---|
| Země |  Česko |
| Vystavěn | 1260 |
| Zničen | 1465, 1475 |
| Účel | ochrana nové cesty k zemské hranici |
| Rod | Lucemburkové,Jagellonci,Černínové |
| Zeměpisné souřadnice | 49° 26′ 6″ s. š., 13° 9′ 1,5″ v. d. |
Pušperk je zřícenina hradu, která se nachází na mírném zalesněném kopci 2 km západně od Poleně, u místní části Pušperk.
Obsah |
Historie [editovat]
Hrad Pušperk postavil a po svém erbu "lišce" (Fuchsberg) pojmenoval vítěz nad Uhry v bitvě na Moravském poli 12. 7. 1260 Jaroš, zvaný Velký, ze Slivna a z Poděvous. Těsně pod hradem vedla starodávná zemská silnice z Klatov přes Poleň k Horšovskému Týnu, zprostředkující spojení rakouských zemí s říší. Ale už v roce 1465 se popisuje Pušperk jako odúmrť: "...hrad pobořený Pušperk se dvorem opuštěným..." Na pobořeném hradě sídlili loupežníci přepadávající povozy obchodníků, proto byl roku 1473 na Den Božího těla klatovskými obyvateli dobyt.
Pověst [editovat]
Po přepadení a zboření Pušperka byli vyvražděni všichni jeho obyvatelé. Za nějakou dobu po tom sedlák z blízké vsi Bezpravovic uslyšel ze zřícenin hradu volání o pomoc. Nalezl tu pak v zavalené spižírně jedinou dceru hradního pána, která se tu při obléhání hradu schovala, a když se po dobytí hradu vchod sesul, zde drahný čas ze zásob potravin žila, až konečně sedlákem byla osvobozena.
Jiná pověst:
Hrad Pušperk spojen prý byl s hrádkem Ruchomperkem, vystavěném na blízkém vrchu Kouřimu, podzemní chodbou, kterou se majitelé těchto tvrzí navzájem navštěvovali. Pán z Kouřimi dlužen byl Pušperskému různé obilí a zvláště mnoho hrachu. Mezi sousedy vypuklo rozladění, když věřitel se dožadoval vrácení.
Kouřimský slíbil vrácení dluhu a skutečně také poslal na Pušperk několik povozů se sudy s hrachem. Sotva ale byly vozy na hradní nádvoří vpuštěny, vyřítili se ze zakrytých sudů ozbrojenci a nic netušící posádku hradu ubili.
Hradní vrch [editovat]
Hradní vrch o nadmořské výšce 582 metrů spadá geomorfologicky do celku Švihovská vrchovina, podcelku Chudenická vrchovina, okrsku Poleňská pahorkatina, podokrsku Poleňská kotlina[1].
Reference [editovat]
- ↑ Břetislav Balatka, Jan Kalvoda - Geomorfologické členění reliéfu Čech (Kartografie Praha, 2006, ISBN 80-7011-913-6)
Odkazy [editovat]
Literatura [editovat]
- SEDLÁČEK, August, Hrady, zámky a tvrze Království českého. 1. elektr. vyd. Praha: Jiří Čížek - ViGo Agency, 1998
