Sjezdovka

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Lyžař na sjezdovce
Tento článek pojednává o svahu určeném ke sjezdu. O sjezdovkách jakožto sjezdových lyžích pojednává článek Lyže.

Sjezdovka (sjezdová trať) je svah pokrytý sněhem používaný k rekreačnímu nebo soutěžnímu sjezdovému lyžování nebo lyžařskému slalomu, snowboardingu či dalším zimním sportům. K této činnosti je využívána buď přirozená sněhová pokrývka nebo pokrytí umělým sněhem, vytvářené sněhovými děly. Některé sjezdovky a areály zimních sportů jsou využívány i mimo zimní sezónu, například pro sjezd na horských kolech.

Umělá sjezdovka je obvykle označení takové sjezdovky, která je místo sněhu pokryta speciálními „kartáči“ umožňujícími sjezd i při letních teplotách a tedy celoroční provoz.

Infrastruktura[editovat | editovat zdroj]

U sjezdovek bývá často k dispozici doprovodná infrastruktura v podobě vleků, sedačkových, kabinových či jiných lanovek, které mají za cíl vyvézt uživatele na vrchol a umožňovat tak opakované sjíždění. Pro úpravy povrchu lyžařských tratí se používá sněžná rolba vybavená radlicí a speciálním přívěsem na srovnávání povrchu sněhu. Sjezdovky lze zasněžovat také umělým sněhem pomocí sněhových děl (stacionárních nebo pohyblivých), v takovém případě však musí podél sjezdovky existovat dostatečně dimenzovaný rozvod vody a v blízkosti sjezdovky se pak obvykle vyskytuje vodní nádrž s dostatečnou zásobou vody.

K dopravě do horských středisek nebo k vrcholům kopců slouží také skibusy – autobusové linky s vozy speciálně upravenými pro přepravu lyžařů s lyžemi. Obvykle bývá u sjezdovek i možnost občerstvení. Horská střediska často uvádějí množství kilometrů sjezdovek v blízkém okolí střediska jako ukazatel rozlehlosti a významnosti střediska.

V České republice platí česká technická norma ČSN 01 8027 Značení a zabezpečení v zimním středisku. Je účinná od ledna 2009 a nahradila předchozí československou ČSN stejného čísla z roku 1989. Na Slovensku platí STN 01 8027 Označovanie a zabezpečovanie lyžiarskych tratí a trás.

ČSN 01 8027 popisuje doporučené způsoby zabezpečení zdrojů „atypického nebezpečí“. Jsou to varovné signální značky, bezpečnostní matrace a sítě, vymezovací sítě, odstranění zdrojů nebezpečí a v krajním případě uzavření tratě.

Značení na sjezdovce[editovat | editovat zdroj]

ČSN 01 8027 uvádí vzor označení obtížnosti sjezdovky a dále značky určené pro sjezdové tratě:

  • Výstražné piktogramy, žlutá obdélníková tabulka s černým potiskem piktogramu orámovaného trojúhelníkem stojícím na základně, pod trojúhelníkem je zpravidla nápis. Příklady značek:
    • Pozor! Nebezpečí (symbol vykřičníku)
    • Pozor! Strmá trať (symbol vykřičníku, text Strmá trať)
    • Pozor! Křížení (symbol x)
    • Pozor! Křížení se sjezdovou tratí (symbol x, pod trojúhelníkem symbol sjezdaře)
    • Pozor! Křížení s běžeckou tratí (symbol x, pod trojúhelníkem symbol běžkaře)
    • Pozor! Křížení s vlekem (symbol x, pod trojúhelníkem symbol osoby jedoucí na vleku)
    • Pozor! Křížení s cestou (symbol x, pod trojúhelníkem symbol osobního automobilu z čelního pohledu)
    • Pozor! Rolba v provozu (piktogram rolby v šikmé poloze, pod trojúhelníkem trojjazyčný nápis)
    • Pozor! Rolba na laně (piktogram rolby na laně, pod trojúhelníkem trojjazyčný nápis)
    • Pozor! Zasněžování (piktogram sněžného děla, pod trojúhelníkem trojjazyčný nápis Umělé zasněžování)
  • Příkazové piktogramy, modré obdélníkové tabulky s bílým potiskem piktogramu orámovaného kružnicí nebo čtvercem, pod ním nápis. Uvedené příklady:
    • Utvořte čtveřice
    • Kontrolní zóna
    • Jezdící pás
  • Zákazové piktogramy, bílé obdélníkové tabulky s potiskem černého piktogramu orámovaného červenou kružnicí s přeškrtnutím, pod ní černý nápis. Uvedené příklady
    • Nekřižte trasu vleku
    • Zákaz houpání na sedačce
    • Je to také váš les
    • Zákaz lyžování
  • Informační piktogramy, čtvercové tabulky se zeleným nebo modrým podkladem a bílým piktogramem a orámováním. Příklady: symbol sedačkové lanovky, vleku, telefonu.
  • Dále obsahuje norma vzory značek pro označení uzavřené trati, provozní doby a poslední jízdy, střediska první pomoci, stanoviště tísňového volání nebo horské služby, nebezpečí lavin, nebezpečí pádu, rozsedlina, provoz sněžných skútrů atd.

Obtížnost sjezdovek[editovat | editovat zdroj]

Obtížnost sjezdovek se v Evropě většinou vyjadřuje barvou sjezdovky. Barva se volí podle nejnáročnější části sjezdovky.

  • zelená sjezdovka – toto značení úplně nejjednodušší sjezdovky se používá například ve Francii.[1] V České republice není obvyklé.
  • modrá sjezdovka – jedná se o jednoduchou sjezdovku, která je určena především dětem, slabším lyžařům a starším lidem. Její sklon je nejmírnější, což zaručuje nejnižší rychlost a maximální kontrolu jízdy. Velké množství začátečníků však paradoxně vede k tomu, že na těchto sjezdovkách bývá procento úrazů velmi vysoké.[2]
  • červená sjezdovka – má větší sklon a umožňuje tak docílit vyšší rychlosti lyžaře
  • černá sjezdovka – patří mezi nejobtížnější, doporučuje se pouze zkušeným lyžařům

ČSN 01 8027 přiřazuje obtížnostem zároveň i čísla: modrá (lehká, se sklonem do 25 %) trať má číslo 1, červená (středně těžká, se sklonem do 40 %) číslo 2 a černá (těžká) má číslo 3.

V USA kombinují barvy s obrazci: [3]

  • zelený kruh: nejlehčí sjezdovka
  • modrý čtverec: středně obtížná sjezdovka, o něco těžší dva modré čtverce
  • černý kosočtverec („diamant“): těžká sjezdovka, dva nebo tři diamanty značí větší obtížnost.

Pravidla provozu[editovat | editovat zdroj]

ČSN 01 8027 obsahuje Pravidla chování pro lyžaře, vydaná Mezinárodní lyžařskou federací FIS. Technické normy samy o sobě nemají obecnou právní závaznost a žádný právní předpis závaznost těchto pravidel přímo nevyhlašuje. Usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 23. 2. 2005, sp. zn. 25 Cdo 1506/2004[4] však obsahuje právní větu: „Pravidla chování pro lyžaře, vydaná Mezinárodní lyžařskou federací FIS, nejsou obecně závazným právním předpisem, avšak pro lyžaře na sjezdové trati jsou závazná a jejich porušení představuje porušení právní povinnosti předcházet vzniku škod.“[5]

Nejdelší sjezdovky v ČR [6][editovat | editovat zdroj]

  1. Šerák - Ramzová (Ramzová, Jeseníky); Délka tratě: 3 381 m
  2. Turistická Modrá (Rokytnice nad Jizerou, Krkonoše); 3 185 m
  3. Suzuki Černohorská (Janské Lázně, Krkonoše); 3 057 m
  4. Hřebenovka (Kouty nad Desnou, Jeseníky); 3050 m
  5. Vyhlídková (Herlíkovice, Krkonoše); 2 800 m
  6. Turistická Modrá (Svatý Petr, Špindlerův Mlýn, Krkonoše); 2 700 m
  7. Pod Kabinou (Janské Lázně, Krkonoše); 2 600 m
  8. Červená FIS, (Rokytnice nad Jizerou, Krkonoše); 2 543 m
  9. Medvědín - Červená (Medvědín, Špindlerův Mlýn, Krkonoše); 2 300 m
  10. Modrá (Harrachov, Krkonoše); 2 200 m

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Lyžovat do Francie?, France Guide, oficiální stránky francouzského cestovního ruchu
  2. HORNA, Jan. Druhy sjezdovek: Modrá, červená, černá [online]. [cit. 2007-12-01]. Dostupné online.  , původní zdroj: www.piXtory.info
  3. The American Dream : Snow in America, Lyžování v Americe, Tom Řepík
  4. Usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 23. 2. 2005, sp. zn. 25 Cdo 1506/2004.61. Bylo uveřejněno v Souboru civilních rozhodnutí Nejvyššího soudu, C. H. Beck, 2005, svazek 32, pod pořadovým č. C 3268
  5. Michal Králík: Právní odpovědnost za sportovní úrazy, iHNed.cz, 14. 2. 2007
  6. [1]Lidovky.cz: Kde si sjezd užijete. 10 nejdelších sjezdovek v ČR