Šlapanice

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Tento článek pojednává o městě u Brna. O obci na Kladensku pojednává článek Šlapanice (okres Kladno).
Šlapanice
Masarykovo náměstí s kašnou, muzeem a kostelem Nanebevzetí Panny Marie

Masarykovo náměstí s kašnou, muzeem a kostelem Nanebevzetí Panny Marie

znak obce Šlapanicevlajka obce Šlapaniceznakvlajka

status: město
NUTS 5 (obec): CZ0643 583952
kraj (NUTS 3): Jihomoravský (CZ064)
okres (NUTS 4): Brno-venkov (CZ0643)
obec s rozšířenou působností: Šlapanice
pověřená obec:
historická země: Morava
katastrální výměra: 14,64 km²
počet obyvatel: 7 171 (1. 1. 2014[1])
nadmořská výška: 230 m
PSČ: 664 51
zákl. sídelní jednotky: 9
části obce: 2
katastrální území: 2
adresa městského úřadu: Městský úřad Šlapanice
Masarykovo nám. 100
664 51 Šlapanice
starosta / starostka: Michaela Trněná
Oficiální web: http://www.slapanice.cz
E-mail: sekretariat@slapanice.cz

Šlapanice
Red pog.png
Šlapanice
Šlapanice, Česko
Zdroje k infoboxu a částem obce

Šlapanice jsou město v okrese Brno-venkov v Jihomoravském kraji na řece Říčka, 9 km jihovýchodně od Brna. Rozkládají se v Dyjsko-svrateckém úvalu. Žije zde zhruba 7 tisíc obyvatel.

Součástí města je i dříve samostatná obec Bedřichovice. Do katastrálního území Šlapanice u Brna zasahuje areál mezinárodního letiště Brno-Tuřany. Na okraji města je budována rozsáhlá obytná a průmyslová zóna Brněnská pole. Šlapanice jsou obcí s rozšířenou působností. V Brně na Opuštěné ulici je detašované pracoviště MÚ Šlapanice pro občany z jiných obcí spadajících do správního obvodu Šlapanic. Sídlí v budově bývalého učiliště.

Prochází zde několik cyklostezek a turistických tras, které jsou součástí Brněnské podkovy.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Nejstarší dějiny[editovat | editovat zdroj]

Pojmenování města je odvozeno od staročeského názvu šlapan, což je pasivum slovesa šlapat. Archeologické nálezy dokazují osídlení na území dnešních Šlapanic již za starší doby kamenné. V období Velké Moravy (9. - 10. století) zde bylo slovanské osídlení. První písemné zmínky olomoucké kapituly (v latině) hovoří o osadě s kostelem a farou již v roce 1235.

Středověk, počátky novověku[editovat | editovat zdroj]

Ve 13. století byly Šlapanice dosti bohatou osadou, což zapříčinily cesty vedoucí okolím a pozdější udělení městských práv a privilegií (právo tržní, soudní a hrdelní). Stalo se tak ale až v roce 1531, kdy jim císař Ferdinand I. Habsburský udělil status městečka, právo týdenního trhu a jarmarku a udělil šlapanickým pečeť. Slovy privilegia: štít obyčejný žlutý a v něm od vrchního levého rohu štítu k dolnímu berla stříbrná biskupská.[2]

Původně románský kostel Nanebevzetí Panny Marie byl z důvodu zpustošení rekonstruován ve slohu gotickém a barokním. Poslední rekonstrukce probíhala v 80. letech 20. století.

Převážně zemědělská osada obsahovala nemalé množství velkých statků.

17. května 1430 utrpěla u Šlapanic porážku husitská vojska. Za třicetileté války byla osada dvakrát vydrancována švédskými jednotkami. 6. dubna 1742 (sedmiletá válka) zpustošily obec vojska pruského krále Fridricha II. Za pozdního a vrcholného středověku byla osada mnohokrát vypálena (zejména roku 1241 Tatary, 1449 Ježkem z Boskovic a Svojanova), začátkem novověku je potkaly mnohé velké požáry (1677, 1733 a zejména 1757).

Příchodem 17. století ztratily Šlapanice na významu kvůli odklonění obchodních cest směrem na Brno. Navzdory tomu započala po roce 1750 stavba zámku moravského guvernéra knížete Blümegen. V roce 1781 se z něj na tři roky stal paulánský klášter.

Bitva u Slavkova[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Bitva u Slavkova.

Již 18. listopadu roku 1805 dorazil do Šlapanic ruský generál pěchoty Michail Illarionovič Kutuzov, jakožto vrchní velitel rusko-rakouských vojsk, které se za dva týdny měly střetnout s francouzskou armádou. 2. prosince 1805 vypukla na území mezi Šlapanicemi a Slavkovem jedna z nejvýznamnějších bitev francouzského císaře Napoleona. Navzdory velké početní převaze nepřítele Francouzi porazili spojená rusko-rakouská vojska a v bitvě zvítězili. Francouzské lazarety se nacházely v budovách zámku a šlapanické scholasterie.

Od přelomu tisíciletí probíhá ve Šlapanicích a přilehlých obcích každoroční vzpomenutí na bitvu doprovázené vojenskou přehlídkou, pietním aktem a rekonstrukcí bitvy. Ta byla největší roku 2005, při dvoustém výročí Bitvy tří císařů.[3]

19. století[editovat | editovat zdroj]

V 19. století prudce roste počet obyvatel (1834 - 1072 obyv.; 1861 - 1819 obyv.) a buduje se průmysl. To zaznamená roku 1814 i místní zámek, ze kterého se stane jedna z nejvýznamnějších továren První brněnské strojírny.

15. července 1866 dorazila do Šlapanic pruská vojska (prusko-rakouská válka, 3. července 1866 u Hradce Králové). Tři roky nato byl v obci zřízen poštovní úřad. V roce 1871 byl vystaven Rolnický akciový cukrovar (zrušen 1931). Roku 1887 byla do Šlapanic zavedena železnice.

20. století[editovat | editovat zdroj]

V roce 1901 byla v budově bývalého zámku zřízena chlapecká měšťanka. Od roku 1911 bylo ve Šlapanicích k dispozici elektrické osvětlení a telefon. Během první světové války zahynulo na bojištích 83 šlapanických občanů. Jejich památku připomíná pomník v městském parku na Riegrově ulici.

Po válce se začal městys dobře rozvíjet. Stavěla se řada nových velkých ulic a velkých statků (zejména v ulicích Brněnská, Riegrova, Palackého a Kalvodova). Stavěny jsou také celé nové čtvrti (např. Jiráskova čtvrť). 1. května 1919 byla na Masarykově náměstí vysazena Lípa svobody.

Na počátku 20. let se začíná rozvíjet zdravotnictví, ve Šlapanicích byli dva obvodní lékaři, dva zubaři, poradna pro kojence a dva zvěrolékaři. Stejně tak měla obec poštovní, farní a obecní úřad a také četnickou stanici. V roce 1921 měly Šlapanice více než 1140 hektarů orné půdy. V průběhu dvacátých let se silně rozvíjí průmysl a služby. Cukrovar byl ve 30. letech přeměněn v papírny. Od roku 1929 byl k dispozici autobusový spoj spojující obec s Brnem. Velká povodeň postihla obec roku 1931.

Od roku 1932 probíhají Šlapanické slavnosti, zpravodaj vychází od roku 1934. V letech 19371943 měly Šlapanice vlastní elektrárnu na dřevoplyn a naftu.

Druhá světová válka si vyžádala celkem 160 obětí. Z 54 šlapanických občanů vězněných v koncentračních táborech jich zahynulo 33. Nálety, bombardování a boje si vyžádaly dalších 35 obětí z řad občanů. 24. dubna 1945 byly Šlapanice osvobozeny Rudou armádou. Ta utrpěla ztráty 92 mužů.

Období totality[editovat | editovat zdroj]

V roce 1948 byly ve Šlapanicích zahlazeny stopy války. Většina velkých ulic byla znovu vydlážděna a byla zavedena kanalizace. 1. května 1954 začala fungovat pravidelná trolejbusová linka Šlapanice-Brno.

K 1. lednu 1965 nabyly Šlapanice statutu města. Ve Šlapanicích začíná vznikat velké množství obchodních domů (1963 potraviny Husova; 1967 potraviny Dlouhá; 1977 nákupní středisko Lípa, 1984 nákupní středisko Družba). Postaveno je také několik sídlišť po celém městě. Největší vzniká spolu se školkou a obchodním domem Lípa poblíž ulice Brněnské. Plynofikace probíhala v letech 19641996.

Organizace jako Sokol, Orel apod. byly slučovány v jednu a zakázán byl i skaut, který byl obnoven jen na krátko na konci 60. let. Počátkem 70. let započala výstavba nové základní školy na Masarykově náměstí, protože ostatní školní kapacity rozmístěné po celém městě již nevyhovovaly. Na konci desetiletí se v nové škole začalo učit. V polovině sedmdesátých let došlo z důvodu častého rozvodnění k regulaci toku Říčka. Roku 1976 byla otevřena zmíněná velká mateřská škola na ulici Havlíčkově.

Porevoluční období[editovat | editovat zdroj]

Roku 1993 bylo otevřeno gymnázium na Riegrově ulici v budově bývalého zámku. O rok později byla zrekonstruována budova městského úřadu na Masarykově náměstí a vybudována poliklinika na ulici Karla Čapka. V roce 1996 byla zavedena kabelová televize a rok nato došlo k přečíslování orientačních čísel domů. Roku 1999 proběhla výrazná rekonstrukce Masarykova náměstí, přičemž vznikla pěší zóna, nové parkoviště a kašna "Spirála života", navržená akademickým sochařem Radimem Wenzelem.

Stejného roku začal vysílat televizní program Šlapanický infokanál[4] a o rok později došlo k výstavbě autobusového nádraží na Riegrově ulici.

Od roku 2003 jsou Šlapanice obcí s rozšířenou působností, jejich správní obvod čítá celkem 40 obcí.

Demografie[editovat | editovat zdroj]

Vývoj počtu obyvatel[5]
1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011[6]
2 096 2 150 2 895 3 226 4 019 4 191 4 769 5 075 5 387 5 410 6 841 6 172 6 214 7 109

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek ve Šlapanicích.
  • Kostel Nanebevzetí Panny Marie, původně stavba z přelomu 12. a 13. století byla několikrát silně poškozena. Dnešní barokní podoba je z roku 1757. Oltářní obraz Panny Marie Nanebevzaté od Johanna Endlingera. Kostelní věž byla v roce 1887 zvýšena na 36 m a umístěny zde hodiny ze zrušeného zámku v Podolí.
  • Scholasterie se starou farou, dnes zde sídlí Muzeum Brněnska. Na bývalé faře je pískovcová reliéfní deska s letopočtem 1613 a znaky olomouckého biskupství, kroměřížské kolegiální kapituly a Jana Berga z Bergu, který byl v době stavby olomouckým scholastikem. V nice fasády muzea je socha sv. Floriána z první poloviny 18. století. U vchodu do muzea se nachází smírčí kříž, který původně stával na tzv. Hraničkách při brněnské silnici. Do fasády byl vsazen náhrobník, který připomíná tragické úmrtí Pavlíčka, syna Málčina, v roce 1572. V roce 1967 sem byl přemístěn ze starého hřbitova u kostela.
  • Zámek z poloviny 18. století, dnes gymnázium[7]
  • Budova Městského úřadu z roku 1605. Od konce 18. století zde byl hostinec U černého orla, od roku 1869 poštovní úřad. V roce 1867 dům koupil správní ředitel šlapanického Rolnického akciového cukrovaru a c. k. poštovní expedient Alois Tauschinský. Jeho rodině patřil až do roku 1945, kdy byl zkonfiskován jako německý majetek a byl zde zřízen Místní národní výbor.
  • Kašna Spirála života z barevné keramiky na Masarykově náměstí z roku 1999 od akademického sochaře Radima Wenzela
  • Žuráň návrší se staroslovanským pohřebištěm v sousední obci Podolí. Z tohoto návrší řídil Napoleon 2. 12. 1805 Bitvu u Slavkova. Na památku této bitvy je zde žulový podstavec s kovovou deskou znázorňující plán bojiště s vyznačenými přesuny jednotek. Šlapanice patří do zóny Austerlitz.

Přírodní památky[editovat | editovat zdroj]

Na sever od města leží přírodní památky

Školství[editovat | editovat zdroj]

Ve Šlapanicích se nachází jedna velká základní škola (ZŠ Šlapanice) s velkým sportovištěm a plaveckým bazénem.[9] Dále pak všeobecné osmileté gymnázium (Gymnázium a Základní umělecká škola Šlapanice). Ve Šlapanicích pak najdeme několik mateřských škol.

Brněnská pole[editovat | editovat zdroj]

V současné době je na západním okraji města budována rozsáhlá obytná a průmyslová zóna.[10][11][12][13] Obytná zóna, nazvaná Brněnská pole, zahrnuje 27 moderních bytových domů, několik sportovišť, restauraci, obchody a mateřskou školu. Severně od obytné zóny vzniká díky své strategické poloze na okraji Brna a bezprostředním spojením s dálnicí, železnicí a letištěm průmyslová zóna, která bude zahrnovat především sklady.

Brněnské detašované pracoviště městského úřadu Šlapanice, spravující obce ve východní části okresu Brno-venkov

Organizace[editovat | editovat zdroj]

Ve Šlapanicích působí několik organizací, které nabízejí využití volného času nebo spolkovou činnost:

  • Orel jednota Šlapanice[14]
  • TJ Sokol Šlapanice[15]
  • Junák[16]
  • Skaut ABS Pangea Šlapanice[17]
  • Sbor dobrovolných hasičů[18][19]
  • Zahrádkářský svaz
  • Svaz chovatelů drobného zvířectva
  • Národopisný soubor Vrčka[20]

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Na katastr města zasahuje část brněnského letiště.

Silniční doprava[editovat | editovat zdroj]

Katastrem města prochází dálnice D1 a zasahuje sem část Exitu 203 - Brno-východ a silnice II/430 v úseku Slatina - Bedřichovice - Rousínov. Silnice III. třídy jsou:

  • III/15286 Slatina - Šlapanice - Jiříkovice
  • III/15287 Šlapanice - Ponětovice
  • III/15289 Exit 201 - letiště Brno-Tuřany
  • III/37370 Bedřichovice - Podolí
  • III/4171 v úseku II/430 - Bedřichovice - Šlapanice - Kobylnice
  • III/4173 (Brněnská ulice)

V minulosti byla Palackého ulice vedená jako III/4172.

Železniční doprava[editovat | editovat zdroj]

Městem prochází železniční trať Brno – Veselí nad Moravou, železniční stanice Šlapanice je obsluhována vlakovou linkou Integrovaného dopravního systému Jihomoravského kraje S6.

Veřejná hromadná doprava[editovat | editovat zdroj]

Z Brna je do Šlapanic vedena meziměstská trolejbusová linka 31 (trať postavena v roce 1954) a noční městská autobusová linka N96, průmyslovou zónu na okraji katastru města, poblíž brněnského letiště, obsluhuje brněnská městská autobusová linka 77. Regionální doprava je řešena autobusovými linkami 151, 601, 602, 701, 702 a 710. Všechny trolejbusové i autobusové linky jsou součástí Integrovaného dopravního systému Jihomoravského kraje, do kterého byly Šlapanice začleněny již při jeho vzniku 1. ledna 2004.

V roce 2012 byl na území města zaveden tzv. Seniorbus, který mohou zdarma využívat senioři a zdravotně postižení.[21][22]

Osobnosti[editovat | editovat zdroj]

Zajímavosti[editovat | editovat zdroj]

Ve Šlapanicích byla kolem roku 1920 vyšlechtěna krajová odrůda domácí švestky zvaná šlapanická švestka.

Fotogalerie[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Počet obyvatel v obcích České republiky k 1. 1. 2014 [online]. Český statistický úřad, 2014-04-30, [cit. 2014-09-07]. S. 89. Dostupné online.  
  2. Štěpán, Jan: Povýšení Šlapanic na městečko a udělení znaku Ferdinandem I. v roce 1531, Jižní Morava roč. 47, svazek 50, 2011, ISBN 978-80-86931-64-7, str. 303-307.
  3. http://www.austerlitz.org/austerlitz-2005-skoncil-at-zije-austerlitz_a1100
  4. Šlapanice mají zprávy, Brněnský deník 16.3.2009
  5. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005, czso.cz
  6. Vybrané základní údaje podle obcí – Jihomoravský kraj, czso.cz
  7. Historie budovy Gymnázium Šlapanice
  8. Za Šlapanicemi vyroste les, plocha bude přes hektar, Brněnský deník 28.8.2009
  9. Šlapaničtí mají nový bazén, Brněnský deník 11.4.2010
  10. U Šlapanic vyroste velký průmyslový park, Brněnský deník 10.10.2007
  11. Průmyslová zóna bude poloviční, Brněnský deník 11.2.2010
  12. Šlapaničtí předali petici ministerstvu, Brněnský deník 15.3.2010
  13. Ve Šlapanicích vznikne nový supermarket, Brněnský deník 29.3.2010
  14. http://www.orelslapanice.cz/
  15. http://www.sokec.cz
  16. http://www.dvojka.eu/
  17. http://skaut-slapanice.cz/
  18. http://www.hasici-slapanice.cz/
  19. Šlapaničtí hasiči slaví sto dvacáté výročí, Brněnský deník 20.8.2009
  20. http://www.vrcka.cz/
  21. Provoz Seniorbusu byl zahájen [online]. Slapanice.cz, 2012-07-02, [cit. 2014-06-24]. Dostupné online.  
  22. Místo MHD jezdí ve Šlapanicích Seniorbus [online]. Ceskatelevize.cz, 2012-08-02, [cit. 2014-06-24]. Dostupné online.  

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]