Hvozdec (okres Brno-venkov)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Hvozdec
Pohled z jihovýchodu
Pohled z jihovýchodu
Znak obce HvozdecVlajka obce Hvozdec
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecKuřim
Obec s rozšířenou působnostíKuřim
(správní obvod)
OkresBrno-venkov
KrajJihomoravský
Historická zeměMorava
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel351 (2023)[1]
Rozloha3,64 km²[2]
Katastrální územíHvozdec u Veverské Bítýšky
Nadmořská výška305 m n. m.
PSČ664 71
Počet domů130 (2021)[3]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa obecního úřaduHvozdec 16
664 71 Veverská Bítýška
podatelna@hvozdec.cz
StarostkaMichaela Košvicová
Oficiální web: www.hvozdec.cz
Hvozdec
Hvozdec
Další údaje
Kód obce583090
Kód části obce50300
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hvozdec je obecokrese Brno-venkovJihomoravském kraji. Leží v Boskovické brázdě v katastrálním území Hvozdec u Veverské Bítýšky, zhruba 10 km západně od okrajových částí Brna. Hvozdec sousedí na severu s Veverskou Bítýškou, na jihu s Veverskými Knínicemi a na jihozápadě s Javůrkem. Na východě se rozkládá přírodní park Podkomorské lesy, součást městské části Brno-Bystrc, na západě přírodní park Údolí Bílého potoka. Žije zde 351[1] obyvatel.

Hvozdec je členem „Svazku obcí Panství hradu Veveří“.

Historie[editovat | editovat zdroj]

  • 1317: první dochovaná zmínka o Hvozdci se nalézá v listině z roku 1317. V ní Kateřina, vdova po Tasovi z Lomnice, věnovala Hvozdec klášteru svaté Anny v Brně se dvorem a osadníky. Hvozdec odhadnut byl na 3 3/8 lánů a 9 komínů poddanských;
  • 1770: drahotu v letech 1770–72 následovala nemoc nazývaná „shnilá horečka“. Na Veveří a ve Hvozdci umíralo ročně přes 40 osob;
  • 1782: 2. května byl zrušen panenský dominikánský klášter svaté Anny na Starém Brně zvaný „Králova zahrada“, jemuž mezi jinými náležel i statek hvozdecký. Jmění po něm převzal náboženský fond a spojil Hvozdec se správou statku blažovického;
  • 1784: 13. září císař Josef II. schválil pro Hvozdec smlouvu o vykoupení roboty a rozkouskování dvoru;
  • 1802: 2. února  koupil baron Vilém Mundy za 20 310 zl. hvozdecký statek a spojil Hvozdec s tišnovským panstvím;
  • 1804: 21. listopadu  Baron Vilém Mundy pro vzdálenost odloučil Hvozdec od správy Tišnovské a  přidělil ho do veverského panství;
  • 1850: cholera ve Hvozdci (15 mrtvých);
  • 1894: postavení školy na místě bývalé pastoušky, prvním učitelem a správcem zdejší školy byl jmenován Václav Oharek, dříve učitel v Říčanech;
  • 1902: stavba silnice „Krajinou“ k okresní silnici OstrovačiceVeverská Bítýška;
  • 1909: založení Sboru dobrovolných hasičů, starostou Josef Pacek, náčelníkem Václav Oharek;
  • 1918: založení Sokola;
  • 1920: provedena elektrifikace obce;
  • 1928: dokončení silnice do Veverské Bítýšky;
  • 1931: postavení sokolovny (29. 3. rozhodnutí o jejím postavení, 12. 7. slavnostní otevření);
  • 1933: ustavení Lesního družstva;
  • 1934: odhalení pomníku T. G. Masaryka u sokolovny. Vysazení třešňového sadu na „Americe“ nazvaného „Švehlův sad“;
  • 1935: 11. února požár chalupy řezníka F. Trilly;
  • 1938: po všeobecné mobilizaci narukovalo 41 mužů do 40 let;
  • 1946: ze sbírky občanů byla opravena zvonička a zakoupen nový zvonek, neboť za války byl odebrán na výrobu zbrojařskou. Vystěhováním a úmrtím se obec vylidňuje, takže počet obyvatel klesl pod 300;
  • 1949: přes obec začaly jezdit autobusy Dopravního podniku města Brna jako část spojů na trati Veverská Bítýška–Brno.
  • 1952: na sklonku roku dán do provozu místní rozhlas. Tak byl zdejší obecní strážník zbaven bubnování. Na jaře se začalo s výkopem vodní nádrže (koupaliště) na lukách za vesnicí nedaleko silnice do Veverské Bítýšky;
  • 1955: v hrubých rysech byl zakryt potok od rybníka ke škole;
  • 1956: pokračovaly práce na kanalizaci obce, a to od stavení Josefa Kříže směrem ke stavení Antonína Packa;
  • 1957: založení JZD, předseda Karel Zelinka, agronom Jan Zounek, zootechnik Otto Pšikal, účetní Josef Pacek;
  • 1964: dokončení kanalizace – zatrubnění potoka. Rekonstrukce elektrické sítě – výměna všech sloupů a vedení po obci;
  • 1965: po 71 letech výuky byla uzavřena škola ve Hvozdci;
  • 1969: vybudování autobusové zastávky;
  • 1971: byla dokončena generální oprava vodní nádrže na horním konci obce, započalo se s generální opravou sokolovny – výměna dveří, oken, stropu, přestavba výčepu a kuchyně, nová elektroinstalace;
  • 1972: pokračovalo se v generální opravě sokolovny (při letní bouřce uhodil do sokolovny kulový blesk, vyhořelo elektrické vedení; takto vzniklou škodu uhradila pojišťovna částkou 9 009 Kčs). Jednotné zemědělské družstvo bylo sloučeno s Veverskými Knínicemi;
  • 1973: proveden výkop nové vodní nádrže Na Hraničkách, upraven přítok i odtok vody;
  • 1974: byl zrušen místní požární sbor, hasicí přístroje převzala požární jednotka JZD Veveří;
  • 1976: zbourání obecní váhy v prostoru dnešní zastávky MHD;
  • 1977: byl zrušen rybník před domem č. 8 a brigádnicky provedena parková úprava. Jednotné zemědělské družstvo se sloučilo s Říčany. Název: JZD „Veveří“;
  • 1979: nová prodejna potravin byla otevřena v adaptované třídě bývalé školy;
  • 1980: od 1. 7. byla obec integrována pod Místní národní výbor Veverská Bítýška. Myslivecké sdružení Hvozdec bylo sloučeno s MS Veverské Knínice a MS Veverská Bítýška;
  • 1984: 7. 7. uspořádány „Mladé hody“. Zúčastnilo se 13 krojovaných párů. Na dlouhou dobu poslední.
  • 1985: zbourání torza bývalé Hazlingerovy hospody ve středu obce;
  • 1990: 15. listopadu se Hvozdec stal opět samostatnou obcí;
  • 1991: došlo k rozdělení a rozpadu JZD;
  • 1992: vybudování obecního vodovodu;
  • 1996: Otto Pšikal otevřel novou hospodu v prostorách učitelského bytu v bývalé škole.
  • 2008: po 24 letech byly uspořádány Krojované hody;
  • 2010: vybudování splaškové kanalizace a čističky odpadních vod;
  • 2012: Dlouhotrvající sucho a havárie vodovodu sužovaly v květnu a červnu Hvozdec nedostatkem vody[4].

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Vývoj počtu obyvatel a počtu domů (sčítání lidu)[5][6]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021
Počet obyvatel 346 347 318 319 338 330 330 285 289 263 243 189 205 258 346
Počet domů 45 46 46 48 52 57 68 74 71 67 73 83 85 104 130

Vývoj počtu obyvatel

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v okrese Brno-venkov#Hvozdec.
  • Kaple Navštívení Panny Marie

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
  3. Dostupné online.
  4. http://www.bystrcnik.cz/?p=19831[nedostupný zdroj] Havárie vyprazdňuje vodovod ve Hvozdci
  5. Historický lexikon obcí České republiky 1869-2011: III. Počet obyvatel a domů podle krajů, okresů, obcí, částí obcí a historických osad / lokalit v letech 1869 - 2011 : Okres Brno-venkov [online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2023-03-30]. Dostupné online. 
  6. Základní údaje podle částí obce vybraného SO ORP, území SO ORP Kuřim, SLDB 2021 : Veřejná databáze ČSÚ [online]. Český statistický úřad, 2021-03-26 [cit. 2023-03-30]. Dostupné online. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]