Brno-Bystrc
| Brno-Bystrc | |
|---|---|
Městská část Brno-Bystrc |
|
| městská část statutárního města Brna | |
| kraj: | Jihomoravský |
| okres: | Brno-město |
| historická země: | Morava |
| katastrální výměra: | 27,24 km² |
| obyvatel: | 24 218 (26.3.2011) |
| zeměpisné souřadnice: | 49° 13′ 17″ s. š., 16° 31′ 16″ v. d. |
| PSČ: | 635 00 až 641 00 |
| zákl. sídelních jednotek: | 13 |
| celých místních částí: | 1 |
| dílů místních částí: | 0 |
| celých katastrálních území: | 1 |
| částí katastr. území (ÚTJ): | 0 |
| adresa úřadu: | nám. 28. dubna 60 635 00 Brno info@bystrc.brno.cz |
| starosta / starostka: | Vladimír Vetchý (ČSSD, od 2010)[1] |
|
Oficiální web: www.bystrc.cz |
|
 |
|
Bystrc (v hantecu zvaná Bástr) je historická obec, městská čtvrť a katastrální území, a od 24. listopadu 1990 pod názvem Brno-Bystrc také městská část statutárního města Brna. Rozkládá se na severozápadě Brna a její rozloha 2724,16 hektarů z ní činí vůbec největší městskou část i katastrální území Brna. Na území této městské části se nachází řada brněnských rekreačních objektů – Brněnská přehrada, Zoologická zahrada Brno, Údolí oddechu, rozsáhlé Podkomorské lesy s areálem Pohádky máje (včetně Helenčiny a Ríšovy studánky), hrad Veveří. Hrad Veveří stejně jako jižní část Brněnské přehrady však původně součástí Bystrce nebyly. Hrad Veveří byl dlouho součástí katastrálního území Veverská Bítýška, zatímco jižní část Brněnské přehrady náležela především do původního katastru obce Kníničky, přehradou zatopené.
Současně je Bystrc jedním z největších brněnských sídlišť a jednou z nejvýznamnějších městských částí Brna. Na hladině bystrcké části Brněnské přehrady se každoročně koná významná několikadenní mezinárodní soutěžní přehlídka ohňostrojů Ignis Brunensis, která přitahuje tisíce diváků. V důsledku toho dochází v té době na území Brna ke znatelným problémům v plynulosti dopravy.
Celá Bystrc je rozdělena do tří různých částí – tzv. Bystrc I se Starou Bystrcí představuje původní ves okolo kostela svatého Jana Křtitele a svatého Jana Evangelisty při řece Svratce a nejstarší panelové sídliště až po tzv. Německou nebo Hitlerovu dálnici (víceproudovou silniční komunikaci protínající Bystrc); Bystrc II je novější panelové sídliště západně od Německé dálnice až po tramvajovou smyčku Bystrc-Ečerova. V roce 2006 začala výstavba sídliště Kamechy Bystrc II/A, která má ve své finální podobě pokrývat prostor za panelovými domy (ulice Teyschlova) vystavěnými po roce 1990 směrem k Žebětínu.
Radnice městské části je umístěna v blízkosti kostela svatého Jana Křtitele a svatého Jana Evangelisty při řece Svratce ve Staré Bystrci.
Jedná se o vinařskou obec ve Velkopavlovické vinařské podoblasti (viniční tratě Díly, Kamenice, Pod Mniší horou).
Pro účely senátních voleb je území městské části Brno-Bystrc zařazeno do volebního obvodu číslo 55.
Obsah |
Znak [editovat]
Horní polovina znaku se shoduje se znakem města Brna (bílý a červený pruh) další bílý pruh je nahrazen výplní nad modrou hladinou vzduté vodní plochy - posledního modrého pruhu u dna znaku.
Historie [editovat]
Prameny doložená historie Bystrce a původ tohoto místního jména začíná rokem 1373, kdy moravský markrabě Jan Jindřich daroval Bystrc augustiniánskému klášteru u sv. Tomáše. Bystrc byla součástí panství hradu Veveří, původně zeměpanského, od 15. století s různými majiteli. Po roce 1848 se Bystrc vykoupila z povinností vůči veverské vrchnosti. V období Protektorátu Čechy a Morava byl na území Bystrce vybudován nedokončený úsek nedokončené Exteritoriální dálnice Vídeň-Vratislav. Již v době výstavby přehrady byla v oblasti skály nad lagunou na Kozí horce navržena vilová čtvrť. K její realizaci ale nedošlo. Domy tam navrhovali většinou uznávaní brněnští moderní architekti. V roce 1945 navrhl slavný architekt Bohuslav Fuchs o něco dále rekreační vilku, která byla o rok a půl později postavena. 1. ledna 1957 byla na základě rozhodnutí krajského národního výboru k Brnu připojena rozsáhlá oblast v okolí Brněnské přehrady zahrnující vedle většiny katastru Bystrce také západní část katastru obce Kníničky, malou východní část katastru obce Veverská Bítýška, jihozápadní část katastru obce Rozdrojovice, jižní část katastru obce Moravské Knínice a jižní cíp katastru obce Chudčice. Toto území pak bylo spravováno jako součást městského obvodu Brno VII. 1. července 1960 byla k Brnu připojena i samotná Bystrc, která až do 1. srpna 1976 tvořila spolu se sousedními Kníničkami, jakož i výše připojenými částmi katastrů sousedních obcí (zde v rámci Brna existovala nově zřízená katastrální území Chudčice I, Moravské Knínice I, Rozdrojovice I a Veverská Bítýška I) samostatnou městskou část Bystrc s vlastním místním národním výborem. Současné katastrální hranice získala Bystrc při radikální katastrální reformě Brna ve druhé polovině 60. let 20. století, přičemž upravený katastr Bystrce zahrnuje vedle téměř celého původního bystrckého katastru také jižní část původního katastrálního území Kníničky, téměř celé zrušené katastrální území Veverská Bítýška I a jižní část zrušeného katastrálního území Chudčice I. V 70.–80. letech byla na území Bystrce využita velká část výše zmíněného nedokončeného úseku exteritoriální dálnice pro vybudování nové částečně víceproudé silnice, jež Bystrcí prochází. K 1. srpnu 1976 byl zrušen místní národní výbor v Bystrci, a Bystrc i Kníničky byly připojeny k městskému obvodu Brno II, v jehož rámci setrvaly až do roku 1990, kdy si obyvatelé obou čtvrtí vynutili vytvoření novodobých samosprávných městských části Brno-Bystrc a Brno-Kníničky.
Současnost [editovat]
Bystrc si i přes trvalý rozvoj zachovává charakter klidné městské části Brna s přírodním okolím obytné zástavby, dostatkem zeleně a příležitostí k rekreaci. V Bystrci funguje jen velmi málo společností a firem, které by vytvářely pracovní místa, 91 % zaměstnaných obyvatel Bystrce vyjíždí za prací mimo městskou část. Vzhledem k věkové struktuře obyvatelstva a nedostatku pracovních příležitostí funguje Bystrc jako zázemí pro pracovní sílu města Brna. Jednoznačně dominantní funkcí MČ je funkce obytná a trh práce je pouze marginální[2].
V Bystrci fungují sportovní kluby (FC Dosta Bystrc-Kníničky, Rugby Club Bystrc[3], šachový klub Bystrc Oilers[4], veslařský klub Draci Bystrc[5]) a zájmové organizace. Obyvatelé Bystrce mají možnost využívat poměrně rozsáhlou sportovní infrastrukturu.
Celkem se v Bystrci nachází 17 sportovních hřišť, lezecká stěna (ul. Vondrákova), skateboardový (ul. Vejrostova)[2] a dirt areál[6]. Pravidelný kulturní život se odehrává ve Společenském centru na Odbojářské ulici (koncerty, divadelní představení, výstavy), v místní pobočce Mahenovy knihovny (výstavy, vernisáže, přednášky), na hradě Veveří (koncerty, zábavné akce). Kulturní odbor úřadu městské části pořádá hody[7] a vánoční trhy[8].
Média [editovat]
V Bystrci neexistuje lokální kabelová televize ani místní rádio; nevychází žádný nezávislý místní papírový tisk. O událostech informuje internetový magazín Bystrčník (vydává občanské sdružení Horní náměstí) a radniční periodikum Bystrcké noviny[9]. Dění v Bystrci je dále mediálně mapováno v rámci širšího celku, zejména Brněnským deníkem Rovnost (vydává Vltava-Labe-Press). Bystrc je kompletně pokryta kabelovou televizí UPC a NETBOX.
Místní témata [editovat]
Mezi hlavní témata současné Bystrce patří spor kolem dostavby dálnice R43, čistota brněnské přehrady a kontroverze kolem výstavby v citlivých lokalitách Staré Bystrce[10][11] a Horního náměstí[12][13][14], výstavba nových sídelních celků Kamechy[15][16] a Panorama nad přehradou[17]. V souvislosti se stavbou sídliště Kamechy se debatuje o prodloužení tramvajové linky[18][19]. Frekventovaným lokálním tématem je čistota veřejných ploch.[20] Velmi ostré konflikty vyvolává aktuální nedostatek míst v mateřských školách.[21] Diskutován bývá nefungující nebo jen částečně fungující komunitní život, částečný důvod bývá spatřován v nedostatečné infrastruktuře.[22][23]
Podobně jako v jiných sídlištích vznikají spory kolem hlučných či jinak obtěžujících komerčních či občanských aktivit.[24][25] Diskuze se vedou nad financováním a smyslem festivalu Ignis Brunensis. Existuje rozšířená nespokojenost se stavem brněnské zoologické zahrady, situované v Bystrci na Mniší hoře[26]. V roce 2011 vznikla rozepře mezi příznivci a odpůrci zamýšlené lanové dráhy na Brněnské přehradě[27][28][29]. V Bystrci v současnosti neexistuje veřejné pohřebiště, proto se dlouhodobě diskutuje o možnostech jeho zřízení či obnovení[30][31]. Diskuze se vedou kolem plánu na přímé propojení Bystrce a Medlánek komunikací, respektive rozšíření stávající panelové silnice spojující obě městské části. Tomu se však brání městská část Brno-Komín, přes jejíž území část komunikace vede.
Dlouhodobý (1988-2011) průzkum spokojenosti obyvatel ukázal nadprůměrnou a s časem rostoucí spokojenost obyvatel Bystrce II s životními podmínkami[32].
Osobnosti [editovat]
- Josef Koláček (* 1929) – jezuitský kněz, novinář, spisovatel a překladatel, dlouholetý vedoucí České sekce Radia Vatikán
- Jakub Obrovský (* 24.12.1882 Brno-Bystrc – † 31.3.1949 Praha) – sochař, malíř, grafik a spisovatel
- Vincenc Šťastný (* 20.1.1885 Bystrc u Brna – † 26.1.1971 Brno-Tuřany) – hudební skladatel, klavírní virtuos a pedagog[33][34]
- Lubomír Zajíček (* 15. února 1946, Brno-Bystrc) – československý volejbalista, reprezentant Československa, člen bronzového týmu na LOH 1968 v Mexiku.
- Rudolf "Rudy" Kovanda (21. února 1949, Brno – 29. října 1989, Brno) - bavič, zpěvák a sportovec.
- Tomáš Přibyl (* březen 1975 Brno-Bystrc) – publicista a žurnalista[35]
- Miroslav Fišmeister (* 23. dubna 1976 Brno) – básník a amatérský přírodovědec
- Regina Agia Holásková (* 28. ledna 1978 Brno) – návrhářka oděvů, tanečnice a malířka
- Miroslava Knapková (* 19. září 1980 Brno-Bystrc) – česká veslařka–skifařka a olympijská vítězka[36]
Spolkové aktivity [editovat]
V Bystrci působí několik sdružení aktivně se podílejících na rozvoji městské části. Sdružení se v rámci svých aktivit zapojují do občanského života, rozhodování veřejné správy a vyjadřují se k aktuálním společenským tématům.[37]
- Občanské sdružení Horní náměstí – Ochrana přírody a krajiny, MČ Brno – Bystrc a v přilehlých lokalitách před veškerými, nevhodnými podnikatelskými záměry, investičními akcemi a stavbami. Sdružení zformovaly protesty bystrckých obyvatel proti stavbě tzv. polyfunkčního centra na Horním náměstí v Bystrci[38].
- Občané Brna proti stavbě rychlostní komunikace R43 v trase Kuřim-Troubsko – Ochrana zájmů občanů při přípravě realizace výstavby rychlostní komunikace R 43
- Ochránci přírody a krajiny v okolí Brněnské přehrady – Ochrana zájmů občanů při přípravě realizace výstavby rychlostní komunikace R 43
- Občanské sdružení Stará Bystrc - Chaloupky – Snahou sdružení je ochrana genia loci staré Bystrce. Snaží se bránit nezaměnitelnou atmosféru této části Bystrce proti nerozumným urbanistickým výpadům[39].
- VŠEM, o. s. – Sdružení je dobrovolným, neziskovým, nevládním sdružením občanů, kteří sesnaží připravovat a realizovat projekty a akce, zejména pro děti a mládež.[40]
- Klub rodičů a přátel ZŠ Heyrovského 32, o. s. – Občanské sdružení Klub rodičů a přátel ZŠ Heyrovského 32, o. s. spojuje všechny, kteří chtějí společně podporovat děti ze Základní školy na ulici Heyrovského 32 v Brně a přispívat k dobrým vztahům mezi rodiči, školou a veřejností.[41]
- Hrad bez výhrad, o.s. – Občanské sdružení Hrad bez výhrad, o.s. bylo založeno jako platforma zastřešující jednotlivce a jejich aktivity ve snaze obnovit Státní hrad Veveří a jeho okolí jako kulturní a vzdělávací centrum regionu.[42]
Zajímavosti [editovat]
- Přestože část místních lidí mluví o Bystrci v mužském rodě, je podle jazykovědců název městské části rodu ženského (ta Bystrc)[43]
- V Bystrci roste pravděpodobně nejstarší strom na území města Brna, asi 400 let stará lípa srdčitá[44]
- Pravděpodobně první oficiálně povolené závody suchozemských želv v České republice[45] byly uspořádány v Bystrci v březnu 2012[46]. Zúčastnila se čtyři zvířata, zvítězila šestiletá samice želvy zelenavé Wendy[47].
Další fotografie [editovat]
Odkazy [editovat]
Reference [editovat]
- ↑ Úřad městské části Brno-Bystrc - Starosta
- ↑ a b http://bystrc.cz/Upload/4470.pdf Program rozvoje Bystrce (2010)
- ↑ RC Bystrc
- ↑ Šachový klub Bystrc Oilers
- ↑ Draci Bystrc
- ↑ Dirty areál Bystrc
- ↑ Bystrcké hody
- ↑ Vánoční trhy v Bystrci
- ↑ Bystrcké noviny na webu radnice
- ↑ Zaslepený architekt chce zničit ducha Staré Bystrce
- ↑ Lidé bojují za původní ráz dělnické kolonie
- ↑ Boj o Horní náměstí: lidé chtějí park, radnice byty
- ↑ Horní náměstí? Podle studie park, na který schází peníze
- ↑ Lidé v Bystrci nechtějí novou stavbu na úkor zbytku zeleně
- ↑ Informační server o sídlišti Kamechy
- ↑ Viladům nebo zdravotní středisko? Stavba na Kamechách se sousedům nelíbí
- ↑ Obrazem: Panorama nad přehradou, další etapy výstavby
- ↑ Tramvaj na Kamechy? Mámný opar vzdálené budoucnosti
- ↑ Roman Onderka: Tramvaj na Kamechy v blízké budoucnosti nebude
- ↑ Anketa o znečisťování veřejných ploch
- ↑ Téma školky v Bystrci na serveru Bystrčník
- ↑ Kritika nedostatečné vybavenosti místní knihovny
- ↑ Lidem ze sídlišť na okrajích Brna chybí tramvaje, školky i lékař
- ↑ Spor o hluk na lavičce, magazín Bystrčník
- ↑ Opilce od stánku zaženou lampy, tabulka a možná i vyhláška
- ↑ Nezávislé stránky o Zoo Brno<
- ↑ Petice proti výstavbě mola a dráhy pro vodní lyžování na Brněnské přehradě!
- ↑ Chceme wake v Brně – petice za schválení vodního vleku v Brně
- ↑ Tomáš Nahodil: Investor dostane bezúplatně část přehrady (rozhovor s organizátorem petice proti výstavbě vleku na Brněnské přehradě)
- ↑ Bystrčtí chtějí obnovit místní hřbitov. Po krizi
- ↑ Místo hřbitova zřejmě v Bystrci vznikne nový park
- ↑ Co ukázal dlouhodobý výzkum brněnských sídlišť
- ↑ Vincenc Šťastný v Encyklopedii Brna
- ↑ Vincenc Šťastný na www.bystrc.net
- ↑ Tomáš Přibyl, osobní stránky
- ↑ Zastupitelstvo ocení olympijskou vítězku
- ↑ Program rozvoje Bystrce (koncept)
- ↑ Stanovy občanského sdružení Horní náměstí
- ↑ Občanské sdružení Stará Bystrc – Chaloupky
- ↑ Občanské sdružení VŠEM – Chaloupky
- ↑ Klub rodičů a přátel ZŠ Heyrovského 32, o. s.
- ↑ Hrad bez výhrad – občanské sdružení
- ↑ Jiří Kratochvíl: K PROBLEMATICE GRAMATICKÉHO RODU MÍSTNÍHO JMÉNA BYSTRC
- ↑ Bystrcká lípa
- ↑ Bystrcká želva, rozhodnutí o schválení řádu MZ OŽK_20120116 (PDF)
- ↑ Máš doma želvu? Je to želva závodní!
- ↑ Velký bystrcký bazar: Finále patřilo želvě Wendy
Literatura [editovat]
- MILENA, Flodrová. Brno v proměnách času (Malá zamyšlení). Brno : Šimon Ryšavý, 2008. 179 s. ISBN 978-80-86137-79-1. Kapitola "Ten" nebo "ta" Bystrc, s. 101-103.
Související články [editovat]
Externí odkazy [editovat]
- Oficiální stránky Úřadu městské části Brno-Bystrc
- Neoficiální stránky věnované městské části Brno-Bystrc
- V. Walter: Drobná sakrální architektura v Bystrci
- Magazín Bystrčník, vydávaný občanským sdružením Horní náměstí (zprávy o dění v Bystrci)
- Stránky o zásazích Hasičů, Policie a záchranné služby v Bystrci
- Bystrcké noviny, radniční periodikum vydávané úřadem městské části
- Brno-Bystrc: statistické údaje na stránkách ministerstva vnitra
- Program rozvoje Bystrce (koncept) na stránkách městské části
