Ketkovice

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Ketkovice
Ketkovická náves pohledem k jihovýchodu s kostelem svaté Kateřiny Alexandrijské

Ketkovická náves pohledem k jihovýchodu s kostelem svaté Kateřiny Alexandrijské

znak obce Ketkovicevlajka obce Ketkoviceznakvlajka

status: obec
NUTS 5 (obec): CZ0643 583201
kraj (NUTS 3): Jihomoravský (CZ064)
okres (NUTS 4): Brno-venkov (CZ0643)
obec s rozšířenou působností: Ivančice
pověřená obec:
historická země: Morava
katastrální výměra: 9,55 km²
počet obyvatel: 605 (1. 1. 2014[1])
nadmořská výška: 433 m
PSČ: 664 91
zákl. sídelní jednotky: 1
části obce: 1
katastrální území: 1
adresa obecního úřadu: Obecní úřad Ketkovice
Ketkovice čp. 87
664 91 Ivančice
starosta / starostka: Josef Obršlík (sdružení nezávislých kandidátů Ketkovice 2010)
Oficiální web: http://www.ketkovice.cz
E-mail: ketkovice.starosta@volny.cz

Ketkovice
Red pog.png
Ketkovice
poloha Ketkovic v ČR
Zdroje k infoboxu a částem obce

Ketkovice (do r. 1918 Kytkovice[2][3]) jsou obec s přibližně 600 obyvateli na západním okraji okresu Brno-venkov 20 km západně od Brna, 7 km severozápadně od Oslavan. Leží na východním okraji Křižanovské vrchoviny; zhruba 2 km západně od obce vede hluboké údolí řeky Chvojnice, jižně pak Oslavy. Na skalnatém ostrohu nad jejich soutokem stojí zřícenina hradu Levnova, tradičně známého též jako Ketkovický hrad.

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o Ketkovicích je ve středověkém opisu zakládací listiny třebíčského kláštera, která měla pocházet z roku 1101 (některé prameny uvádějí 1104, kdy byl vysvěcen klášterní kostel), kde jsou uvedeny (písařskou chybou jako Redkovici, v některých pramenech Kedcouici) mezi řadou dalších obcí darovaných klášteru do vlastnictví; opis je označován za falzum, ale dobová existence obcí není zpochybňována. Do roku 1880 byly osadou obce Čučice ležící 2,5 km jihovýchodně; spadaly do hejtmanství Třebíč a okresu Náměšť nad Oslavou, při sčítání lidu 1890 měly 593 českých obyvatel a 4 německé.[3] Německy se nazývaly Kettkowitz nebo Ketkowitz.

V letech 1949–1960 Ketkovice patřily do okresu Rosice, poté Brno-venkov.[2] Od ledna 1986 byly spolu s blízkými Čučicemi, Biskoupkami a Novou Vsí přičleněny k městu Oslavany, ale v listopadu 1990 se tyto obce opět osamostatnily.[4] Ketkovice spadají do správního obvodu obce s rozšířenou působností Ivančice, matriční úřad je v Oslavanech.

V roce 1996 získaly Ketkovice vlajku a erb; jsou na nich šestizubé hrábě, bývalý znak pánů z Levnova.

Vývoj počtu obyvatel[5]
1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011[6]
487 549 597 667 727 761 822 736 758 835 859 658 619 594
Severní strana ketkovické návsi s domy čp. 8, 7 a 5

Vybavení obce[editovat | editovat zdroj]

V Ketkovicích je pětiletá základní škola s mateřskou školou zřizovaná obcí, obchod se smíšeným zbožím na návsi, tradiční zájezdní hostinec U Mohelských provozovaný významnou místní rodinou, úřadovna pošty, obecní knihovna, aktivní Sokol, Sbor dobrovolných hasičů. Obec je plynofikovaná, po roce 2007 byl z úvěru u České spořitelny vybudován vodovod. Rozpočet obce na roky 2011 i 2012 byl přibližně 8 milionů Kč,[7] na rok 2013 je 7,2 mil. Kč.[8]

Poloha a dostupnost[editovat | editovat zdroj]

Ketkovice leží na východním okraji geomorfologického celku Křižanovská vrchovina, v podcelku Bítešská vrchovina, na jižním okraji okrsku Jinošovská pahorkatina. Prochází jimi silnice druhé třídy č. 393 Rapotice (3 km severně) – Ivančice (10 km jihovýchodně). 10 km severozápadozápadně leží dále Náměšť nad Oslavou.

Ketkovice byly s Ivančickem 1. července 2006 začleněny do Integrovaného dopravního systému Jihomoravského kraje jako 1. část jeho etapy 3B.[9] Obsluhuje je autobusová linka č. 430 (729430) z Ivančic přes Oslavany, Čučice, Ketkovice a Sudice (pouze část spojů) do Rapotic (již kraj Vysočina), kde se nachází železniční stanice na trati 240 Brno – Jihlava. Počet spojů je ustálen na 12 párů ve všední dny, o víkendech a svátcích 3. Vedle hlavní zastávky na návsi je v Ketkovicích také zastávka „Ketkovice, kovárna“ (asi 400 m severozápadně).[10][11]

Zajímavosti a pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Počet obyvatel v obcích České republiky k 1. 1. 2014 [online]. Český statistický úřad, 2014-04-30, [cit. 2014-08-23]. S. 88. Dostupné online.  
  2. a b c BARTOŠ, Josef; SCHULZ, Jindřich; TRAPL, Miloš. Historický místopis Moravy a Slezska v letech 1848–1960. Redakce Josef Bartoš, Jan Machač, Ivan Straňák, Zbyněk Janáček; Recenze: B. Čerešňák, J. Janák, K. Křesadlo, B. Smutný, I. Štarka. 1. vyd. Svazek XII. Ostrava : Profil, 1990. 321 s., 7 map. ISBN 80-7034-038-X. Kapitola Politický okres Třebíč, s. 96.  
  3. a b Ottův slovník naučný, díl XV, str. 508
  4. Jan Kyselák: Z historie, Okno: Oslavanské kuriozity • novinky • oznámení, Ročník XII., číslo 9, 2004
  5. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (Portable Document Format, Český statistický úřad
  6. Vybrané základní údaje podle obcí – Jihomoravský kraj, czso.cz
  7. Města a obce online: Ketkovice
  8. http://www.ketkovice.cz/rozpocty-a-zaverecne-ucty/ds-4389/
  9. Stručně o IDS JMK, idsjmk.cz
  10. Jízdní řád linky 430 (platný od 1. 9. 2006), idsjmk.cz
  11. Jízdní řád linky 430, idsjmk.cz
  12. PLAČEK, Miroslav. Ilustrovaná encyklopedie moravských hradů, hrádků a tvrzí. Praha : Libri, 2002. ISBN 80-7277-046-2. S. 347–348.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]