Střelice (okres Brno-venkov)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Střelice
Střelice, centrum obce

Střelice, centrum obce

znak obce Střelicevlajka obce Střeliceznakvlajka

status: obec
NUTS 5 (obec): CZ0643 583910
kraj (NUTS 3): Jihomoravský (CZ064)
okres (NUTS 4): Brno-venkov (CZ0643)
obec s rozšířenou působností: Šlapanice
pověřená obec:
historická země: Morava
katastrální výměra: 14,7 km²
počet obyvatel: 2770 (1. 1. 2014[1])
nadmořská výška: 278 m
PSČ: 664 47
zákl. sídelní jednotky: 1
části obce: 1
katastrální území: 1
adresa obecního úřadu: nám.Svobody 111/1
Střelice
66447 Střelice u Brna
starosta / starostka: PaedDr. Zdeněk Ondrášek
Oficiální web: http://www.streliceubrna.cz
E-mail: strelice@streliceubrna.cz

Střelice
Red pog.png
Střelice
Střelice, Česko
Zdroje k infoboxu a částem obce

Obec Střelice se nachází v okrese Brno-venkov v Jihomoravském kraji. Rozkládá se v katastrálním území Střelice u Brna, v Bobravské vrchovině. Žije zde téměř 2800 obyvatel.

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1375.

Od roku 1918 působí v areálu západně od centra Střelic sestry dominikánky, které si zde zřídily vlastní klášter.

Demografie[editovat | editovat zdroj]

Vývoj počtu obyvatel[2]
1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011[3]
1 052 1 037 1 177 1 261 1 517 1 840 2 266 2 432 2 661 2 542 2 697 2 453 2 537 2 801

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

  • Kostel Nejsvětější Trojice
  • Pomník padlých v 1. a 2. světové válce
  • Kamenné sousoší Nejsvětější Trojice
  • Socha svatého Jana z Nepomuku
  • 20 křížů, postavených v obci a blízkém okolí
  • Podzemní chodby, odkryté roku 1932
  • V blízkém okolí se nachází přírodní park Bobrava

Kultura[editovat | editovat zdroj]

V roce 2003 se uskutečnil 1. ročník Střelického Strunobraní, které každoročně předvede odrůdovou přehlídku country a folk kapel ze širokého okolí.

Hody[editovat | editovat zdroj]

  • Střelice patří k několik obcím, v nichž se dodnes aspoň zčásti udrželo kulturní dědictví minulých generací, projevující se dosud živým místním nářečím, písněmi, tanci a některými dochovanými zvyky. Nositelem folklorních tradic zůstává především původní rolnické jádro nejstarší obce.
  • Hody patří k tradičním svátkům snad každé moravské vesnice. Hody se na vesnici slaví jako křesťanský svátek i jako den hojnosti, veselí a blahobytu. V obci se tradičně konají počátkem léta na svátek Nejsvětější Trojice = mladé hody. A vždy třetí neděli v říjnu = staré hody (císařské posvícení zavedené císařem Josefem II.).
  • Hody vypadají následovně: Ve čtvrtek jede část stárku do vinného sklepa pro víno. V pátek ráno jedou stárci do lesa pro máju, poté strom odkůrují a vykope se díra. V podvečer za pomoci příbuzných a starších se mája postaví a následuje volná zábava, zpívání pod májou a následné hlídání máje. V sobotu ráno děvčata ozdobí taneční parket a po obědě jdou všichni dům od domu každého pozvat. Večer se koná zábava, na kterou často přijedou i krojovaní z jiných vesnic. Novinkou je půlnoční překvapení stárků. V neděli ráno se všichni účastní slavnostní mše v kostele. Samotná slavnost začíná odpoledne průvodem od sokolovny k hasičce na mladé hody a na staré od hasičky do sokolovny. Na mladé hody se navíc při průvodu dělají zastávky u stárek. Odpolední hodová veselice je spjata především s tančením besed, mašličkovým sólem a dětskými tanečky.

Dožínky[editovat | editovat zdroj]

Další akcí jsou dožínky, které se konají jednou za pět let, na konci srpna. Jde o oslavu sklizně, kdysi spojenou s výjezdem pro poslední úrodu. Nyní akce probíhá formou průvodu s ozdobenými srpy, cepy, kosami a věnci, následuje předávání obilného věnce hospodáři.

Kroj[editovat | editovat zdroj]

Střelický kroj v dnešní podobě se nosí od doby po první světové válce a patří do skupiny západomoravských krojů. Kroj se nosí při různých slavnostech, ale převážně na hodech. Zde je malá reportáž, jak správně oblékat střelický kroj: http://www.kitsune.estranky.cz/fotoalbum/folklor-brnensko/kroj-a-hody-ve-strelicich-u-brna/strelicky-kroj/

Ženský kroj

  • Rukávce jsou nabrané rukávy po okrajích s lemovaným vyšíváním a naskládané do pravidelných záhybů. Jsou tuho naškrobené a nad loktem se zavazují tkanicí. U krku zdobené vyšívanou krajkou. Přední část se zapíná na knoflíčky popřípadě křapky. Rukávce jsou nad výšívkou ozdobeny barevnou pentlí.
  • Kordulka se obléká přes rukávce. Látka se používá brokátová a bohatě se zdobí podle vlastního vkusu. Zapíná se na háčky a šněruje se pentlí, provléknutou našitými kroužky.

Děvčata si pod spodničky kolem pasu dávají různé výztuže takzvaná jelita, aby sukně byla co nejširší. Jelito je vlastně stočené plátno do ruličky.

  • Kroj je složen z pěti bílých plátěných sukní, kterým se říká šorce. Dříve se nosilo až sedm sukní. Škrobí se žehlením. Za syrova se sukně skládají do varhánků. U spodního okraje jsou zdobeny bílým vyšíváním. Délkou sahají do půli lýtek. Pod sukněmi se nosí bílé silonové punčocháče, dříve se nosily červené. Na nohou má stárka obuty černé střevíce.
  • Fěrtoch neboli zástěra, ladí materiálem a našitou aplikací s mašlí a kordulkou. Zástěra se přivazuje na přední část sukní.
  • Ze stejného materiálu je ušita i mašle, která splývá od pasu přes šorce na zadní straně kroje.
  • Kolem krku má stárka připnutý krézl = je to pruh vyšívané, plátěné látky, bohatě nařasené a naškrobené stejně jako šorce. Je jemně navarhánkovaný po celé šířce ve dvou řadách nad sebou. Uprostřed je krézl ovázán pentlí stejné barvy jako je sepnuta kordulka.

Všední kroj

  • Zjednodušeně řečeno jde o tradiční oděv obyvatel na našem území v dávných dobách. Původně se tento kroj nosil jen ve všední den a do práce. Později si šikovné ženy dovedly vytvořit slušivý celek na polosvátek.

V dnešní době si jej pořizují děvčata a nosívají jej na hody a slavnosti do jiných vesnic. Tento kroj je ušit z bavlněné látky Je složen z jedné barevné sukně, jupky a jednobarevné zátěry - většinou bílé. Kroj doplňují hnědé silonové punčochy a černé boty.

Mužský kroj

  • Skládá se z vesty, která je tmavě modré barvy. Vesta je ozdobena několika zlatými knoflíky na pravé straně a nad kapsičkami.
  • Košile je bílé barvy a nemá límeček. Kolem krku, na prsou a na manžetách je ozdobena barevným vyšíváním, povětšinou vzorem květin. U krku místo límečku jsou poutka, kterými se provléká červená mašle. Tu dává stárka svému stárkovi.
  • Kalhoty se nosí tmavé barvy. Někteří stárci mají kalhoty zastrčené do holinek. Ostatní nosí společenské kalhoty s polobotkami.
  • Klobouk je černý s trikolorou a bohatým zdobením. Dívky chlapcům klobou zdobí podle slavnosti. Na dožínky bývá nejvíce ozdoben živým kvítím a na ostatní slavnosti se používají umělé květiny a zrcátka.

Střelické písně[editovat | editovat zdroj]

Střelické lidové písně z let 1865 - 1951 sbírala a zaznamenávala Františka Kyselková, učitelka v Ořechově a spolupracovnice Františka Bartoše a Leoše Janáčka. V letech 1978 - 1980 zařadili některé z nich, popřípadě jejich varianty ze sousedních obcí Zdenka Jelínková a Jaroslav Jurášek do svých edic lidových písní a tanců z Brněnska. Kromě toho shromáždili místní sběratelé záznamy asi 150 lidových, školních a jiných písní ve Střelicích zpívaných a to v období od konce první světové války až současnosti. Ke Střelicím se vztahují tyto písně: Ty střelický láne, Ta střelická dědinečka, Ten střelické mlén, Ta střelická věž, Ta střelická mája tenká

Sport[editovat | editovat zdroj]

  • FC AB Střelice
  • FK Sokol Střelice
  • Basketbal
  • Volejbal
  • SDH Střelice

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Počet obyvatel v obcích České republiky k 1. 1. 2014 [online]. Český statistický úřad, 2014-04-30, [cit. 2014-09-07]. S. 89. Dostupné online.  
  2. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005, czso.cz
  3. Vybrané základní údaje podle obcí – Jihomoravský kraj, czso.cz

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]