Dožínky

Předkládání ovoce a plodin v kostele
(Altenkirchen, Rujana)

Dožínky (také obžínky, dožatá) je slavnost na ukončení žní. V mnoha evropských i mimoevropských zemích má dodnes náboženský charakter, v Československu jej ztratila ve 20. století, když byla využívána k politickým účelům. Slavnost může zahrnovat odvážení posledního snopu z pole, předání dožínkového věnce a přání („vinšování“) hospodáři; potom následuje hostina s hudbou a tancem. Věnec se schovával v hospodářství do Vánoc nebo až do příštích žní.

Původ a význam

Slavnost, kterou se ukončují žně, lze najít téměř ve všech zemědělských kulturách. Ve vyspělém zemědělství, které se často vyznačuje jednou převládající plodinou, představuje její sklizeň největší praktický zlom v průběhu roku: znamená konec období nouze a přechod k (dočasnému) nadbytku potravy. Proto se čas dožínek v mnoha společnostech pokládal za začátek nového roku, jako je tomu dodnes se školním rokem; lednový začátek roku je odložen o 4 měsíce a vznikl patrně jako lhůta pro zaplacení daní.

Pokud víme, všechny tradiční zemědělské společnosti spojují se svátkem dožínek:

1. příležitost ke společné oslavě;
2. oběť části úrody;
3. poděkování za sklizeň jako dar od Boha;
4. rituální „uvolnění“ nové sklizně, která se teprve smí začít spotřebovávat.

Aby byl svátek opravdu společný a mohla se sejít i šiřší společnost, slavil se v předem stanovený den, například zářijového úplňku. V předkřesťanských společnostech bylo uvolnění čerstvé sklizně – pokud můžeme soudit – zvláště důležité, neboť nová úroda by mohla být jinak nebezpečná.

Dožínky v křesťanství a v současnosti

Dožínková výzdoba v kostele
(Treherz u Ravensburgu)

Křesťanství starší slavnost dožínek nepřijalo do svého kalendáře, protože za hlavní svátek roku pokládalo a pokládá Velikonoce s jiným obsahem. Nicméně prastaré tradici se nemohlo úplně bránit, a tak se svátek dožínek slavil a někde dodnes slaví i v posvátných kostelích, Datum bývá stanoveno na určitou neděli, existují však i místní odchylky. Místo rituálního uvolnění a očištění nové sklizně nastoupilo její požehnání a místo oběti se konala jakási prezentace plodin, slavnost však nebyla nikdy příliš zdůrazněna a naopak církev odsuzovala různé starší zvyky a pověry, které se k dožínkám pojily. Toho ve 20. století využila nacistická i komunistická propaganda: v Německu byl „pohanský“ svátek dožínek od roku 1934 státním svátkem a také u nás byly dožínky po roce 1948 zařazeny mezi tzv. socialistické slavnosti. Vykládaly se jako oslava úspěšné lidské práce, pořádala je zemědělská družstva nebo i kraje a bývaly spojeny s kulturním programem.

Odkazy

Související články

• Kalendář
• Roš ha-šana
• Svátek
• Zemědělství
• Vinobraní
• Dočesná

Reference

V tomto článku je použit překlad textu z článku Erntedankfest na německé Wikipedii.

Externí odkazy

• Ottův slovník, heslo Obžínky