Přírodní park Bobrava
 Bobrava | |
|---|---|
.JPG) Bobrava u Střelické bažinky (2012) | |
| Základní informace | |
| Vyhlášení | 1. ledna 1982 |
| Nadm. výška | průměrně 400 m n. m. |
| Rozloha | 30,90 km²[1] |
| Poloha | |
| Stát |  Česko |
| Okres | Brno-venkov |
| Souřadnice | 49°8′40,92″ s. š., 16°25′59,88″ v. d. |
  Bobrava | |
| Další informace | |
 Obrázky, zvuky či videa na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Přírodní park Bobrava je obecně chráněné území na ploše 30,90 km², vyhlášené 1. ledna 1982 v okrese Brno-venkov[2] asi 13 km jihozápadně od Brna.
Na území parku se nachází také přírodní památka Střelický les a přírodní památka Střelická bažinka.
Geografie[editovat | editovat zdroj]
Park leží asi 13 km západně od Brna na zalesněném území mezi obcemi Ořechov, Střelice, Omice, Popůvky Tetčice, Troubsko, Neslovice, Hlína, Silůvky, Prštice a Radostice, v okolí středního toku říčky Bobravy ve střední části Bobravské vrchoviny. Na území parku se nenachází žádné trvalé sídlo (pouze několik samot).[3] Průměrná nadmořská výška je přibližně 400 m, přičemž nejvyšší body se nacházejí v jeho západní části nedaleko obcí Hlína (461 m) a Neslovice (452 m),[4] nejnižší místo je dno údolí Bobravy u Anenského mlýna (250 m) ve východní části parku.[2]
Fauna[editovat | editovat zdroj]
Na území parku žijí všechny běžné druhy lesních savců, jako je např. liška obecná, jezevec lesní, kuna lesní atd., z drobných druhů např. rejsek malý, rejsec vodní nebo plšík lískový.[5] Hnízdí zde asi 98 druhů ptáků[5] – např. jestřáb lesní, včelojed lesní, čáp černý, krkavec velký, sluka lesní, datel černý, strakapoud prostřední, žluva hajní, lejsek bělokrký. Charakteristický pro tuto oblast je konipas horský. Z vodního ptactva v parku hnízdí např. potápka malá, chřástal vodní nebo chřástal kropenatý.[6] Početné jsou také populace některých obojživelníků, zejména ropuchy obecné a skokana štíhlého, kteří se na jaře stahují do zdejších vod za účelem rozmnožování.[2] Pozorovat je možné rovněž rosničku zelenou, čolka obecného, čolka velkého a vzácně i mloka skvrnitého (masív Bučína).[7]
Turistika[editovat | editovat zdroj]
Přes park prochází několik turistických a cyklistických stezek (okruh přírodním parkem Bobrava). Park je dobře přístupný díky husté železniční síti - železniční zastávky se nacházejí v obcích Střelice, Omice, Tetčice, Silůvky a Radostice. Do ostatních míst zajíždějí autobusy IDS JMK.
V údolí řeky Bobravy se dochovaly fragmenty dřívějších vodních mlýnů (např. Radostický, Spálený, Anenský, Šafránkův). Na vrchu Bučín (444 m) lze nalézt nepatrné zbytky středověké tvrze připomínané již v roce 1349.[8]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Přírodní parky Jihomoravského kraje [online]. Arcgis.com [cit. 2020-10-12]. Dostupné online.
- ↑ a b c Martiško, J.: Přírodní parky Jihomoravského kraje, Brno 2007, s. 12.
- ↑ http://bobrava.ic.cz/index.html
- ↑ Archivovaná kopie. bobrava.ic.cz [online]. [cit. 2009-03-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-04-07.
- ↑ a b Archivovaná kopie. bobrava.ic.cz [online]. [cit. 2009-03-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-04-07.
- ↑ Martiško, J.: Přírodní parky Jihomoravského kraje, Brno 2007, s. 14-15.
- ↑ Martiško, J.: Přírodní parky Jihomoravského kraje, Brno 2007, s. 14.
- ↑ Martiško, J.: Přírodní parky Jihomoravského kraje, Brno 2007, s. 15.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- Martiško, J.: Přírodní parky Jihomoravského kraje, Brno 2007, s. 12–15.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu přírodní park Bobrava na Wikimedia Commons - Příroda, mlýny a mlynářství na Bobravě
