Údolí Oslavy a Chvojnice

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Zdroje k infoboxu
Zdroje k infoboxu
Přírodní rezervace
Údolí Oslavy a Chvojnice
IUCN kategorie IV (Oblast výskytu druhu)
Údolí řeky Oslavy
Údolí řeky Oslavy
Základní informace
Vyhlášení11. dubna 1974
Nadm. výška260–452 m n. m.
Rozloha21,63 km²[1][2]
Poloha
StátČeskoČesko Česko
OkresBrno-venkov, Třebíč
UmístěníBřezník, Čučice, Ketkovice,

Kladeruby nad Oslavou,
Kralice nad Oslavou, Kuroslepy,
Mohelno, Sedlec, Senorady,

Sudice, Zňátky
Souřadnice
Údolí Oslavy a Chvojnice
Údolí Oslavy a Chvojnice
Další informace
Kód624
Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Přírodní rezervace v Česku

Přírodní rezervace Údolí Oslavy a Chvojnice se nachází na rozhraní krajů Vysočina a Jihomoravského na řece Oslavě od Náměště nad Oslavou po Čučice a jejího levostranného přítoku Chvojnice od Rapotic.

Předmět ochrany[editovat | editovat zdroj]

Ochrana kaňonovitého údolí řek Oslavy a Chvojnice s velkou rozmanitostí krajinného reliéfu. Území je jedinečnou ukázkou původních a posledních zachovaných moravských toků, zajímavých nejen po stránce krajinářské, ale i z hlediska botanického a zoologického.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Jedná se hluboce zaříznuté říční údolí, kde si řeka razí cestu přes velmi tvrdé granulitové horniny. To se projevilo vznikem četných skalisek, které na mnoha místech dodávají údolí Oslavy ráz kaňonu. Údolí je velice atraktivní pro turistické vycházky, vede jím několik turistických značek. V údolí se nachází několik chatových osad, vodních mlýnů (Skřipinský, Senoradský a Ketkovický), romantických zřícenin (Lamberk, Sedlec, Kraví hora a Levnov (neboli Ketkovický hrad) vypínající se na skále nad soutokem Oslavy s Chvojnicí). Nad údolím se nachází altán Gloriet a boční strž Divoká rokle s četnými peřejemi a drobnými vodopády.

Na území rezervace se vyskytují ve významné míře zákonem chráněný mlok skvrnitý, kriticky ohrožená ještěrka zelená, z hmyzu přástevník kostivalový, z rostlin potom vzácný mech dvouhrotec zelený, orchidej jazýček jaderský nebo na jaře kvetoucí koniklec velkokvětý.

Přírodní rezervace Údolí Oslavy a Chvojnice má být v budoucnu nahrazena vznikem národních přírodních rezervací (NPR) pod názvy Soutok Oslavy a Chvojnice a Divoká Oslava.[3][4] K 1. prosinci 2019 vznikla NPR Divoká Oslava, připravován je vznik i druhé NPR. Stávající přírodní rezervace zrušena nebyla.[5]

Flóra[editovat | editovat zdroj]

Při botanickém inventarizačním průzkumu přírodní rezervace a evropsky významné lokality Údolí Oslavy a Chvojnice bylo zjištěno na 800 druhů cévnatých rostlin. Nachází se zde orchidej jazýček jadranský (Himantoglossum adriaticum), který zde má jeden z mála recentních výskytů v rámci České republiky. Byl zde nalezen také strošek polopásý (Lapulla semicincta).[6]

Turistika[editovat | editovat zdroj]

Turistické značky vedou turisticky náročnými terény podél řeky, na několika místech je dokonce nutno řeku přebrodit. Nejlepší přístup je od Náměště nad Oslavou (příjezd možný vlakem po trati 240) a dále údolím po červené turistické značce přes zříceninu hradu Lamberku ke Skřipinskému a Senoradskému mlýnu a odtud přes zříceninu hradu Levnova do Rapotic nebo do Oslavan.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Otevřená data AOPK ČR. Dostupné online. [cit. 2020-11-19]
  2. Common Database on Designated Areas. Dostupné online. [cit. 2021-06-26]
  3. ČERNÝ, Kamil. Oslava a Chvojnice se změní na bezzásahové rezervace. Třebíčský deník [online]. 2015-01-20. Dostupné online. 
  4. MŽP. Oznámení návrhu na vyhlášení NPR Soutok Oslavy a Chvojnice a návrh plánu péče [online]. Praha: EnviWeb, 2015-01-04. Dostupné online. 
  5. MAHEL, Luděk. OBRAZEM: Divoká Oslava se stala národní přírodní rezervací. Třebíčský deník [online]. 2020-01-23 [cit. 2020-02-05]. Dostupné online. 
  6. Centrum ochrany přírody ZO ČSOP a Pobočka ČSO na Vysočině. Novinky z údolí Oslavy a Chvojnice [online]. Telč: EnviWeb, 2015-03-17. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]