Rosice
| Rosice | |
|---|---|
 Pohled od jihu | |
.jpg) -vlajka.png) | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | město |
| Pověřená obec | Rosice |
| Obec s rozšířenou působností | Rosice (správní obvod) |
| Okres | Brno-venkov |
| Kraj | Jihomoravský |
| Historická země | Morava |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°10′56″ s. š., 16°23′16″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 6 656 (2023)[1] |
| Rozloha | 12,74 km²[2] |
| Katastrální území | Rosice u Brna |
| Nadmořská výška | 326 m n. m. |
| PSČ | 665 01 |
| Počet domů | 1 475 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 1 |
| Počet k. ú. | 1 |
| Počet ZSJ | 14 |
| Kontakt | |
| Adresa městského úřadu | Palackého nám. 13 665 01 Rosice u Brna posta@rosice.cz |
| Starostka | Andrea Trojanová |
| Oficiální web: www | |
  Rosice | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 583782 |
| Kód části obce | 412031 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Rosice (německy Rossitz) jsou město v okrese Brno-venkov v Jihomoravském kraji, 16 km západně od Brna. Leží v katastrálním území Rosice u Brna, tento název nese i místní pošta a železniční zastávka. Žije zde přibližně 6 700[1] obyvatel.
Název[editovat | editovat zdroj]
Název osady byl odvozen od osobního jména, které znělo buď Ros (což byla domácká podobě jména Rostislav či Rostimír) nebo Rosa (které vzniklo odvozením od zmíněného Ros nebo bylo totožné s obecným rosa). Jméno (výchozí tvar byl Rosici) bylo původně vlastně označením obyvatel osady a znamenalo „Rosovi lidé“.[4]
Přírodní poměry[editovat | editovat zdroj]
Rosice se nacházejí v Boskovické brázdě, na soutoku říčky Bobravy s Říčanským potokem.
Znak[editovat | editovat zdroj]
Modrý štít, ve kterém je uprostřed vyobrazena vpravo plovoucí štika přirozené podoby a barvy s oranžovým okem a červenou zřítelnicí, s oranžovými ploutvemi a ocasem. Na horním kraji štítu vroubeného ozdobným bronzovým okrajem je posazena stříbrná zděná koruna s pěti viditelnými zuby.[5]
Historie[editovat | editovat zdroj]
První dochovaná zmínka o Rosicích se nalézá v listině z roku 1259, v níž jsou zmiňováni majitelé místního hradu bratři Bohuš a Hartman s přídomkem z Rosic. Ve 14.–15. století patřily Rosice Hechtům z Rosic, jejichž erb zdobila stříbrná štika v červeném poli.
Rosice se postupně vyvinuly v městys. V roce 1880 se jejich součástí stala vesnice Pendrov, nacházející se v údolí Bobravy. Roku 1907 byly Rosice císařem Františkem Josefem I. povýšeny na město a obdržely městský znak. Od roku 1921 do roku 1996 zde fungovala sklárna.[6]
Od roku 2003 jsou Rosice obcí s rozšířenou působností, jejich správní obvod čítá celkem 24 obcí. K 5. lednu 2011 vstoupila v účinnost změna hranice mezi Rosicemi a sousední obcí Tetčice, uskutečněná na základě vzájemné dohody o změně společných hranic ze dne 12. října 2010.
Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]
| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 3 676 | 3 058 | 3 055 | 3 398 | 3 817 | 4 109 | 4 984 | 4 634 | 4 819 | 4 396 | 4 978 | 4 985 | 5 296 | 5 740 | 6 600 |
| Počet domů | 257 | 267 | 290 | 370 | 433 | 512 | 803 | 976 | 1 018 | 921 | 961 | 1 081 | 1 140 | 1 266 | 1 475 |
Vývoj počtu obyvatel
Doprava[editovat | editovat zdroj]
Rosice protíná silnice první třídy 23 (Brno, dálnice D1 – Kývalka – Náměšť nad Oslavou – Třebíč). Nájezd na dálnici D1 u Kývalky (exit 182) je od Rosic vzdálen 6 km. Městem prochází železniční trať Brno – Jihlava (č. 240), místní zastávka se jmenuje Rosice u Brna.
Rosice jsou obsluhovány Integrovaným dopravním systémem Jihomoravského kraje v zóně 425. Spojení zajišťují (stav k 1. 10. 2006) vlaky na lince S4 (Brno – Náměšť nad Oslavou) a autobusové linky 405 (Zastávka – Rosice – Brno), 406 (Ivančice – Rosice – Brno), 421 (Lukovany – Rosice), 423 (Mohelno – Ivančice – Rosice) a 153 (Tišnov – Rosice – Ivančice). V sousedních obcích Zastávka a Tetčice jsou přestupní uzly IDS JMK, kde je možné přestoupit na vlak linky S4.
Přes Rosice vede několik cyklotras, z toho některé částečně značené a připravované:
- cyklotrasa 5171: Veverská Bítýška – Šmelcovna – Javůrek – Rosice – Tetčice – Dolní Kounice – Pohořelice
- cyklotrasa 5172: Tišnov – Veverská Bítýška – Rosice – Bratčice – Židlochovice
- cyklotrasa 5173: Zastávka (rozcestí u Rosic) – Oslavany – Biskoupky
Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]
- Zámek na kopci nad soutokem Bobravy s Říčanským potokem je dominantou města. Místní hrad byl přestavěn na zámek pravděpodobně za Pertolda z Lipé. Další přestavba do renesančního slohu proběhla za Žerotínů v 17. století. Posledním soukromým majitelem zámku byl Mořic Arnold baron de Forest-Bischofsheim, který vzdoroval pozemkové reformě, ale nakonec majetek odprodal státu. Dnes na zámku sídlí městská knihovna, Středisko volného času (dříve Dům dětí a mládeže) a od října 2010 zprovozněné Zámecké kulturní centrum. Od dubna do října je veřejnosti přístupná zámecká expozice. Jižní křídlo zámku využívá obecní úřad s rozšířenou působností.
- Děkanský a farní kostel sv. Martina stojí na návrší jižně pod zámkem, obklopen bývalým hřbitovem. Původně románský kostel je pozdějšími přístavbami upraven v kombinaci gotického a renesančního stylu. Je nejstarší stavbou ve městě.
- Poutní kaple Nejsvětější Trojice na jižním návrší města založil majitel rosického panství Jiří Hausperský z Fanalu v 18. století. Ke kapli vede chráněná lipová alej s křížovou cestou, oficiálně registrovaná pod jménem Lipové stromořadí v Rosicích.
- Kašna se sochou slovanské bohyně Živěny na náměstí byla instalována roku 1868 při příležitosti otevření prvního městského vodovodu. Původně byla umístěna v Brně na Lidické ulici.
- Pranýř pod radnicí není používán od zrušení místního hrdelního soudu roku 1752. Na současné místo byl postaven roku 1959.[9]
- V Rosicích také sídlí včelařské muzeum s knihovnou Českého svazu včelařů a včelařskou chovatelskou stanicí.[10]
- Na poli pod Oborou roste památná hrušeň polnička, evidovaná v seznamu památných stromů jako Hrušeň pod Oborou.
- Na ulici Litostrovské roste u křižovatky památný strom jírovec maďal evidovaný pod názvem Strážná paní.
Osobnosti[editovat | editovat zdroj]
- Jan Bobrovský (* 1945), basketbalový hráč a trenér
- Zdenek Bobrovský (1933–2015), basketbalista
- Karel Franz ml. (1864–1933), lékař, odborník v léčbě tuberkulózy
- Antonín Kolek (1895–1983), spisovatel
- Vladimír Koukal (1931–1961), kněz
- Vladimír Malacka (1893–1960), hudební skladatel
- Oldřich Med (1914–1991), salesiánský kněz, spisovatel
- Miroslav Mikulášek (* 1930), vysokoškolský učitel, literární vědec a rusista
- Jindřiška Smetanová (1923–2012), spisovatelka, scenáristka
- Emil Vaňura (1899–2003), diplomat
- Vilém Vaňura (1908–1982), hudební skladatel
- Antonín Zhoř (1896–1965), spisovatel
- Ladislav Krejčí (* 1999), fotbalista
Sport[editovat | editovat zdroj]
- FC Slovan Rosice – fotbalový klub
- HC Štika Rosice – hokejový klub, založený v roce 2013
- HCM Slovan Rosice – hokejový klub, zaniklý v roce 2009
- Streetsurvival Rosice – zápasnický klub se zaměřením na MMA a BJJ
- Florbal Rosice – mládežnický florbalový klub, založený v roce 2021
Galerie[editovat | editovat zdroj]
-
Pohled od jihovýchodu -
Radnice -
Kašna před radnicí a Rahnův palác -
Kašna na náměstí se sochou bohyně Živěny -
Zámek -
Nádvoří zámku -
Zámecké kulturní centrum -
Kaple Nejsvětější Trojice
Partnerská města[editovat | editovat zdroj]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
- ↑ Dostupné online.
- ↑ Hosák, Šrámek: Místní jména na Moravě a ve Slezsku II, Praha 1980, str. 378.
- ↑ DŘÍMAL, Jaroslav a kol. Znaky a pečeti jihomoravských měst a městeček. Brno : Blok, 1979. s. 98.
- ↑ Archivovaná kopie. www.kic.rosice.cz [online]. [cit. 2011-08-11]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-10-21.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869-2011: III. Počet obyvatel a domů podle krajů, okresů, obcí, částí obcí a historických osad / lokalit v letech 1869 - 2011 : Okres Brno-venkov [online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2023-04-01]. Dostupné online.
- ↑ Základní údaje podle částí obce vybraného SO ORP, území SO ORP Rosice, SLDB 2021 : Veřejná databáze ČSÚ [online]. Český statistický úřad, 2021-03-26 [cit. 2023-04-01]. Dostupné online.
- ↑ Pranýř [online]. [cit. 2023-07-31]. Dostupné online.
- ↑ Včelařské muzeum. www.kic.rosice.cz [online]. [cit. 2023-07-31]. Dostupné online.
- ↑ Partnerská města a obce. www1.rosice.cz [online]. [cit. 2018-08-28]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-08-28.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- Kolektiv autorů. Rosice 100 let městem : 1907–2007 : almanach sestavený u příležitosti 100. výročí povýšení Rosic na město. Rosice : Kulturní informační centrum Rosice, 2007. ISBN 978-80-254-0997-8.
- ČERNÝ, Jiří. Poutní místa jihozápadní Moravy. Milostné obrazy, sochy a místa zvláštní zbožnosti. Pelhřimov : Nová tiskárna Pelhřimov, 2005. ISBN 80-86559-15-7.
- JANELE, Josef. Město Rosice: Nástin dějepisný a statistický. Rosice: Městská rada Rosice, 1907. 62 s. Dostupné online.
- KOLEK, Antonín. Rosice během staletí. Rosice : Gloria, 1994.
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Rosice na Wikimedia Commons 
Encyklopedické heslo Rosice v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
Slovníkové heslo Rosice ve Wikislovníku- Rosice v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
- Oficiální stránky
- Náhled aktuální katastrální mapy v ČÚZK
- Kulturní informační centrum Rosice
- Zámek Rosice Archivováno 4. 6. 2011 na Wayback Machine.
- rosicko.cz – Regionální portál Rosicka
