Praktické lékařství

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Vyšetření poslechem patří k běžným činnostem praktického lékaře

Praktické lékařství je obor lékařské péče zaměřený na primární péči o pacienty a na záležitosti rodinné medicíny. Praktický lékař léčí akutní a chronická onemocnění, poskytuje preventivní péči a vzdělává lidi v oblasti zdraví - to vše obecně bez ohledu na věk a pohlaví. Odborné zaměření spočívá v péči o pacienty s více zdravotními potížemi a s komplikacemi.

V některých zemích, jako je Irsko, Spojené království a některé země jeho společenství, nebo Bulharsko, používají pro takového lékaře termín obecný praktik (general practitioner). V Anglii se v hovoru běžně říká GP.

Česká republika[editovat | editovat zdroj]

V České republice je praktické lékařství v seznamu smluvních odborností[1] rozděleno na tři specializované skupiny:

Podmínkou pro samostatnou činnost praktického lékaře je získání atestace - její podmínkou je absolvování pětiletého specializačního programu[2]. Pro oblast praktického lékařství existují tyto dva specializační programy:

  • praktické lékařství pro dospělé
  • praktické lékařství pro děti a dorost

Podmínky pro získávání způsobilosti a výkon činnosti praktických lékařů určuje zákon č. 95/2004 Sb. a prováděcí vyhlášky Ministerstva zdravotnictví ČR.

Společně s odbornostmi 603 - gynekologie a porodnictví a 014 - stomatologie tvoří ambulantní zdravotnická zařízení obsazená lékaři atestovanými v odbornostech 001, 002, 003, 014 a 603 specifickou podskupinu zdravotnických zařízení prvního styku s veřejností.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku General practitioner na anglické Wikipedii.

  1. Číselník Smluvní odbornosti (VZP)
  2. Zákon č. 95/2004, o zdravotnických povoláních lékaře, zubního lékaře a farmaceuta

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]