Slavkov u Brna
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
| Slavkov u Brna | |
|---|---|
 |
|
| charakter sídla: | město |
| obyvatel: | 6062 (2005) |
| PSČ: | 684 01 |
| součást obce: | Slavkov u Brna |
| okres: | Vyškov |
| historická země: | Morava |
| katastrální území: | Slavkov u Brna |
| katastrální výměra: | 14,95 km² |
| zeměpisná šířka: | 49° 09' 12" s. š. |
| zeměpisná délka: | 16° 52' 35" v. d. |
| nadmořská výška: | 211 m |
 |
|
| město Slavkov u Brna základní územní samosprávné společenství občanů |
|
|---|---|
|
|
|
| obyvatel: | 6062 (2006) |
| kraj: | Jihomoravský |
| Oficiální web městského úřadu: http://www.slavkov.cz E-mailová adresa: podatelna@meuslavkov.cz |
|
| adresa městského úřadu: | Městský úřad Slavkov u Brna Palackého nám. 64 684 01 Slavkov u Brna |
| starosta: | Ing. Ivan Charvát |
| NUTS 5 (obec): | CZ0626 CZ0626 593583 |
| obec s rozšířenou působností: | Slavkov u Brna |
| pověřená obec: | Slavkov u Brna |
| katastrální výměra: | 14,95 km² |
| katastrální území: | 1 |
| základní sídelní jednotky: | 1 |
Slavkov u Brna (v zahraničí znám pod německým jménem Austerlitz) je město ležící jižně od Brna v Jihomoravském kraji. Slavkov je známý především tím, že dal jméno slavné bitvě - bitvě u Slavkova - která se odehrála několik kilometrů západně od města. Ve městě žije 6000 obyvatel. Jeho historické jádro je městskou památkovou zónou, přilehlá oblast Slavkovského bojiště je krajinnou památkovou zónou[1].
Obsah |
[editovat] Historie
[editovat] První písemná zmínka
První písemný záznam o městě pochází z roku 1237. Tehdy král Václav I. potvrdil řádu Německých rytířu dražbu města Novosedlic a čtyř okolních vsí.[2] Německé jméno „Austerlitz“ je pravděpodobně odvozeno z českého „Novosedlice“ -> německy původně „Nausedlitz“.
Na počátku 13. století zde vystavěl řád německých rytířů baštu, jejíž zbytky můžeme ještě dnes najít v podzemí slavkovského zámku. Po rozpadu řádu se město postupně stalo vlastnictvím mnoha šlechticů. V roce 1509 připadlo panství rodu Kounitzů, kteří ho pak ovládali po více než 400 let.
[editovat] Památky a turistické zajímavosti
- Barokní slavkovský zámek, který má 115 pokojů a impozantní zámeckou zahradu ve francouzském stylu. Zámek navrhl italský architekt Dominik Martinelli. V Historickém sále zámku bylo po bitvě u Slavkova 6. prosince 1805, podepsáno příměří mezi Rakouskem a Francií. V zámku můžete navštívit také historické muzeum a zhlédnout multimediální prezentaci o bitvě. Od 1. července 2008 bude zámek zapsán mezi Národní kulturní památky ČR.
- Na náměstí můžete vidět pozdně renesanční radnici. Jsou zde také zbytky středověkých městských hradeb.
- Kostel Vzkříšení Páně (na severní straně náměstí). Klasicistní budova se třemi kazatelnami. Vystavěna v letech 1786 - 1789 vídeňským architektem Johannem Ferdinandem Hetzendorfem.
- Kaple sv. Urbana (na kopci severně od města). Kaple byla poškozena během bitvy a v letech 1858-1861 byla přestavěna.
- Židovská čtvrť. Pouze synagoga (postavena v roce 1858) zůstala zachována z židovského ghetta. Mimo město je také židovský hřbitov.
[editovat] Památníky a památky bitvy u Slavkova v okolí
- "Stará pošta" v Koválovicích je původní historická budova z roku 1785. Nyní slouží jako hotel a restaurace. 28. listopadu 1805 si toto místo zvolil generál francouzské jízdy Murat jako svoje velitelství. V den, kdy se bojovalo, zde pobýval ruský generál Bagration. Po bitvě v tomto domě přespal Napoleon a vedl zde předběžná vyjednávání o příměří. Dnes tyto události připomíná malé muzeum.
Bitva u Slavkova se ve skutečnosti odehrála několik kilometrů západně od Slavkova. Veřejná doprava k památným místům je omezena, takže krajina si uchovává svůj venkovský vzhled. Ve zvlněné krajině, která se příliš nezměnila (kromě rozrůstajících se vesnic), stále převládá zemědělství. Bohužel, dálnice přetíná bitevní pole.
- Na kopci Santon nad obcí Tvarožná stojí malá bílá kaplička. Na tomto kopci byla hlavní část francouzského dělostřelectva. Tato pozice umožnila Francouzům získat převahu na severní části bitevního pole. Pod kopcem se každoročně konávají rekonstrukce bitvy.
- Na kopci Žuráň měl Napoleon Bonaparte svůj hlavní stan.
- Mohyla míru na Prateckém kopci - památník bitvy nacházející se poblíž obce Prace navrhl a vystavěl Josef Fanta v letech 1910-1912. První světová válka odložila jeho otevření, které se konalo až roku 1923. Je to 26 m vysoká čtvercová budova se 4 ženskými sochami, které symbolizují Francii, Rakousko, Rusko a Moravu. Uvnitř je malá kaple. U památníku je také muzeum připomínající bitvu.
- Staré vinohrady u Újezda se staly svědky posledního krvavého střetnutí francouzských a ruských gard. Nachází se zde kaplička a dnes je zde vztyčen nový Památník tří císařů.
[editovat] Slavní rodáci a osobnosti města
- Mirko Hanák - hudební skladatel
- František Koláček - český fyzik působil na pražské univerzitě
- Peregrin Obdržálek - katolický kněz, zakladatel knihoven, také autor náboženských děl, satirických děl, humoristických povídek a básní
- Jan Koláček - zasloužilý starosta města
- Alois Ličman - autor vlastivědy slavkovského okresu
[editovat] Galerie
 Kopec Santon |
 Mohyla míru |
 Kupole Mohyly |
 Interiér Mohyly s věnci připomínajícími 200. výročí bitvy |
 Památník tří císarů - Staré Vinohrady |
 Slavkovský zámek - pohled z parku |
 Kaple Svatého Urbana |
Francouzi na památku vítězství pojmenovali po bitvě železniční stanici v Paříži - Gare d'Austerlitz a také přilehlý most Pont d'Austerlitz a nábřeží - Quai d'Austerlitz.
[editovat] Související články
[editovat] Použitá Literatura
- PERNES, Jiří. Slavkov u Brna = Austerlitz : město nejen se slavnou historií. Slavkov u Brna : BM Typo, 2007. ISBN 978-80-903707-2-2.
- NEKUDA, Vladimír. Vlastivěda moravská Vyškovsko. Brno : Muzejní spolek Brno, 1965.
- ZLÁMAL, Vladislav. Vyškov město a okres. Vyškov : Národohospodářská propagace Československa, 1936.
[editovat] Externí odkazy
- Oficiální stránky města Slavkov u Brna
- Austerlitz 2005 - Informace o Slavkově
- Stránky s detaily o městě, obrázek památníku
- Oficiální stránky slavkovského zámku
- stránky Římskokatolické farnosti Slavkov u Brna
- Židovská encyklopedie
[editovat] Reference
- ↑ http://web.mvcr.cz/2003/casopisy/vs/0420/pril_info.html
- ↑ NEKUDA, Vladimír. Vlastivěda moravská : Vyškovsko. Brno : Muzejní spolek Brno, 1965. S. 423.
