Slavkov u Brna
| Slavkov u Brna | |
|---|---|
Pohled na Palackého náměstí ve Slavkově |
|
|
|
|
| status: | město |
| NUTS 5 (obec): | CZ0646 593583 |
| kraj (NUTS 3): | Jihomoravský (CZ064) |
| okres (NUTS 4): | Vyškov (CZ0646) |
| obec s rozšířenou působností: | Slavkov u Brna |
| pověřená obec: | |
| historická země: | Morava |
| katastrální území: | Slavkov u Brna |
| katastrální výměra: | 14,95 km² |
| počet obyvatel: | 6 227 (1. 1. 2012[1]) |
| zeměpisné souřadnice: | 49° 9′ 12″ s. š., 16° 52′ 35″ v. d. |
| nadmořská výška: | 211 m |
| PSČ: | 684 01 |
| zákl. sídelní jednotky: | 1 |
| části obce: | 14 |
| katastrální území: | 1 |
| adresa městského úřadu: | Městský úřad Slavkov u Brna Palackého nám. 64 684 01 Slavkov u Brna |
| starosta / starostka: | Ing. Ivan Charvát |
| Ofic. web MÚ: http://www.slavkov.cz E-mail: podatelna@meuslavkov.cz |
|
 |
|
 Zdroje k infoboxu a částem obce |
|
Slavkov u Brna (německy Austerlitz)[2] je město v okrese Vyškov v Jihomoravském kraji, 20 km východně od Brna na řece Litava. V roce 2011 zde žilo přes 6 tisíc obyvatel.
Slavkov je známý především bitvou u Slavkova, která se v roce 1805 odehrála několik kilometrů západně od města. Jeho historické jádro je městskou památkovou zónou, přilehlá oblast Slavkovského bojiště je krajinnou památkovou zónou.[3]
Obsah |
Historie [editovat]
První písemná zmínka [editovat]
První písemný záznam o městě pochází z roku 1237. Tehdy král Václav I. potvrdil Řádu německých rytířů držbu města Novosedlic a čtyř okolních vsí.[4] Německé jméno „Austerlitz“ je pravděpodobně odvozeno z českého „Novosedlice“ → německy původně „Nausedlitz“. Od krále Václava IV. získalo město pečeť a znak, který je nejstarším dochovaným znakovým privilegiem v Česku.
Na počátku 13. století zde vystavěl Řád německých rytířů baštu, jejíž zbytky lze ještě dnes najít v podzemí slavkovského zámku. Po konfiskaci králem Zikmundem Lucemburským počátkem 15. století se město postupně stalo vlastnictvím mnoha šlechticů. V průběhu doby zde nacházeli útočiště i němečtí novokřtěnci - habáni a vznikla zde i početná židovská komunita.
Kounicové [editovat]
V roce 1509 připadlo panství rodu Kouniců, kteří ho pak ovládali po více než 400 let. Nejvýznamnějším vlastníkem Slavkova byl kníže Václav Antonín Kounic (1711-1794), který v úřadu dvorního kancléře sloužil rakouské císařovně Marii Terezii i dalším třem jejím následníkům. Další významnou postavou v historii panství byl hrabě Václav Kounic (1848-1913), švagr skladatele Antonína Dvořáka a studentský mecenáš.
Pamětihodnosti [editovat]
- Barokní slavkovský zámek, který má 115 pokojů a impozantní zámecký park ve francouzském i anglickém stylu. Zámek navrhl italský architekt Dominik Martinelli. V Historickém sále zámku bylo po bitvě u Slavkova 6. prosince 1805 podepsáno příměří mezi Rakouskem a Francií. Dnes zde sídlí historické muzeum a zhlédnout lze např. multimediální prezentaci o bitvě. Od 1. července 2008 je zámek zapsán mezi národní kulturní památky ČR.
- Pozdně renesanční radnice na náměstí, v pozdější klasicistní úpravě.
- Kostel Vzkříšení Páně (na severní straně náměstí) je ojedinělou církevní stavbou klasicismu, z doby, kdy císař Josef II. naopak mnohé kostely rušil. Vystavěn byl v letech 1786-1789 vídeňským architektem Johannem Ferdinandem Hetzendorfem.
- Kaple sv. Urbana (na kopci Urban severně od města), byla během slavkovské bitvy poškozena a v letech 1858-1861 přestavěna.
- Židovská čtvrť, z níž zůstala zachována pouze synagoga (postavena v roce 1858). Severně za městem je také židovský hřbitov.
- Zbytky středověkých městských hradeb, zejména v ulicích Lidická a Kollárova.
Památníky a památky bitvy u Slavkova v okolí [editovat]
Bitva u Slavkova se ve skutečnosti odehrála několik kilometrů západně od Slavkova. Veřejná doprava k památným místům je omezena, takže krajina si uchovává svůj venkovský vzhled. Ve zvlněné krajině, která se příliš nezměnila (kromě rozrůstajících se vesnic), stále převládá zemědělství. Až na dálnici, která přetíná bitevní pole.
- Mohyla míru na Prateckém kopci - secesní památník bitvy nacházející se poblíž obce Prace navrhl a vystavěl Josef Fanta v letech 1910-1912. První světová válka odložila jeho otevření, které se konalo až roku 1923. Je to 26 m vysoká čtvercová budova se 4 ženskými sochami, které symbolizují Francii, Rakousko, Rusko a Moravu. Uvnitř je malá kaple. U památníku je také muzeum připomínající bitvu.
- Na kopci Santon nad obcí Tvarožná stojí malá bílá kaplička. Zde byla hlavní část francouzského dělostřelectva. Tato pozice umožnila Francouzům získat převahu na severní části bitevního pole. Pod kopcem se každoročně konávají rekonstrukce bitvy.
- Na kopci Žuráň měl Napoleon během bitvy svůj hlavní stan. Vrchol kopce s památníkem je dnes výsostným územím Francie.
- Staré vinohrady u Újezda se staly svědky posledního krvavého střetnutí francouzských a ruských gard. Nachází se zde kaplička a nově také Památník tří císařů.
- Stará pošta v Koválovicích je původní historická budova z roku 1785. 28. listopadu 1805 zde měl svoje velitelství generál francouzské jízdy Murat, v den bitvy zde pobýval ruský generál Bagration a po bitvě zde přespal a vedl předběžná vyjednávání o příměří Napoleon. Dnes tyto události připomíná malé muzeum.
Osobnosti [editovat]
- Mirko Hanák - hudební skladatel
- František Koláček - český fyzik působil na pražské univerzitě
- Peregrin Obdržálek (1825-1891), katolický kněz, zakladatel knihoven, také autor náboženských děl, satirických děl, humoristických povídek a básní
- Jan Koláček - zasloužilý starosta města
- Alois Ličman - autor vlastivědy slavkovského okresu
Partnerská města [editovat]
Partnerskými městy Slavkova u Brna jsou:[5]
Fotogalerie [editovat]
-
Slavkov v roce 1848
-
Slavkov u Brna od severu
-
Zámek Slavkov u Brna
-
Čestné nádvoří slavkovského zámku
-
Slavkovský zámek - pohled z parku
-
Zámecký park v barokním stylu
-
Kaple Svatého Urbana
-
Synagoga ve Slavkově
-
Fragment hradeb v Hradební ulici
-
Vojáci z rekonstrukce slavkovské bitvy
-
Památník tří císařů - Staré Vinohrady
Francouzi na památku vítězství pojmenovali po bitvě železniční stanici v Paříži - Gare d'Austerlitz a také přilehlý most Pont d'Austerlitz a nábřeží - Quai d'Austerlitz.
Odkazy [editovat]
Reference [editovat]
- ↑ Počet obyvatel v obcích České republiky k 1. 1. 2012 [online]. Český statistický úřad, 31.5.2012. Dostupné online.
- ↑ HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha : Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. s. 300.
- ↑ http://web.mvcr.cz/2003/casopisy/vs/0420/pril_info.html
- ↑ NEKUDA, Vladimír. Vlastivěda moravská : Vyškovsko. Brno : Muzejní spolek Brno, 1965. s. 423.
- ↑ Partnerská města | Slavkov u Brna
Literatura [editovat]
- PERNES, Jiří; SÁČEK, Karel; KROPÁČKOVÁ, Lubomíra. Slavkov u Brna - Austerlitz : město nejen se slavnou historií. Slavkov u Brna : BM Typo, 2007. ISBN 978-80-903707-2-2.
- NEKUDA, Vladimír. Vlastivěda moravská Vyškovsko. Brno : Muzejní spolek Brno, 1965.
- ZLÁMAL, Vladislav. Vyškov město a okres. Vyškov : Národohospodářská propagace Československa, 1936.
Související články [editovat]
- Bitva u Slavkova
- Zámek Slavkov u Brna
- Památník tří císařů
- Kostel Vzkříšení Páně
- Děkanství slavkovské
- Synagoga ve Slavkově u Brna
- Židovský hřbitov ve Slavkově u Brna
Externí odkazy [editovat]
- http://www.slavkov.cz/ Oficiální stránky
- http://www.zamek-slavkov.cz/ Slavkovský zámek
- Stránky s detaily o městě, obrázek památníku
- http://www.farnostslavkov.cz/ Římskokatolická farnost Slavkov u Brna
- Židovská encyklopedie
- Stará pošta v Koválovicích
