Administrativní dělení Ruska

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Podle ústavy z roku 1993 a pozdějších změn sestává Ruská federace k 1. lednu 2015 z 85 subjektů (rusky: субъекты, j. č. субъект), které se dělí do 6 kategorií obdařených různým stupněm politické autonomie; v Radě federace (horní komoře Federálního shromáždění) mají ale všechny subjekty rovné zastoupení dvěma poslanci.

Kategorie subjektů[editovat | editovat zdroj]

Kategorie subjektů:      republika      kraj      oblast      federální město      autonomní oblast      autonomní okruh
  • 22 republik (rusky: республики, j. č. республика). Republiky mají ze všech subjektů federace nejvyšší stupeň autonomie. Mají vlastní ústavu, prezidenta, parlament, právo vydávat zákony a stanovit úřední jazyk republiky. Nejsou však subjektem z hlediska mezinárodního práva; tím je pouze Ruská federace. Republiky jsou založeny na etnickém základě, tedy představují oblasti obývané některým z neruských etnik federace. Prezident federace jmenuje svého kandidáta prezidentem republiky po schválení nominace v regionálním parlamentu.
  • 46 oblastí (rusky: области, j. č. область) Nejběžnější správní jednotka v rámci federace na etnicky ruském území. Stejně jako republiky mají vlastní parlament a právo vydávat vlastní zákony. V čele oblasti stojí gubernátor, do roku 2006 volený obyvatelstvem. Nyní prezident jmenuje svého kandidáta po schválení v regionálním parlamentu.
  • 9 krajů (rusky: края, j. č. край) Kraje jsou taktéž jako oblasti zřízeny v převážně ruských částech federace, ale okrajových a zpravidla řidčeji osídlených. Stejně jako republiky mají vlastní parlament a právo vydávat vlastní zákony. V čele oblasti stojí gubernátor, do roku 2006 volený obyvatelstvem. Nyní prezident jmenuje svého kandidáta po schválení v regionálním parlamentu.
  • 1 autonomní oblast (rusky: автономная область)
  • 4 autonomní okruhy (rusky: автономные округа, j. č. автономный округ) Co do pravomocí, jsou mezistupněm mezi oblastmi a republikami. Jedná se o regiony obývané neruskými etniky, která však mnohdy tvoří jen menší část obyvatelstva.
  • 3 federální města (rusky: федеральные города, j. č. федеральный город) Dvojice největších a politicko-kulturně nejvýznamnějších měst, ke kterým v roce 2014 přibyl sporný krymský Sevastopol.

Všechny subjekty Ruské federace mohou mít vlastní vlajku i znak.

Přehled subjektů[editovat | editovat zdroj]

Přehled subjektů Ruské federace
č. zkr. subjekt správní středisko federální okruh ekonomický rajón
republiky – республики
01 AD Adygejsko (Адыгея) Majkop (Майкоп) Jižní Severokavkazský
02 BA Baškortostán (Башкортостан) Ufa (Уфа) Povolžský Uralský
03 BU Burjatsko (Бурятия) Ulan-Ude (Улан‑Удэ) Sibiřský Východosibiřský
04 AL Altaj (Алтай) Gorno-Altajsk (Горно‑Алтайск) Sibiřský Západosibiřský
05 DA Dagestán (Дагестан) Machačkala (Махачкала) Jižní Severokavkazský
06 IN Ingušsko (Ингушская) Magas (Магас) Jižní Severokavkazský
07 KB Kabardsko-Balkarsko (Кабардино‑Балкарская) Nalčik (Нальчик) Jižní Severokavkazský
08 KL Kalmycko (Калмыкия) Elista (Элиста) Jižní Povolžský
09 KC Karačajevsko-Čerkesko (Карачаево‑Черкесская) Čerkesk (Черкесск) Jižní Severokavkazský
10 KR Karélie (Карелия) Petrozavodsk (Петрозаводск) Severozápadní Severní
11 KO Komi (Коми) Syktyvkar (Сыктывкар) Severozápadní Severní
Krym (Крым) Simferopol (Симферополь) Krymský (sporné)
12 ME Marijsko (Марий-Эл) Joškar-Ola (Йошкар-Ола) Povolžský Volžsko-Vjatský
13 MO Mordvinsko (Мордовия) Saransk (Саранск) Povolžský Volžsko-Vjatský
14 SA Sacha (Jakutsko) (Саха (Якутия)) Jakutsk (Якутск) Dálnovýchodní Dálnovýchodní
15 SE Severní Osetie-Alanie (Северная Осетия‑Алания) Vladikavkaz (Владикавказ) Jižní Severokavkazský
16 TA Tatarstán (Татарстан) Kazaň (Казань; tatarsky: Qazan) Povolžský Povolžský
17 TY Tuva (Тыва) Kyzyl (Кызыл) Sibiřský Západosibiřský
18 UD Udmurtsko (Удмуртская) Iževsk (Ижевск) Povolžský Uralský
19 KK Chakasko (Хакасия) Abakan (Абакан) Sibiřský Západosibiřský
20 CE Čečna (Чеченская) Groznyj (Грозный) Jižní Severokavkazský
21 CU Čuvašsko (Чувашская (Чаваш)) Čeboksary (Чебоксары) Povolžský Volžsko-Vjatský
kraje – края
22 ALT Altajský (Алтайский) Barnaul (Барнаул) Sibiřský Západosibiřský
27 KHA Chabarovský (Хабаровский) Chabarovsk (Хабаровск) Dálnovýchodní Dálnovýchodní
41 KAM Kamčatský (Камчатский) Petropavlovsk-Kamčatskij (Петропавловск‑Камчатский) Dálnovýchodní Dálnovýchodní
23 KDA Krasnodarský (Краснодарский) Krasnodar (Краснодар) Jižní Severokavkazský
24 KYA Krasnojarský (Красноярский) Krasnojarsk (Красноярск) Sibiřský Východosibiřský
90 XXX Permský (Пермский) Perm (Перм) Povolžský Uralský
25 PRI Přímořský (Приморский) Vladivostok (Владивосток) Dálnovýchodní Dálnovýchodní
26 STA Stavropolský (Ставропольский) Stavropol (Ставрополь) Jižní Severokavkazský
75 ZAB Zabajkalský (Забайкальский) Čita (Чита) Sibiřský Východosibiřský
oblasti – области
28 AMU Amurská (Амурская) Blagověščensk (Благовещенск) Dálnovýchodní Dálnovýchodní
29 ARK Archangelská (Архангельская) Archangelsk (Архангельск) Severozápadní Severní
30 AST Astrachaňská (Астраханская) Astrachaň (Астрахань) Jižní Povolžský
31 BEL Belgorodská (Белгородская) Belgorod (Белгород) Centrální Centrálně-černozemní
32 BRY Brjanská (Брянская) Brjansk (Брянск) Centrální Centrální
33 VLA Vladimirská (Владимирская) Vladimir (Владимир) Centrální Centrální
34 VGG Volgogradská (Волгоградская) Volgograd (Волгоград) Jižní Povolžský
35 VLG Vologdská (Вологодская) Vologda (Вологда) Severozápadní Severní
36 VOR Voroněžská (Воронежская) Voroněž (Воронеж) Centrální Centrálně-černozemní
37 IVA Ivanovská (Ивановская) Ivanovo (Иваново) Centrální Centrální
38 IRK Irkutská (Иркутская) Irkutsk (Иркутск) Sibiřský Východosibiřský
39 KGD Kaliningradská (Калининградская) Kaliningrad (Калининград) Severozápadní Severozápadní
40 KLU Kalužská (Калужская) Kaluga (Калуга) Centrální Centrální
42 KEM Kemerovská (Кемеровская) Kemerovo (Кемерово) Sibiřský Západosibiřský
43 KIR Kirovská (Кировская) Kirov (Киров) Povolžský Volžsko-Vjatský
44 KOS Kostromská (Костромская) Kostroma (Кострома) Centrální Centrální
45 KGN Kurganská (Курганская) Kurgan (Курган) Uralský Uralský
46 KRS Kurská (Курская) Kursk (Курск) Centrální Centrálně-černozemní
47 LEN Leningradská (Ленинградская) Sankt Petěrburg (Санкт‑Петербург) Severozápadní Severozápadní
48 LIP Lipecká (Липецкая) Lipeck (Липецк) Centrální Centrálně-černozemní
49 MAG Magadanská (Магаданская) Magadan (Магадан) Dálnovýchodní Dálnovýchodní
50 MOS Moskevská (Московская) Moskva (Москва) Centrální Centrální
51 MUR Murmanská (Мурманская) Murmansk (Мурманск) Severozápadní Severní
52 NIZ Nižněnovgorodská (Нижегородская) Nižnij Novgorod (Нижний Новгород) Povolžský Volžsko-Vjatský
53 NGR Novgorodská (Новгородская) Novgorod (Новгород) Severozápadní Severozápadní
54 NVS Novosibirská (Новосибирская) Novosibirsk (Новосибирск) Sibiřský Západosibiřský
55 OMS Omská (Омская) Omsk (Омск) Sibiřský Západosibiřský
56 ORE Orenburská (Оренбургская) Orenburg (Оренбург) Povolžský Uralský
57 ORL Orelská (Орловская) Orjol (Орёл) Centrální Centrální
58 PNZ Penzenská (Пензенская) Penza (Пенза) Povolžský Povolžský
60 PSK Pskovská (Псковская) Pskov (Псков) Severozápadní Severozápadní
61 ROS Rostovská (Ростовская) Rostov na Donu (Ростов‑на‑Дону́) Jižní Severokavkazský
62 RYA Rjazaň (Рязанская) Rjazaň (Рязань) Centrální Centrální
63 SAM Samarská (Самарская) Samara (Самара) Povolžský Povolžský
64 SAR Saratovská (Саратовская) Saratov (Саратов) Povolžský Povolžský
65 SAK Sachalinská (Сахалинская) Južno-Sachalinsk (Южно‑Сахалинск) Dálnovýchodní Dálnovýchodní
66 SVE Sverdlovská (Свердловская) Jekatěrinburg (Екатеринбург) Uralský Uralský
67 SMO Smolenská (Смоленская) Smolensk (Смоленск) Centrální Centrální
68 TAM Tambovská (Тамбовская) Tambov (Тамбов) Centrální Centrálně-černozemní
69 TVE Tverská (Тверская) Tver (Тверь) Centrální Centrální
70 TOM Tomská (Томская) Tomsk (Томск) Sibiřský Západosibiřský
71 TUL Tulská (Тульская) Tula (Тула) Centrální Centrální
72 TYU Ťumenská (Тюменская) Ťumeň (Тюмень) Uralský Západosibiřský
73 ULY Uljanovská (Ульяновская) Uljanovsk (Ульяновск) Povolžský Povolžský
74 CHE Čeljabinská (Челябинская) Čeljabinsk (Челябинск) Uralský Uralský
76 YAR Jaroslavská (Ярославская) Jaroslavl (Ярославль) Centrální Centrální
federální města – федеральные города
77 MOW Moskva (Москва) Centrální Centrální
78 SPE Sankt Petěrburg (Санкт‑Петербург) Severozápadní Severozápadní
Sevastopol (Севастополь) Krymský (okupováno)
autonomní oblast – автономная область
79 YEV Židovská (Еврейская) Birobidžan (Биробиджан) Dálnovýchodní Dálnovýchodní
autonomní okruhy – автономные округа
83 NEN Něnecký (Ненецкий) Narjan-Mar (Нарьян‑Мар) Severozápadní Severní
86 KHM Chantymansijský (Ханты‑Мансийский) Chanty-Mansijsk (Ханты‑Мансийск) Uralský Západosibiřský
87 CHU Čukotský (Чукотский) Anadyr (Анадырь) Dálnovýchodní Dálnovýchodní
89 YAN Jamalo-něnecký (Ямало‑Ненецкий) Salechard (Салехард) Uralský Západosibiřský
Subjekty Ruské federace

Změny od roku 2003[editovat | editovat zdroj]

Ruské federální subjekty, které byly či mají být sloučeny

Původní dělení na 89 subjektů je postupně zjednodušováno slučováním. K 1. prosinci roku 2005 bylo v Ruské federaci 88 subjektů. Podle federálního konstitučního zákona (17.12.2001 №6-ФКЗ) byly Permská oblast (59) a Komi-Permjacký autonomní okruh (81) sjednoceny v Permský kraj. Od 1. ledna 2007 klesl počet subjektů na 86: Evencký (88) a Tajmyrský autonomní okruh (84) se staly součástí Krasnojarského kraje. 1. července 2007 vznikl z Kamčatské oblasti a Korjackého autonomního okruhu Kamčatský kraj. 1. ledna 2008 byl Usťordynský burjatský autonomní okruh sloučen s okolní Irkutskou oblastí. K 1. březnu 2008 se Čitská oblast s Aginským burjatským autonomním okruhem sloučily do Zabajkalského kraje.

Podle vládních plánů má slučování pokračovat: autonomní okruhy by měly zcela zaniknout, diskutuje se i o sloučení federálních měst a přilehlých oblastí (Petrohrad a Leningradská oblast, Moskva a Moskevská oblast) či o slučování menších oblastí (např. Pskovská a Novgorodská oblast), nejistý osud má i Židovská autonomní oblast.

Datum schválení Účinnost od Změna
7. prosince 2003 1. prosince 2005 Permská oblast + Komi-Permjacký autonomní okruhPermský kraj
17. dubna 2005 1. ledna 2007 Krasnojarský kraj + Evencký autonomní okruh + Tajmyrský autonomní okruhKrasnojarský kraj
23. října 2005 1. července 2007 Kamčatská oblast + Korjacký autonomní okruhKamčatský kraj
16. dubna 2006 1. ledna 2008 Irkutská oblast + Usťordynský burjatský autonomní okruhIrkutská oblast
11. března 2007 1. března 2008 Čitská oblast + Aginský burjatský autonomní okruhZabajkalský kraj

Změny v roce 2014[editovat | editovat zdroj]

18. března 2014 byla v Moskvě v důsledku krymské krize podepsána dohoda o připojení dvou nových subjektů k Ruské federaci: Republiky Krym a Federálního města Sevastopol. Dohodu podepsali ruský prezident Putin, samozvaný krymský "premiér" Sergej Aksjonov, starosta Sevastopolu Alexej Čalyj a předseda nelegitimního krymského parlamentu Vladimir Konstantinov.[1] V rámci dohody bylo stanoveno přechodné období potřebné k plnému začlenění obou subjektů do Ruské federace, které má trvat do 1. ledna 2015.[2] Rusko tak Krym včetně Sevastopolu anektovalo, Západ ani Ukrajina to však považuje za nelegální a nelegitimní vzhledem k porušení mezinárodních dohod a ukrajinské ústavy.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Ukraine crisis: Putin signs Russia-Crimea treaty [online]. BBC.com, 2014-03-18, [cit. 2014-03-18]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. Kremlin.ru. Договор между Российской Федерацией и Республикой Крым о принятии в Российскую Федерацию Республики Крым и образовании в составе Российской Федерации новых субъектов (Treaty Between the Russian Federation and the Republic of Crimea on Ascension to the Russian Federation of the Republic of Crimea and on Establishment of New Subjects Within the Russian Federation)