Administrativní dělení Čínské lidové republiky

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Mapa administrativního dělení ČLR

Administrativní členění Čínské lidové republiky zahrnuje následkem velké rozlohy země a vysokého počtu obyvatel několik úrovní.

Na první a zároveň nejvyšší, tzv. provinční úrovni, se země dělí na 33 celků (nepočítaje v to Tchaj-wan). Jedná se o 22 provincií (省; shěng), 5 autonomních oblastí (自治区; zìzhìqū), 4 přímo spravovaná města (直辖市; zhíxiáshì) a 2 zvláštní správní oblasti (特别行政区; tèbiéxíngzhèngqū) (případně ještě nárokovanou oblast, kterou je zmíněný Tchaj-wan).

Na druhé úrovni administrativního dělení se nachází prefektury, kterých je 333. Na úrovni třetí se nachází okresy (2858), na čtvrté úrovni obce (40 858) a na páté úrovni vesnice.

Provinční úroveň[editovat | editovat zdroj]

Na nejvyšší, provinční, úrovni se Čínská lidové republika dělí na 34 celků (prakticky na 33, jelikož provincie Tchaj-wan je ovládána vládou Čínské republiky). S výjimkou zmíněného Tchaj-wanu to jsou:

Seznam celků na provinční úrovni[editovat | editovat zdroj]

Autonomní oblasti
Název oblasti Mapa Zjednodušené znaky Tradiční znaky Pinyin
Kuang-si Kuang-si 广西 廣西 Guǎngxī
Ning-sia Ning-si 宁夏 寧夏 Níngxià
Sin-ťiang Sin-Ťiang 新疆 新疆 Xīnjiāng
Tibetská autonomní oblast Tibetská autonomní oblast 西藏 西藏 Xīzàng
Vnitřní Mongolsko Vnitřní Mongolsko 内蒙古 内蒙古 Nèi Měnggǔ
Provincie
Název oblasti Mapa Zjednodušené znaky Tradiční znaky Pinyin
An-chuej An-chuej 安徽 安徽 Ānhuī
Če-ťiang Če-ťiang 浙江 浙江 Zhèjiāng
Čching-chaj Čching-chaj 青海 青海 Qīnghǎi
Fu-ťien Fu-ťien 福建 福建 Fújiàn
Chaj-nan Chaj-nan 海南 海南 Hǎinán
Che-pej Che-pej 河北 河北 Héběi
Che-nan Che-nan 河南 河南 Hénán
Chej-lung-ťiang Chej-lung-ťiang 黑龙江 黑龍江 Hēilóngjiāng
Chu-nan Chu-nan 湖南 湖南 Húnán
Chu-pej Chu-pej 湖北 湖北 Húběi
Jün-nan Jün-nan 云南 雲南 Yúnnán
Kan-su Kan-su 甘肃 甘肅 Gānsù
Kuang-tung Kuang-tung 广东 廣東 Guǎngdōng
Kuej-čou Kuej-čou 贵州 貴州 Guìzhōu
Liao-ning Liao-ning 辽宁 遼寧 Liáoníng
S’-čchuan S'-čchuan 四川 四川 Sìchuān
Šan-tung Šan-tung 山东 山東 Shāndōng
Šan-si Šan-si 山西 山西 Shānxī
Šen-si Šen-si 陕西 陝西 Shǎnxī
Ťiang-si Ťiang-si 江西 江西 Jiāngxī
Ťiang-su Ťiang-su 江苏 江蘇省 Jiāngsū
Ťi-lin Ťi-lin 吉林 吉林 Jílín
Přímo spravovaná města
Název oblasti Mapa Zjednodušené znaky Tradiční znaky Pinyin
Peking Peking 北京 北京 Běijīng
Čchung-čching Čchung-čching 重庆 重慶 Chóngqìng
Šanghaj Šanghaj 上海 上海 Shànghǎi
Tchien-ťin Tchien-ťin 天津 天津 Tiānjīn
Zvláštní správní oblasti
Název oblasti Mapa Zjednodušené znaky Tradiční znaky Pinyin
Hongkong Hongkong 香港 香港 Xiānggǎng
Macao Masaco 澳门 澳門 Àomén

Prefekturní úroveň[editovat | editovat zdroj]

Dělení Čínské lidové republiky na prefekturní úrovni:      Městské prefektury      Autonomní prefektury      Prefektury      Ajmagy Celky na nižší nebo vyšší úrovni:      Celky na nižší než prefekturní úrovni      Přímo spravovaná města      Subprovinční města

Prefekturní úroveň je druhá nejvyšší úroveň administrativního rozdělení Čínské lidové republiky. Provincie a autonomní oblasti se dělí vesměs na městské prefektury, v menším počtu existují i autonomní prefektury, prefektury a ajmagy. Přímo řízená města tento stupeň nemají, jsou rozdělena na městské obvody, okresy a nové obvody.

Celkem bylo v Čínské lidové republice k 31. prosinci 2005 333 správních celků druhé úrovně:

  • 283 městských prefektur (čínsky: český přepis ti-ťi-š’, pchin-jin dìjíshì, znaky 地级市), městská prefektura je nejčastější správní jednotka druhé úrovně. Typicky je tvořená centrální městskou oblastí (původní sídelní město prefektury) a okolními regiony tvořenými menšími městy, vesnicemi a krajinou. V městské prefektury byly transformovány prefektury s počtem nezemědělského obyvatelstva přes 250 tisíc, průmyslovou produkcí přes 2 miliardy jüanů a terciárním sektorem silnějším než primární a přispívajícím nejméně 35 % k místnímu HDP.[1]
  • 30 autonomních prefektur (c’-č’-čou, zīzhìzhōu, 自治州) existuje v oblastech osídlených národnostními menšinami.
  • 17 prefektur (ti-čchü, dìqū, 地区), prefektury byly původně standardní správní jednotka druhé úrovně, od roku 1983 do počátku 21. století většina z nich prošla transformací v městské prefektury.
  • 3 ajmagy (meng, méng, ) existují ve Vnitřním Mongolsku, tradiční správní jednotky v oblastech osídlených kočovnými Mongoly.

Okresní úroveň[editovat | editovat zdroj]

Dělení Čínské lidové republiky na okresní úrovni:      Okresy      Městské obvody      Městské okresy      Korouhve      Autonomní okresy      Autonomní korouhve      Lesní obvod a zvláštní obvody

Na třetí úrovni existovalo k 31. prosinci 2005 celkem 2 862 celků podřízených útvarům druhého stupně, přímo řízeným městům, nebo podprovinčním celkům:

  • 1 464 okresů (čínsky: český přepis sien, pchin-jin xiàn, znaky ) – nejobvyklejší typ celku na této úrovni, s tradicí sahající až do období válčících států. Sestává sídelního města a širokého okolí s jeho městy, městečky a vesnicemi.
  • 852 městských obvodů (š’-sia-čchü, shìxiáqū, 市辖区; nebo prostě obvodů – čchü, qū, ) byly původně ryze městské okrsky, v posledních letech tak byly pojmenovány i některé okresy se smíšeným městským i venkovským charakterem osídlení.
  • 374 městských okresů (sien-ťi-š’, xiànjíshì, 县级市) jsou analogie městské prefektury v menším měřítku. Sestávají z centrální městské oblasti a venkovského okolí. Vytvářeny v 90. letech 20. století.
  • 117 autonomních okresů (c’-č’-sien, zìzhìxiàn, 自治县) existují v oblastech osídlených národnostními menšinami.
  • 49 korouhví (čchi, qí, ) jsou okresy Vnitřního Mongolska, jejichž jméno vychází ze starších správních tradic mongolských území (viz též osm korouhví říše Čching).
  • 3 autonomní korouhve (c’-č’-čchi, zìzhìqí, 自治旗) jsou autonomní okresy Vnitřního Mongolska, pouze odlišně pojmenované.
  • 1 lesní obvod (lin-čchü, línqū, 林区) je speciální lesnatý celek na okresní úrovni v provincii Chu-pej.
  • 2 zvláštní obvody (tche-čchü, tèqū, 特区) jsou zvláštní celky na okresní úrovni v provincii Kuej-čou a Tibetské autonomní oblasti.

Obecní úroveň[editovat | editovat zdroj]

Na čtvrté úrovni existovalo k 31. prosinci 2005 celkem 41 636 celků podřízených útvarům třetího stupně:

  • 19 522 městysů (čen, zhèn, ), které sestávají z městského jádra a případně i okolních vesnic (cchun, cūn, , nebo čuang, zhuāng, )
  • 14 677 obcí (siang, xiāng, ), existující v méně zalidněných a méně urbanizovaných okrscích než městyse.
  • 6 152 uličních výborů (ťie-tao pan-š'-čchu, jiēdàobànshìchù, 街道办事处), zkráceně ťie-tao (ulice) nebo ťie-pan, jsou městské čtvrti.
  • 1 092 národnostních obcí (min-cu siang, mínzú xiāng, 民族乡) jsou obce obydlené členy menšinových národností.
  • 181 somonů (su-mu, sūmù, 苏木) jsou ekvivalenty obcí siang ve Vnitřním Mongolsku.
  • 11 veřejných místních obvodů (čchü-kung-suo, qūgōngsuǒ, 区公所) jsou postupně rušené správní útvary, do 80. let 20. století rozšířený útvar mezi okresy a obcemi.
  • 1 národnostní somon (min-cu su-mu, mínzú sūmù, 民族苏木) ve Vnitřním Mongolsku je jinak pojmenovaná národnostní obec.

Vesnická úroveň[editovat | editovat zdroj]

Na páté úrovni existuje množství drobných celků. Městská zástavba je rozdělena na obvody (še-čchü, shè​qū, 社区; siao-čchü, xiǎo​qū, 小区; nebo ťü-ču-čchü, jū​zhùqū, 居住区), venkov na vesnice (cchun, cūn, ). Obvodů je ve městech přes 80 tisíc, vesnic přes 600 tisíc. Nehrají valnou roli v systému výkonné moci, mají organizační význam (sčítání a evidence obyvatel, pošta, apod.).

Mezi úrovněmi[editovat | editovat zdroj]

Subprovinční města (čínsky: český přepis fu-šeng-ťi-čcheng-š’, pchin-jin fùshěngjíchéngshì, znaky 副省级城市) je 15 (k 31. prosinci 2005) městských prefektur zahrnujících velká města. Stojí výše než celky na prefekturní úrovni. Jejich úřady mají vyšší pravomoci než úřady běžných městských prefektur, nicméně stojí níže než provincie, nebo přímo řízená města.

Jediná subprovinční autonomní prefektura (fu-šeng-ťi-c’-č’-čou, fùshěngjízìzhìzhōu, 副省级自治州) leží na severozápadě Sin-ťiangu. Skládá se ze 12 celků – 2 prefektur, 7 okresů, 2 městských okresů a 1 autonomního okresu.

Zvláštní status mají subprovinční nové obvody (fu-šeng-ťi š’-sin-sia-čchü, fùshěngjí shìxiáxīnqū, 副省级市辖新区; zkráceně nový obvod, sia-čchü, xīnqū, 新区). Nejstarší existuje v Šanghaji (od roku 1993), po roce 2009 vznikly další čtyři i v Ťiencinu, Čchung-čchingu, Če-ťiangu a Kan-su. Vznikly reorganizací městských obvodů ve zvláštní ekonomické zóny, přičemž získaly pravomoci subprovinčních měst.

Městské podprefektury (fu-ti-ťi-š’, fùdìjíshì, 副地级市) jsou městské okresy s rozšířenými pravomocemi a zpravidla přímo podřízené provinční vládě.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Administrative divisions of the People's Republic of China na anglické Wikipedii.

  1. China’s political system: VI. The Local Administrative System [online]. China Internet Information Center, [cit. 2011-09-22]. Kapitola 3. Governments of prefectural-level cities. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]