Ufa

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Další významy jsou uvedeny v článku Ufa (rozcestník).
Ufa
Уфа / Өфө
Sídliště s mešitou Chamza Ufa
Sídliště s mešitou Chamza Ufa
Ufa – znak
znak
Ufa – vlajka
vlajka
poloha
zeměpisné souřadnice:
nadmořská výška: 150 m n. m.
stát: Rusko Rusko
federální okruh: Flag of None.svg Povolžský
autonomní republika: Flag of Bashkortostan.svg Baškortostán
administrativní dělení: 7 rajónů
Ufa na mapě
Republika Baškortostán na mapě Ruska
Ufa
Red pog.png
Ufa
rozloha a obyvatelstvo
rozloha: 753,7 km²
počet obyvatel: 1 038 100 (2010)
hustota zalidnění: 1360 obyv. / km²
etnické složení: Rusové (přes 50 %), Tataři (30 %), Baškirové (16 %), Kazaši, Ukrajinci a další
náboženské složení: pravoslaví a sunnitský islám
správa
starosta: Pavel Kačkajev
oficiální web: http://www.ufacity.info/
telefonní předvolba: +7 347
PSČ: 450000-450999

Ufa (rusky Уфа, adjektivum: Уфимский, ufimskij; baškirsky Өфө) je město v Ruské federaci, správní středisko autonomní republiky Baškortostán a jedno z nejdůležitějších center chemického průmyslu v Rusku. Nachází se při ústí řeky Ufy (Karaidel) do řeky Bělé (Agidel), 1520 km východně od Moskvy, nedaleko pohoří Ural (Ufa je tedy jedním z nejvýchodnějších měst Evropy). V roce 2008 se počet obyvatel pohyboval mírně nad hranicí jednoho milionu.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Ufa na začátku 20. století.
foto: Sergej Prokudin-Gorskij
Nábřeží řeky Bělé

Nejdříve na tomto místě byla v roce 1574 založena pevnost oddílem ruských střelců. Status města získala Ufa v roce 1586. V 17. století už byla Ufa důležitým obchodním centrem na cestě z evropského Ruska na Sibiř. Od roku 1708 náleželo město ke Kazaňské gubernii, v letech 1728–44 bylo centrem samostatné provincie. V roce 1744 se Ufa stala součástí Orenburgské gubernie. V letech 1773-4 přečkala čtyřměsíční obsazení vojsky Jemeljana Pugačova. V roce 1789 zde byla zřízena Muslimská duchovní správa pro celé Rusko v čele s muftím. V roce 1865 se Ufa stala centrem Ufské gubernie.

S výstavbou Samarsko-zlatouťské železnice (1888) a zavedením paroplavby na řece Bělé (splavné od května do října) došlo k rychlému rozvoji průmyslu; ke konci století tu bylo již na 30 průmyslových podniků různé velikosti. Mezi lety 1918 a 1919 během ruské občanské války bylo město ovládáno na čas bělogvardějci. Od roku 1922 je Ufa hlavním městem Baškortostánu – autonomní republiky Baškirů. V meziválečném období a po Velké vlastenecké válce Ufa zažila prudký rozvoj zejména chemického průmyslu.

Hospodářství a doprava[editovat | editovat zdroj]

Místní průmyslové závody vyrábějí strojírenská zařízení pro těžbu, dále se zde vyrábějí plasty, rafinuje se ropa a zpracovávají se potraviny.

Ve městě se nachází stanice Transsibiřské magistrály. Z letiště v Ufě odlétají spoje do 27 měst Ruska a Společenství nezávislých států. Stavba ufského metra je opakovaně odkládána, páteř MHD tedy tvoří tramvaje, autobusy a trolejbusy.

V noci ze 3. na 4. června 1989 se poblíž Ufy stalo nejhorší železniční neštěstí v dějinách Ruska i SSSR: obrovská exploze zemního plynu, který unikl z plynovodu poblíž železnice, smetla dva osobní vlaky a připravila o život 575 lidí.[1]

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Zhruba z milionu obyvatel Ufy tvoří Rusové 530 000 (rok 2002), zbytek zejména Tataři (294 400) a Baškirové (155 000), jejichž podíl díky migraci a vyšší porodnosti poměrně rychle stoupá na úkor Rusů. Mezi významnější menšiny patří také Čuvaši, Ukrajinci a Mordvinci.

Kultura[editovat | editovat zdroj]

Ufa je sídlem Ufského vědeckého centra Ruské akademie věd a Akademie věd republiky Baškortostán. Na vysokých a středních školách Ufy studuje přes 68 000 studentů. Město má 7 divadel, 6 muzeí, filharmonii a stálý cirkus.

Město je rodištěm spisovatele Sergeje Aksakova a malíře Michajla Něsterova.

Partnerská města[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Soviet Union Hard Lessons and Unhappy Citizens Time, 19. 6. 1989.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]