Ufa
| Ufa Уфа / Өфө |
|||
|---|---|---|---|
 Sídliště s mešitou Chamza Ufa |
|||
|
|||
| poloha | |||
| zeměpisné souřadnice: | 54° 45′ s. š., 55° 58′ v. d. | ||
| nadmořská výška: | 150 m n. m. | ||
| stát: |  Rusko |
||
| federální okruh: |  Povolžský |
||
| autonomní republika: |  Baškortostán |
||
| administrativní dělení: | 7 rajónů | ||
.svg) Republika Baškortostán na mapě Ruska |
|||
 Ufa
|
|||
| rozloha a obyvatelstvo | |||
| rozloha: | 753,7 km² | ||
| počet obyvatel: | 1 038 100 (2010) | ||
| hustota zalidnění: | 1360 obyv. / km² | ||
| etnické složení: | Rusové (přes 50 %), Tataři (30 %), Baškirové (16 %), Kazaši, Ukrajinci a další | ||
| náboženské složení: | pravoslaví a sunnitský islám | ||
| správa | |||
| starosta: | Pavel Kačkajev | ||
| oficiální web: | www.ufacity.info/ | ||
| telefonní předvolba: | +7 347 | ||
| PSČ: | 450000-450999 | ||
.png)
Ufa (rusky Уфа, adjektivum: Уфимский, ufimskij; baškirsky Өфө) je město v Ruské federaci, správní středisko autonomní republiky Baškortostán a jedno z nejdůležitějších center chemického průmyslu v Rusku. Nachází se při ústí řeky Ufy (Karaidel) do řeky Bělé (Agidel), 1520 km východně od Moskvy, nedaleko pohoří Ural (Ufa je tedy jedním z nejvýchodnějších měst Evropy). V roce 2008 se počet obyvatel pohyboval mírně nad hranicí jednoho milionu.
Obsah |
Historie [editovat]
Nejdříve na tomto místě byla v roce 1574 založena pevnost oddílem ruských střelců. Status města získala Ufa v roce 1586. V 17. století už byla Ufa důležitým obchodním centrem na cestě z evropského Ruska na Sibiř. Od roku 1708 náleželo město ke Kazaňské gubernii, v letech 1728–44 bylo centrem samostatné provincie. V roce 1744 se Ufa stala součástí Orenburgské gubernie. V letech 1773-4 přečkala čtyřměsíční obsazení vojsky Jemeljana Pugačeva. V roce 1789 zde byla zřízena Muslimská duchovní správa pro celé Rusko v čele s muftím. V roce 1865 se Ufa stala centrem Ufské gubernie.
S výstavbou Samarsko-zlatouťské železnice (1888) a zavedením paroplavby na řece Bělé (splavné od května do října) došlo k rychlému rozvoji průmyslu; ke konci století tu bylo již na 30 průmyslových podniků různé velikosti. Mezi lety 1918 a 1919 během ruské občanské války bylo město ovládáno na čas bělogvardějci. Od roku 1922 je Ufa hlavním městem Baškortostánu – autonomní republiky Baškirů. V meziválečném období a po Velké vlastenecké válce Ufa zažila prudký rozvoj zejména chemického průmyslu.
Hospodářství a doprava [editovat]
Místní průmyslové závody vyrábějí strojírenská zařízení pro těžbu, dále se zde vyrábějí plasty, rafinuje se ropa a zpracovávají se potraviny.
Ve městě se nachází stanice Transsibiřské magistrály. Z letiště v Ufě odlétají spoje do 27 měst Ruska a Společenství nezávislých států. Stavba ufského metra je opakovaně odkládána, páteř MHD tedy tvoří tramvaje, autobusy a trolejbusy.
V noci ze 3. na 4. června 1989 se poblíž Ufy stalo nejhorší železniční neštěstí v dějinách Ruska i SSSR: obrovská exploze zemního plynu, který unikl z plynovodu poblíž železnice, smetla dva osobní vlaky a připravila o život 575 lidí.[1]
Obyvatelstvo [editovat]
Zhruba z milionu obyvatel Ufy tvoří Rusové 530 000 (rok 2002), zbytek zejména Tataři (294 400) a Baškirové (155 000), jejichž podíl díky migraci a vyšší porodnosti poměrně rychle stoupá na úkor Rusů. Mezi významnější menšiny patří také Čuvaši, Ukrajinci a Mordvinci.
Kultura [editovat]
Ufa je sídlem Ufského vědeckého centra Ruské akademie věd a Akademie věd republiky Baškortostán. Na vysokých a středních školách Ufy studuje přes 68 000 studentů. Město má 7 divadel, 6 muzeí, filharmonii a stálý cirkus.
Město je rodištěm spisovatele Sergeje Aksakova a malíře Michajla Něsterova.
Partnerská města [editovat]
Reference [editovat]
- ↑ Soviet Union Hard Lessons and Unhappy Citizens Time, 19. 6. 1989.
