Altajská republika

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Altajská republika

Республика Алтай
Respublika Altaj
Алтайская Республика

Vlajka
vlajka
Znak
znak
geografie

RussiaAltaiRepublic2007-07.png

Hlavní město: Gorno-Altajsk
Rozloha: 92 600 km²
Časové pásmo: +6
obyvatelstvo
Počet obyvatel: 202 947
Hustota zalidnění: 2 ob./km²
Jazyk: ruština, altajština (úřední),
Národnostní složení: Rusové, Altajci, Kazaši, Ukrajinci
Náboženství: pravoslaví
správa regionu
Nadřazený celek: Rusko Rusko
Druh celku: republika Ruské federace
prezident
mezinárodní identifikace
ISO 3166-2: RU-AL
Altai republic map.png

Altajská republika (v jazyce alt Алтай Республика), nebo také Republika Altaj (rusky: Респу́блика Алта́й) je republika v Sibiřském federálním okruhu Ruské federace. Má rozlohu 92 600 km² a 202 947 obyvatel (2002). Hlavním městem je Gorno-Altajsk. Platí zde novosibirský čas (UTC +6 hod., SEČ +5 hod.).

Poloha a přírodní podmínky[editovat | editovat zdroj]

Republika Altaj se nachází v jižní části Sibiře na pomezí Kazachstánu, Číny a Mongolska, v rámci Ruska sousedí s Altajským krajem, Kemerovskou oblastí a republikami Chakasií a Tuvou. Pro polohu v centrální části pohoří Altaj se tomuto území někdy přezdívá Ruský Tibet. Nejvyšší horou republiky, Altaje a celé Sibiře je Bělucha (4 506 m) na hranici s Kazachstánem. Altaj pokrývá téměř celé území republiky čtyřtisícovými hřbety, oddělenými údolími řek. Hlavní vodní toky představují zdrojnice Obu Bija a Katuň (se svými přítoky Argutem, Koksou a Čujou). Největší jezero je Tělecké, altajsky: Altyn Köl („Zlaté jezero“) o rozloze 230,8 km² a hloubce 325 m, ze kterého vytéká řeka Bija.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Předchůdkyní Republiky Altaj byla Ojrotská autonomní oblast (Ойротская автономная область), vytvořená v rámci Altajského kraje 1. června 1922. Od 7. ledna 1948 nesla název Horská-Altajská autonomní oblast (Горно-Алтайская автономная область). V říjnu 1990 byla povýšena na autonomní republiku a 3. června 1991 vyčleněna z Altajského kraje a jako republika podřízena přímo Ruské federaci. Od roku 1993 nese současný název.

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Osídlení hornaté republiky je velmi řídké, pouze 2 obyvatelé/km²; čtvrtina populace žije v hlavním městě. Co do národnostního složení, žije zde 57 % Rusů, což je asi 116 000 lidí. Dále následují etničtí Altajci, kteří představují jen 30,7 % obyvatel – 62 000 lidí. Také jsou zastoupeny i menšiny z bývalých republik SSSR, jako např. Kazaši (6 %) nebo Ukrajinci (0,9 %). V zemi je jen jedna univerzita, kterou je Gorno-Altajská státní univerzita.

Ekonomika[editovat | editovat zdroj]

V zemi se hlavně pěstují zemědělské plodiny, které zpracovává potravinářský průmysl (ten je v Altajské rep. nejvíce rozvinut). Následuje těžba dřeva (do země částečně zasahuje severská tajga). V zemi je také mnoho nerostných surovin (např. zlato, stříbro, železné rudy, lithium a další), které se těží.

Doprava[editovat | editovat zdroj]

V Altajské republice nejsou železnice. Hlavní silniční tah vede z Gorno-Altajsku do města Koš-Agač horskými údolími a dále na jih, průsmykem Dörböt Dabaan do Mongolska. Také je zde několik letišť pro osobní dopravu.

Města[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]