Vladimirská oblast

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Владимирская область
Vladimirskaja oblasť
Znak
znak
geografie

Map of Russia - Vladimir Oblast (2008-03).svg

Hlavní město: Vladimir
Rozloha: 29 000 km²
Časové pásmo: UTC+4[1]
obyvatelstvo
Počet obyvatel: 1 439 800 (2009)
Hustota zalidnění: 49,6 ob./km²
Jazyk: ruština
Národnostní složení: Rusové 96%, Ukrajinci 1,1%, Tataři 0,5%
Náboženství: pravoslavné křesťanství
správa regionu
Nadřazený celek: Rusko Rusko
Druh celku: oblast
Podřízené celky: 16 rajónů, 23 měst
gubernátor Nikolaj Vinogradov
mezinárodní identifikace
ISO 3166-2: RU-VLA

Kategorie Vladimir Oblast ve Wikimedia Commons

Vladimirská oblast (rusky Владимирская область) je federální subjekt Ruské federace - oblast patřící do Centrálního federálního okruhu. Sousedí s Moskevskou oblastí na jihozápadě, s Jaroslavskou a Ivanovskou oblastí na severu, s Rjazaňskou oblastí na jihu a Nižněnovgorodskou oblastí na východě.

Geografické podmínky[editovat | editovat zdroj]

Vladimirská oblast leží ve středu evropské části Ruska zhruba 200 km na východ od Moskvy. Nachází se v centrální částí Východoevropské roviny a ráz krajiny je tedy pouze mírně zvlněný. V oblasti se nachází celá řada vodních toků z nichž nejvýznamnější jsou Kljazma a Oka. Dále se zde rozkládá na 300 jezer, která jsou většinou bezodtoká a mělká a jejich celková plocha je cca 5 000 ha. V regionu se také nachází 37 400 ha bažin, především v nížinách na severovýchodě oblasti. Klima je mírné - kontinentální.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Vladimirská oblast je jedním z nejstarších center ruské historie a kultury. Vladimirské velkoknížectví (1157-1362) bylo založeno ve spojení s přesunem hlavního města Rostovsko-Suzdalského knížectví do města Vladimir na řece Kljazmě. Na přelomu 12. a 13. století se Vladimirské velkoknížectví stalo politickým, hospodářským a kulturním centrem Ruska. Jeho ekonomický a politický vliv byl, ale zničen vpádem mongolsko-tatarských vojsk v roce 1238. V roce 1708 byla založena Vladimirská provincie pod správou Moskevské gubernie. Samostatná Vladimirská gubernie pak byla založena v roce 1778. V roce 1929 bylo teritorium Vladimirské gubernie rozděleno mezi Moskevskou, Ivanovskou a Gorkijskou. 14. srpna 1944 byla založena samostatná Vladimirská oblast v jejích nynějších hranicích.

Hospodářství[editovat | editovat zdroj]

Nejdůležitější roli v hospodářství oblasti hraje průmysl a to především strojírenství ve městech Vladimir, Murom a Kovrov a potravinářství. Ze surovinových zdrojů se zde nachází vápenec, rašelina, písek a kámen pro stavebnictví, fosfáty a železná ruda. Významnou oblastí hospodářství je také díky strategické poloze doprava. Oblast využívá pro přepravu zboží 3 ze 4 větví transsibiřské magistrály. Dále zde procházejí důležité ropovody, plynovody a produktovody (především pro palivovou naftu). Na významu v poslední době také nabývá oblast turistiky, která se může zaměřit na řadu historických památek v oblasti (Vladimir, Suzdal).

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Obyvatelstvo je, i vzhledem k historii regionu převážně ruské národnosti. Podíl městského obyvatelstva dosahuje cca 78%.

Národnost Počet v roce 2002 (tis.)

[2]

Rusové 1443,9
Ukrajinci 16,8
Tataři 8,7
Bělorusové 5,7
Arméni 5,0
pouze národnosti s více než 5000 příslušníky

Administrativní dělení[editovat | editovat zdroj]

Vladimirská oblast se dělí na 16 rajónů, 23 měst a 1 uzavřený administrativně-územní útvar (město Radužnyj, které je pod přímou správou federální vlády).

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Владимирская область na ruské Wikipedii.

  1. Rozhodnutí vlády Ruské federace č. 725 z 31.8.2011 [online]. Moskva: Правительство Российской Федерации, 2011-08-31, [cit. 2012-03-11]. Dostupné online. (rusky) 
  2. Sčítání lidu v Ruské federaci 2002 (anglicky)

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]