Tuva
| Tuva Республика Тыва |
|||
|---|---|---|---|
|
|||
| geografie | |||
|
|
|||
| Hlavní město: | Kyzyl | ||
| Rozloha: | 170 500 km² | ||
| Časové pásmo: | + 7 | ||
| obyvatelstvo | |||
| Počet obyvatel: | 305 510 | ||
| Hustota zalidnění: | 1.8 ob. / km2 | ||
| Jazyk: | Ruština | ||
| Národnostní složení: | Tuvinci, Rusové | ||
| Náboženství: | tibetský buddhismus, šamanismus, pravoslaví | ||
| správa regionu | |||
| Nadřazený celek: |  Rusko |
||
| Druh celku: | republika Ruské federace | ||
| prezident | |||
Tuvinská republika (rusky: Республика Тыва, tuvinsky: Тыва Республика) je republika Ruské federace ležící na jižní Sibiři. Má 305 510 obyvatel a 170 500 km². Hlavním městem je Kyzyl.
Obsah |
[editovat] Historie
Do 18. století zemi kontrolovali Mongolové, poté ji, jako součást Vnějšího Mongolska, ovládla čchingská Čína a to až do roku 1911. Od roku 1860 začalo ruské osidlování, na základě rusko-čínské smlouvy.[zdroj?] Během čínské revoluce v roce 1911 oblast obsadila ruská vojska a Tuva se stala formálně nezávislou pod ruským protektorátem. Během ruské občanské války zemi obsadili bolševici a v roce 1921 vyhlásili nezávislou Tuvinskou lidovou republiku (Tannu Tuva). Ta trvala až do roku 1944, kdy ji anektoval SSSR. O legálnosti tohoto aktu se v Tuvě dodnes vedou spory.[zdroj?]
Tannu-Tuva, Tannu-Tuva Ulus, tuvsky Tangdy-Tyva, byl původní název Tuvské republiky vzniklé v srpnu 1921. Tento název platil až do přijetí ústavy z roku 1926. Od té doby se užíval název Tuvská aratská republika (zkr. TAR), který se do ruštiny obvykle překládal jako Tuvinskaja Narodnaja Respublika - Tuvská lidová republika.
[editovat] Přírodní poměry
Větší část republiky se nachází na náhorní plošině o průměrné nadmořské výšce 600 m. Tu obklopují vysoké hory – ze severní strany Západní Sajan (pohoří Sajany) a z jihu pohoří Tannu-Ola s nejvyšší horou Mongun Tajga (3 351 m). Hlavní řekou je Jenisej, jehož dvě zdrojnice Velký (Bolšoj) a Malý (Malyj) Jenisej se stékají v Kyzylu. Západní část Tuvy odvodňuje další přítok Jeniseje, řeka Chemčik. Podnebí je drsné, kontinentální, s průměrnými teplotami −32 °C v lednu a 18 °C v červenci.
[editovat] Obyvatelé
Asi 77 % obyvatel tvoří turkičtí Tuvinci, Rusů je 21 % a mají převahu hlavně ve městech. Mezi nejrozšířenější náboženství patří tibetský buddhismus, šamanismus a pravoslaví.
[editovat] Ekonomika
Kromě zemědělství (chovu sobů, jaků a velbloudů) je rozvinuta těžba nerostných surovin (hlavně uhlí, kobalt, zlato, železná ruda), kovozpracující, dřevozpracující a potravinářský průmysl. Většina průmyslu se nachází kolem hlavního města Kyzyl a druhého největšího města Ak-Dovurak.
[editovat] Další města
Ak-Dovurak, Čadan, Šagonar, Turan
