Tuvinská aratská republika

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Tuvinská aratská republika
 Tannu Urjanchaj 1921–1944 SSSR 
Vlajka státu
vlajka
Státní znak
znak
geografie
Mapa
hlavní město:
rozloha:
170 500 km²
obyvatelstvo
státní útvar
vznik:
zánik:
Státní útvary a území
Předcházející:
Tannu Urjanchaj Tannu Urjanchaj
Nástupnické:
SSSR SSSR

Tuvinská aratská republika (zkratka: TAR) (tuvinsky latinkou: Тьʙа Arat Respuʙlik, tuvinsky cyrilicí: Тыва Арат Республик, orgány SSSR užíván název Tuvinská lidová republika, rusky: Тувинская Народная Республика) byl částečně uznaný stát v oblasti jižní Sibiře hraničící s Ruskem a Mongolskem. TAR existovala v letech 1921 - 1944 a byla uznána pouze Sovětským svazem (1924) a Mongolskou lidovou republikou (1926). Jednalo se po Sovětském svazu o druhý stát s komunistickou vládou na světě. Roku 1944 vstoupila TAR do soustavy SSSR jako Tuvinská autonomní oblast v rámci Ruské sovětské federativní socialistické republiky (zkratka: RSFSR).

Historie[editovat | editovat zdroj]

Vznik[editovat | editovat zdroj]

TAR byla vyhlášena na území ruského protektorátu Urjanchajského kraje po Velké říjnové socialistické revoluci. 18. června 1918 jednohlasně přijal společný sjezd ruských a tuvinských sovětů Smlouvu o samostatnosti Tuvy, družbě a vzájemné pomoci ruského a tuvinského lidu. V červenci téhož roku oblast obsadila bílá Kolčakova vojska, takže k reálnému vzniku samostatného státu nedošlo. V červenci 1919 Tuvu obsadila Rudá armáda RSFSR, což představovalo trvalé ustanovení sovětské vlády v kraji. V polovině roku 1921 místní komunisté s podporou Rudé armády RSFSR vyhlásili suverenitu Tuvy a 13. srpna téhož roku se ve vsi Sug-Baži poprvé sešel Všetuvinský velký chural, kterého se účastnila i delegace RSFSR. Byla vyhlášena Lidová republika Tannu-Tuva pod ochranou RSFSR, sestavena vláda a přijata první ústava.

Meziválečná doba[editovat | editovat zdroj]

Roku 1923 zemi opustila Rudá armáda. TAR se roku 1924 dočkala oficiálního uznání ze strany Sovětského svazu a v roce 1926 i ze strany Mongolské lidové republiky, která si původně na území dělala nárok. Vláda TAR po celou dobu existence státu kopírovala politickou linii SSSR. Na přelomu dvacátých a třicátých let byla provedena kolektivizace, zaváděna protináboženská opatření, která dobře ilustrují statistická data: roku 1929 bylo na území TAR 25 buddhistických klášterů a okolo 4 000 lámů a šamanů, roku 1931 se vykazoval jeden klášter a 730 duchovních. Několikrát byly provedeny čistky v Tuvinské lidové revoluční straně.

Druhá světová válka[editovat | editovat zdroj]

Po napadení Sovětského svazu nacistickým Německem vyjádřila vláda TAR Moskvě plnou podporu a 25. července 1941 vyhlásila válku Německu. Tuva darovala SSSR státní zlatý poklad a poskytovala mu materiální pomoc (50 000 koní, 52 000 párů lyží, 15 000 párů válenek,...). Roku 1942 byla vyhlášena mobilizace ruskojazyčných občanů do Rudé armády Sovětského svazu, spolu s tuvinskými dobrovolníky jich na frontě bojovalo okolo 8 000.

Zánik[editovat | editovat zdroj]

17. srpna 1944 vydal Malý chural Tuvinské aratské republiky Deklaraci o vstupu TAR do SSSR. Nejvyšší sovět SSSR žádost 11. 10. toho roku přijal a začlenil TAR jako Tuvinskou autonomní oblast do RSFSR. Na konci osmdesátých let autonomní oblast povýšila na autonomní sovětskou socialistickou republiku. Po rozpadu SSSR je Republika Tuva součástí Ruské federace.

Státní správa[editovat | editovat zdroj]

Nejvyšším zákonodárným orgánem byl Všetuvinský velký chural, který se za dobu existence samostatného státu sešel desetkrát. V období mezi těmito sjezdy přebíral pravomoci velkého churalu Malý chural TAR. Výkonnou moc představoval Sovět ministrů TAR.

Příbuzné články[editovat | editovat zdroj]

Výnos Nejvyššího sovětu SSSR o přijetí TAR do SSSR

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Тувинская Народная Республика na ruské Wikipedii.