Murmanská oblast
| Murmanská oblast Мурманская область |
|||
|---|---|---|---|
|
|||
| geografie | |||
|
|
|||
| Hlavní město: | Murmansk | ||
| Rozloha: | 144 902 km² | ||
| Časové pásmo: | UTC+4[1] | ||
| obyvatelstvo | |||
| Počet obyvatel: | 864 607 | ||
| Hustota zalidnění: | 6 ob./km² | ||
| Jazyk: | ruština | ||
| Národnostní složení: | Rusové 85,2 %, Ukrajinci 6,4 %, Bělorusové 2,3 %, Tataři 0,9 %, Karelové 0,2 %, Sámové 0,2 % | ||
| správa regionu | |||
| Nadřazený celek: |  Rusko |
||
| Druh celku: | oblast | ||
| Podřízené celky: | 19 okresů | ||
| Gubernátor | Jurij Aleksejevič Jevdokimov | ||
| mezinárodní identifikace | |||
| ISO 3166-2: | RU-MUR | ||
.png)
.svg)
Murmanská oblast (rusky Мурманская область [Murmanskaja oblasť]) je oblast na severozápadě Ruska. Byla založena 28. května 1938. Má rozlohu 144 900 km². Má 864 600 obyvatel (2006). Hlavním městem je Murmansk. Oblast je součástí Severozápadního federálního okruhu.
Obsah |
Geografická poloha [editovat]
Oblast se rozkládá na poloostrově Kola a jihozápadní část na přilehlé pevnině (Kovdorský okres). Z větší části leží za severním polárním kruhem. Hraničí v rámci Ruska s Karelskou republikou na jihu, s Norskem (kraj Finnmark) na severozápadě a s Finskem (provincie Laponsko) na západě. Pobřeží omývá na severu Barentsovo moře a na jihovýchodě Bílé moře.
Přírodní podmínky [editovat]
Klima [editovat]
Podnebí je v jižní části mírné přímořské a v severní části subarktické, zmírňované vlivem teplého Golfského proudu. . Ten umožňuje celoroční splavnost okolních moří. Zima je dlouhá, ale ne příliš tuhá. Průměrná teplota v lednu dosahuje -8 až -13 °С. . V zimě je charakteristická polární noc (10. prosince – 8. ledna) a v létě polární den (27. května – 18. června). Léto je krátké a chladné, průměrná teplota v červenci je 8 až 14 °C. Průměrné roční množství srážek je od 350 do 1000 mm (v horských oblastech).
Vodní zdroje [editovat]
Říční síť je hustá. Řeky patří k úmořím Barentsova a Bílého moře a vyznačují se peřejemi a jsou bohatým zdrojem hydroenergie. V dávné minulosti byl celý poloostrov pokryt ledovcem. Poté co ledovec roztál, zůstaly na zemském povrchu mnohé rýhy a prohlubně. Proto je v oblasti mnoho řek a jezer. Nejdelší řekou je Ponoj. Do Bílého moře dále ústí Čapoma, Strelna, Varzuga, Kolvica, Umba, Niva a Kovda. Do Barentsova moře ústí Tuloma, Kola, Teriberka, Voroňja, Rynda, Harlovka, Varzina a Jokanga. Největší jezerem je Imandra. Další jezera jsou Kovdozero, Umbozero, Lovozero, Jenozero, Kolvické jezero, Vjalozero, Kanozero, Sergozero, Horní Ondomzero, Babje, Čudzjavr.
Půdy a flóra [editovat]
Půdy jsou většinou podzolové, bažinaté a tundrové. Severní část vyplňuje tundra (20 % rozlohy), jižněji je lesotundra a na samém jihu severská tajga. Více než 30 % oblasti je porostlé lesy. Stromy na severu oblasti jsou často zakrslé (bříza, osika), dobře se zde daří smrku, setkáme se i s borovicí. Tundra je pokryta kobercem mechů a lišejníků. Roste zde mnoho jahod, borůvek, brusinek a jiných bobulí. Téměř 37 % oblasti tvoří bažiny.
Na území oblasti se nacházejí Chibinské hory – vedle Uralu jediný horský masív v evropské části Ruska, kam se každoročně sjíždí velké množství příznivců alpinismu.
Fauna [editovat]
Fauna není moc pestrá, přičemž ta vodní je bohatší než suchozemská. Často tu potkáme lišky, kuny, hranostaje, zajíce, ondatry a norky. Můžeme narazit i na polární lišku, vlka, rosomáka nebo ledního medvěda. Žijí zde losi, sobi a mnoho veverek a lumíků. Z ptáků je zde možné potkat polární kur, polární sovu, tetřeva. V lesích létají hýlové a sýkorky. Je zde také mnoho čajek a jiných mořských ptáků. Jsou zde rodiště ryb (treska, mořský okoun, platýs, sleď, zubatka, kambala. Nacházejí se zde Laplandská a Kandalakšská rezervace.
Administrativní dělení [editovat]
Murmanská oblast se dělí na 14 městských okruhů (z toho 7 uzavřených, (viz níže) a 6 rajónů:
Obyvatelstvo [editovat]
Murmanská oblast začala být masivněji osidlována až ve 20. století. Zatímco v roce 1926 zde žilo 23 000 lidí, po 2 .světové válce to byl již dvacetinásobek. Svého vrcholu dosáhlo osídlení těsně před rozpadem SSSR, kdy zde žilo přibližně 1 150 000 obyvatel. V posledních letech jejich počet postupně klesal na 865 000 v roce 2006.
Národnostní složení [editovat]
| Sčítání 1926 | Sčítání 1939 | Sčítání 1959 | Sčítání 1970 | Sčítání 1979 | Sčítání 1989 | Sčítání 2002 | |
|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Rusové | 16 719 (73,1 %) | 244 693 (84,0 %) | 484 199 (85,3 %) | 676 319 (84,6 %) | 819 492 (83,8 %) | 965 727 (82,9 %) | 760 862 (85,2 %) |
| Ukrajinci | 212 (0,9 %) | 16 730 (5,7 %) | 32 384 (5,7 %) | 56 279 (7,0 %) | 81 177 (8,3 %) | 105 079(9,0 %) | 56 845 (6,4 %) |
| Bělorusové | 121 (0,5 %) | 4039 (1,4 %) | 19 996 (3,5 %) | 29 449 (3,7 %) | 34 330 (3,5 %) | 38 794 (3,3 %) | 20 335 (2,3 %) |
| Tataři | 311 (1,4 %) | 4446 (1,5 %) | 5566 (1,0 %) | 7521 (0,9 %) | 9530 (1,0 %) | 11 459 (1,0 %) | 7944 (0,9 %) |
| Sámové | 1708 (7,5 %) | 1755 (0,6 %) | 1687 (0,3 %) | 1715 (0,2 %) | 1565 (0,2 %) | 1615 (0,1 %) | 1769 (0,2 %) |
| Finové | 1697 (7,4 %) | 4317 (1,5 %) | 1197 (0,2 %) | 751 (0,1 %) | 710 (0,1 %) | 590 (0,05 %) | 426 (0,05 %) |
| Karelové | 414 (1,8 %) | 3804 (1,3 %) | 3766 (0,7 %) | 3577 (0,4 %) | 3482 (0,4 %) | 3505 (0,3 %) | 2203 (0,2 %) |
| Ostatní | 1676 (7,3 %) | 11 394 (3,9 %) | 18 877 (3,3 %) | 23 916 (3,0 %) | 27 546 (2,8 %) | 37 817 (3,2 %) | 42 150 (4,7 %) |
Sídla [editovat]
Města jsou v následující tabulce vyznačena tučně, běžným písmem pak sídla městského typu. Hvězdičkou jsou označena tzv. uzavřená města.
| Sídla s počtem obyvatel nad 5000 Odhad k 1. lednu 2007 |
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
Ekonomika [editovat]
Dobře rozvinutý rybářský, hornický, chemický průmysl a průmysl barevných kovů.
Průmysl [editovat]
Větší podniky v oblasti:
- Apatit (Апатит) (Kirovsk) — výroba koncentrátu apatitu.
- Kandalakšský hliníkový závod (Кандалакшский алюминиевый завод) (Kandalakša) — výroba hliníku.
- Kolská společnost pro těžbu a zpracování barevných kovů (Кольская ГМК) (Mončegorsk, Zapoljarnyj) —výroba niklu, výroba mědi, kyseliny sírové.
- Murmanské síťové loďstvo (Мурманский траловый флот) (Murmansk) — produkce ryb.
Energetika [editovat]
Výrobu elektrické energie zebezpečuje Kolská atomová elektrárna a hydroelektrárny na řekách Tuloma (podvodní), Niva, Paz, Kovda a Voroňja. Dále se zde nachází Kislogubská přílivová elektrárna.
Kolská hlubinná sonda [editovat]
Unikátním objektem na území Murmanské oblasti je Kolská hlubinná sonda. Její hloubka převyšuje 12 km.
Turistika [editovat]
V poslední době nabývá na významu ekologická turistika. Jsou to především zahraniční turisté, kteří si přejí strávit dovolenou v místech, kam dosud nevstoupila noha člověka (např. chata u Jokaňgy).
Doprava [editovat]
Silnice [editovat]
Oblastí prochází federální silnice M-18 (Kola) ze Sankt Petěrburgu přes Petrozavodsk, Murmansk na hranice s Norskem dlouhá 1068 km.
Celkem je v oblasti 2566 km silnic, z toho 2472 km s tvrdým povrchem, včetně II kategorie (106 km), III kategorie (628 km).
Železnice [editovat]
Oblastí prochází železniční trať ze Sankt Petěrburgu do Murmansku (Murmanská železniční magistrála) s odbočkami do Kovdoru, Mončegorsku a Nikelu. Silná je nákladní doprava, v osobní převažuje dálková. Na některých vedlejších tratích není osobní doprava provozována.
Nerostné bohatství [editovat]
Mezi základní nerosty těžené v oblasti patří apatit. Prakticky všechen apatit (cenná surovina pro tvorbu fosforového substrátu) se těží v Murmanské oblasti.
Na druhém místě je to pak železná ruda (10% ruské těžby) a rudy mědi a niklu. Také se těží ropa v šelfu Barentsova moře.
Literatura [editovat]
- (rusky) V tomto článku byly použity informace z Velké sovětské encyklopedie, heslo „Мурманская область“.
Odkazy [editovat]
Reference [editovat]
- ↑ Rozhodnutí vlády Ruské federace č. 725 z 31.8.2011 [online]. Moskva: Правительство Российской Федерации, 2011-08-31, [cit. 2012-03-11]. Dostupné online. (ru)
Externí odkazy [editovat]
- (rusky) Oficiální stránky
