Pečenga

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Pečenga
Пече́нга
Konstantin Korovin: Rybářské lodě na Pečenze (1894)
Konstantin Korovin: Rybářské lodě na Pečenze (1894)
Pečenga – znak
znak
Pečenga – vlajka
vlajka
poloha
zeměpisné souřadnice:
nadmořská výška: 0-305 m n. m.
Časové pásmo: UTC+3[1]
stát: Rusko Rusko
okruh: Severozápadní federální okruh
oblast: Murmanská oblast
Pečenga na mapě
Murmanská oblast na mapě Ruska
Pečenga
Red pog.png
Pečenga
rozloha a obyvatelstvo
rozloha: 150,55 km²
počet obyvatel: 3 190[2]  (2010)
hustota zalidnění: 21 obyv. / km²
etnické složení: Rusové (85 %), Ukrajinci, (6 %), Bělorusové a další
náboženské složení: převážně pravoslavné křesťanství
správa
oficiální web: http://www.pechenga51.ru/
telefonní předvolba: +7 8152
PSČ: 183000-183099

Pečenga (rusky Пече́нга/Pečenga, norsky Petsjenga, finsky a švédsky Petsamo, severosámsky Beahcán, skoltskou sámštinou Peäccam) je sídlo městského typu s asi 3000 obyvateli v Murmanské oblasti v Pečengském rajónu v Rusku.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Pečenga se nachází u Barentsova moře mezi Ruskem na východě, Norskem na západě a Finskem na jihu.
     finská část Rybářského poloostrova, která byla postoupena SSSR po zimní válce     území, které Finsko postoupilo SSSR po porážce ve druhé světové válce      oblast Jäniskoski, která byla prodána SSSR v roce 1947

Území Pečengy se nachází na severozápadě Ruské federace, na hranici s Norskem a Finskem u Barentsova moře. Oblast byla původně osídlena Sámy. V roce 1533 byl při ústí řeky Pečengy založen Pečengský klášter a oblast se stala součástí Archandělské gubernie, 1920 přešla pod Finsko a po Pokračovací válce připadla roku 1944 Sovětskému svazu.

Pečengský klášter byl založen svatým Trifonem, který se snažil pokřesťanštit sámské obyvatelstvo. V roce 1572 obývalo klášter asi 50 mnichů. 1583 byl klášter zničen Švédy. Území bylo následně osidlováno Pomory a jinými Rusy. V 19. století byl obnoven klášter.

Roku 1920 po smlouvě z Tartu připadlo Pečenga Finsku.

V roce 1916 byla započata výstavba silnice ze Sodankylä přes Ivalo do přístavu Liinahamari, která byla dokončena roku 1931. Pečenga byla od té doby turisticky vyhledávanou destinací, protože se stala jediným přístavem u Barentsova moře dosažitelným automobilem.

V roce 1921 byly v Pečenze objeveny zásoby niklu. Roku 1934 pak začala těžba francouzskými a kanadskými společnostmi.

Během zimní války okupoval Pečengu Sovětský svaz. Po následné mírové smlouvě z Moskvy připadla SSSR jen část Rybářského poloostrova (finsky Kalastajasaarento).

V roce 1941, během pokračovací války, byla Pečenga využívána nacistickým Německem jako základna pro útoky na Murmansk. Roku 1944 Pečengu opět okupovala Rudá armáda. Pařížskou smlouvou z roku 1946 připadla Pečenga opět Sovětskému svazu.

V současnosti je Pečenga stále důležitou oblastí díky nezamrzajícímu přístavu v Liinahamari a díky zásobám niklu. Po válce SSSR zvýšil jeho těžbu, což mělo špatné dopady na životní prostředí.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Ruský federální zákon 248-ФЗ Moskva: Правительство Российской Федерации, 2014-07-21, [cit. 2014-11-05]. (rusky) 
  2. Численность населения районов и городских населённых пунктов субъектов Российской Федерации [online]. Moskva: Федеральная служба государственной статистики, 2011, [cit. 2014-12-21]. (xls) Dostupné online. (rusky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]