Severozápadní federální okruh
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
| Severozápadní federální okruh Ruské federace Северо-Западный федеральный округ Российской Федерации |
|
|---|---|
| geografie | |
|
|
|
| Hlavní město: | Petrohrad |
| Rozloha: | 1 677 900 km² |
| Časové pásmo: | UTC+3, UTC+4[1] |
| obyvatelstvo | |
| Počet obyvatel: | 13 616 057[2] (2010) |
| Hustota zalidnění: | 8,2 ob./km² |
| správa regionu | |
| Nadřazený celek: | Rusko |
| Vznik: | 13. května 2000 |
| Prezidenský zmocněnec | Nikolaj Alexandrovič Vinničenko |
Severozápadní federální okruh Ruské federace (rusky Северо-Западный федеральный округ Российской Федерации) je jedním z 8 federálních okruhů Ruska. Zaujímá severní část evropského Ruska. Sídlem správy je Petrohrad.
Obsah |
Obecné údaje [editovat]
Okruh zabírá 9,8 % plochy Ruska a je to nejrozlehlejší federální okruh jeho evropské části. Obyvatelsvo je soustředeno do okolí velkých měst a venkov je osídlen velmi řídce. Podíl městského obyvatelstva činí 83,5 %.
Podřízené subjekty [editovat]
- Republiky: Karélie, Komi
- Oblasti: Archangelská, Kaliningradská, Leningradská, Murmanská, Novgorodská, Pskovská, Vologdská
- Autonomní okruh: Něněcký autonomní okruh
- Federální město: Sankt-Petěrburg
Národnostní složení [editovat]
Národnostní složení obyvatelstva podle posledních dvou sčítání lidu.
| Národnost | Počet v r. 2002[3] | podíl |
Počet v r. 2010[4] | podíl |
|---|---|---|---|---|
| Rusové | 12 002 788 | 85,89 % | 11 311 310 | 83,07 % |
| Ukrajinci | 377 456 | 2,70 % | 253 252 | 1,86 % |
| Komi | 267 607 | 1,91 % | 208 580 | 1,53 % |
| Bělorusové | 235 038 | 1,69 % | 151 015 | 1,11 % |
| Tataři | 84 685 | 0,61 % | 62 822 | 0,46 % |
| Karelové | 73 611 | 0,53 % | 46 946 | 0,34 % |
| Arméni | 46 271 | 0,33 % | 38 648 | 0,28 % |
| Ázerbájdžánci | 44 452 | 0,32 % | 34 272 | 0,25 % |
| Židé | 43 836 | 0,31 % | 24 132 | 0,18 % |
| Němci | 30 030 | 0,21 % | 12 790 | 0,09 % |
| Finové | 27 947 | 0,20 % | 15 502 | 0,11 % |
| Čuvaši | 26 608 | 0,19 % | 5 077 | 0,04 % |
| Litevci | 21 027 | 0,15 % | 9 769 | 0,07 % |
| Cikáni | 18 790 | 0,13 % | 10 714 | 0,08 % |
| Poláci | 17 684 | 0,13 % | 2 788 | 0,02 % |
| Uzbekové | 29 307 | 0,22 % | ||
| Tádžikové | 15 049 | 0,11 % | ||
| Moldavané | 9 898 | 0,07 % | ||
| Něnci | 8 523 | 0,06 % | ||
| Gruzíni | 8 274 | 0,06 % | ||
| Vepsové | 5 215 | 0,04 % | ||
| Kazaši | 3 349 | 0,02 % | ||
| Mordvinci | 1 625 | 0,01 % | ||
| Saamové | 1 599 | 0,01 % | ||
| osoby, které se nepřihlásily k žádné národnosti | 453 193 | 3,24 % | 1 115 384 | 8,19 % |
| ostatní národnosti výše neuvedené | 230 217 | 1,69 % |
Odkazy [editovat]
Reference [editovat]
- ↑ Rozhodnutí vlády Ruské federace č. 725 z 31.8.2011 [online]. Moskva: Правительство Российской Федерации, 2011-08-31, [cit. 2012-03-11]. Dostupné online. (ru)
- ↑ Городскoe и сeльcкoe населениe пo субъектaм Российской Федерации [online]. Moskva: Федеральная служба государственной статистики, 2011, [cit. 2012-03-18]. (xls) Dostupné online. (ru)
- ↑ Данные Всероссийской переписи населения [online]. Moskva: Федеральная служба государственной статистики, 2004, [cit. 2012-03-18]. Dostupné online. (ru)
- ↑ Национальный состав населения пo субъектaм Российской Федерации [online]. Moskva: Федеральная служба государственной статистики, 2011, [cit. 2012-03-18]. (xls) Dostupné online. (ru)
