Ponoj

Ponoj
Ves Kanevka na řece Ponoj
Základní informace
Délka toku	426 km
Plocha povodí	15 000 km²
Průměrný průtok	175 m³/s
Světadíl	Evropa
Pramen
Kejvy 67°44′53,03″ s. š., 36°4′21,98″ v. d.
Ústí
Bílé moře 66°59′2,99″ s. š., 41°16′44,23″ v. d. 0 m n. m.
Protéká
Rusko Rusko (Murmanská oblast)
Úmoří, povodí
Severní ledový oceán, Bílé moře
Geodata
OpenStreetMap	OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ponoj (rusky Поной) je řeka na Kolském poloostrově v Murmanské oblasti v Rusku. Je 426 km dlouhá. Její povodí má rozlohu 15 000 km².

Původ názvu

Jméno řeky pochází ze sámského názvu Pjenneoj, což znamená "Psí řeka".

Průběh toku

Řeka Ponoj v Ponojské přírodní rezervaci (Понойский заказник)

Ponoj pramení v západní části vysočiny Kejvy a ústí do Bílého moře na Terském břehu. Na horním a středním toku teče v nízkých březích, na dolním toku protéká mezi výběžky Kejvy kaňonovým údolím.

Řeka má četné přítoky, její koryto je plné peřejí, z nichž nejznámější je Kolmacká peřej.

Vodní stav

Zdroj vody je převážně sněhový. Zvýšená hladina je na jaře (březen až červen) a v létě a na podzim voda opadá.

Průměrný průtok je 175 m³/s, maximální až 3500 m³/s. Řeka zamrzá od konce října až začátku listopadu a rozmrzá v první polovině května.

Využití

Řeka je splavná.

Historie

Těžba mědi

Ve 30. a 40. letech 18. století existovaly na dolním toku řeky Ponoje v oblasti jejího ramene Rusinge tzv. Laplandské závody, což byl průmyslový komplex na těžbu a zpracování měděných rud. Ložisko bylo objevené dvěma měšťany z Archangelska. Koncem 30. let přešly zdejší těžební a zpracovatelské závody do vlastnictví státu a v roce 1744 byly kvůli malé výnosnosti ložiska uzavřeny.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Поной na ruské Wikipedii.

Literatura

• V tomto článku byly použity informace z Velké sovětské encyklopedie, heslo „Поной“.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Ponoj na Wikimedia Commons