Lasice hranostaj

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Wikipedie:Jak číst taxobox Lasice hranostaj

Lasice hranostaj
Lasice hranostaj
Stupeň ohrožení podle IUCN
Vědecká klasifikace
Říše: živočichové (Animalia)
Kmen: strunatci (Chordata)
Třída: savci (Mammalia)
Řád: šelmy (Carnivora)
Čeleď: lasicovití (Mustelidae)
Rod: lasice (Mustela)
Binomické jméno
Mustela erminea
L., 1758
Rozšíření lasice hranostaje
Rozšíření lasice hranostaje

Lasice hranostaj, krátce nazývaná též pouze hranostaj (Mustela erminea) je malá šelma z čeledi lasicovití (Mustelidae).

Popis[editovat | editovat zdroj]

Jedná se o malou šelmu s protáhlým tělem a krátkými končetinami. Dorůstá délky 24 až 29 cm (délka ocasu okolo 9 cm) a dosahuje váhy 140 až 350 g. Samci jsou výrazně větší než samice. Zbarvení hranostaje je v létě hnědé (zahrnuje poměrně rozsáhlou škálu od světle až po tmavě hnědou barvu) s bílým břichem, které v zimě nahrazuje hustší čistě bílý kožich. Pro hranostaje je typická černá špička ocasu, která zůstává u letní i zimní srsti. V jižnějších oblastech výskytu může být línání letní srsti pouze částečné, nebo nemusí hranostaj měnit srst vůbec. Odedávna byla zimní kožešina hranostaje vysoce ceněná a byla používána i na typická a dobře známá slavnostní roucha (hermelín).

Pohybuje se skoky s čenichem u země. Skoky dosahují délky u samců 50 cm a u samic 30 cm. Často sleduje okolí – panáčkuje.[1]

Areál rozšíření[editovat | editovat zdroj]

Obývá poměrně rozsáhlou oblast Severní Ameriky, Evropy (vyjma Středomoří a Balkánu) a Asie (včetně Japonska). Hranostaj byl také dovezen na Nový Zéland, kde se rozšířil.[1]

Stanoviště[editovat | editovat zdroj]

Vyskytuje se v lesích, na loukách, ale i v křovinatých porostech a horských oblastech nebo bažinách, vyhýbá se hustým lesům.

Potrava[editovat | editovat zdroj]

Hranostaj je noční zvíře, které je velmi přizpůsobivé a dokáže lovit bez problémů i přes den. Kořistí jsou mu především hlodavci, popř. ptáci nebo jejich vajíčka. Kořist loví zpravidla zakousnutím se do krku.[2] V případě nouze se spokojí i s žížalami nebo jinými bezobratlými.

Rozmnožování[editovat | editovat zdroj]

Mláďata má jednou do roka, přičemž doba březosti (stejně jako u dalších lasicovitých) může být až 12 měsíců. Jedná se o tzv. utajenou březost, kdy oplozená vajíčka zůstávají v klidu až do doby příznivějších podmínek. Samotný vývoj plodu trvá asi 1-2 měsíce. K páření může docházet od května do srpna. Doupě si zřizuje v dutině stromu, ve skalní rozsedlině a nepohrdne ani opuštěným doupětem jiného zvířete.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b REICHHOLF, Josef. Savci. Praha : Ikar, 1996. ISBN 80-85944-37-5. S. 150-151.  
  2. HANZÁK, Jan. Naši savci. Praha : Albatros, 1970. Kapitola Hranostaj, s. 268.