Topol osika
Topol osika
|
||||||||||||||
| Vědecká klasifikace | ||||||||||||||
|
||||||||||||||
|
|
||||||||||||||
| Populus tremula L., 1753 |
Topol osika (Populus tremula Linné) neboli osika obecná, starším pravopisem osyka, je strom nebo keř z čeledi vrbovitých, dorůstající výšky do 20 m, s široce rozvětvenou korunou. Kůra je šedá a hladká, později tmavší a v bázi zbrázděná. Původem z Eurasie, roste v lesích na chudé půdě, je slunným typem a najdeme ho proto na okrajích lesa, světlinách, pasekách, loukách od nížin do horského stupně. Jako pionýrský druh rychle obsazuje lokality s narušeným půdním povrchem.
Listy jsou okrouhlé, široce vejčité, do 8 cm, v mládí bronzové, později na líci šedozelené, světlejší na rubu, obvykle oboustranně holé, zakončené velmi hrubými zuby na dlouhých, štíhlých a zploštělých řapících. Díky takto tvarovaným řapíkům se list ve větru otřásá, odtud „třese se jako osika“.
Samčí květy mají červené prašníky, samičí květy jsou zelené, rodí se v převislých jehnědách až 8 cm dlouhých, na oddělených rostlinách.
Kvete od začátku března do poloviny dubna, pyl osiky je středně významným alergenem.
Plody jsou malé, zelené tobolky s malinkými semeny v bílých, bavlněných chloupcích.
Využití dřeva [editovat]
- výroba zápalek, buničiny
- na saunové kabinky (nemá smolné kanálky)
- ohýbaný nábytek
- zpevnění břehů
Pověry spojené se stromem [editovat]
- dle starořecké proměnil Zeus v osiky dcery Hélia, které truchlily nad ztrátou svého bratra Faethona[zdroj?];
- listy se prý [zdroj?] třesou jako boží trest za to, že strom odmítl ukrýt Svatou rodinu při útěku před Herodovými vojáky [zdroj?];
- pro Kelty byl stromem podzimní rovnodennosti[zdroj?], řazen do keltského stromokruhu (osoby narozené 5.-13.8., 4.-8.2., 1.-14.5)[zdroj?];
Literatura [editovat]
- Květena České republiky, díl 2 / S. Hejný, B. Slavík (Eds.). - Praha : Academia, 1990. - S. 490-492.