Astrachaň

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Astrachaň
Астрахань
Astrahan collage.png
Astrachaň – znak
znak
Astrachaň – vlajka
vlajka
poloha
zeměpisné souřadnice:
nadmořská výška: -28 m n. m.
Časové pásmo: UTC+4[1]
stát: Rusko Rusko
federální okruh: Jižní federální okruh
oblast: Vlajka Astrachaňské oblasti Astrachaňská oblast
Astrachaň na mapě
Astrachaňská oblast na mapě Ruska
Astrachaň
Red pog.png
Astrachaň
rozloha a obyvatelstvo
rozloha: 500 km²
počet obyvatel: 520 662[2] (2010)
hustota zalidnění: 1041 obyv. / km²
správa
oficiální web: http://www.astrgorod.ru/
telefonní předvolba: (+7)8512
PSČ: 414000–414058
označení vozidel: 30

Astrachaň (rusky А́страхань, tatarsky Ästerxan) je město na jihu evropské části Ruské federace poblíž Kaspického moře. Leží v deltě řeky Volhy, 1 270 km jihovýchodně od Moskvy. Astrachaň má 520 662 obyvatel (sčítání 2010) a je správním střediskem Astrachaňské oblasti. Je to nejsušší místo v Evropě.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Astrachaň v 17. století

Středověk[editovat | editovat zdroj]

První zmínka o městě je od cestovatelů, a to ze začátku 13. století, tehdy ještě stávalo na pravém břehu Volhy pod názvem Xacitarxan [chadžitarchan], z něhož se postupně vyvinula dnešní podoba názvu Astrachaň jeho zkomolením. Dobyvatel Tamerlán ho během svých výbojů roku 1395 vypálil a zničil. Mezi lety 1459 a 1556 bylo město centrem astrachaňského chanátu, tatarského státu útočícího proti Rusům. V roce 1556 byl dobyt Ivanem Hrozným, ruským carem, který nechal roku 1558 postavit o 12 km po proudu na pahorku nad Volhou, zvaném Zaječí nebo též Dlouhý vrch, novou pevnost (kreml). Roku 1569 obléhala město vojska osmanské říše, která však město nedobyla a musela ustoupit. O rok později se turecký sultán zřekl svých práv na město, což pomohlo otevřít Volhu ruskému obchodu. V letech 15881589 se zatím dřevěný astrachaňský kreml dočkal přestavby na kamenné opevnění s osmi věžemi; s plochou 11 ha a trojúhelníkem hradeb o obvodu 1 544 m, které je ozdobou Astrachaně dodnes. V 18. století se město rozvíjelo jako ruská brána k orientu – přicházeli sem obchodníci z Arménie, Persie a dalších zemí a usazovali se tu.

Moderní doba[editovat | editovat zdroj]

Astrachaň byla dějištěm povstání v letech 1670 a 1671, kdy ji držel Stěnka Razin a jeho armáda kozáků 17 měsíců. K další městské vzpouře došlo ještě v letech 17051706. V 18. století díky iniciativě Petra Velikého zde byla vybudována loděnice a přístav, účelem těchto staveb byla výstavba loďstva pro případný vpád do Persie. Později získalo město významná práva i od Kateřiny Veliké, díky čemuž mohlo postupně budovat průmysl. Roku 1717 se stalo centrem gubernie, roku 1719 pak bylo vypleněno Peršany, 7. února 1918 se zde k moci dostali bolševici.

Ekonomika[editovat | editovat zdroj]

Astrachaň je centrem rybolovu a loďařství, zpracovává se zde ale také rákos a chemikálie. V okolí města se těží zemní plyn.

Partnerská města[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Rozhodnutí vlády Ruské federace č. 725 z 31.8.2011 [online]. Moskva: Правительство Российской Федерации, 2011-08-31, [cit. 2012-02-12]. Dostupné online. (rusky) 
  2. Předběžné výsledky Všeruského sčítání obyvatelstva roku 2010. Moskva : Федеральная служба государственной статистики, 2011. 87 s. Dostupné online. ISBN 978-5-902339-98-4. (rusky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]