Astrachaň
| Astrachaň Астрахань |
|||
|---|---|---|---|
 Pomník Petra Velikého |
|||
|
|||
| poloha | |||
| zeměpisné souřadnice: | 46° 20′ s. š., 48° 1′ v. d. | ||
| nadmořská výška: | -28 m n. m. | ||
| časové pásmo: | UTC+4[1] | ||
| stát: |  Rusko |
||
| federální okruh: | Jižní federální okruh | ||
| oblast: |  Astrachaňská oblast |
||
.svg) Astrachaňská oblast na mapě Ruska |
|||
 Astrachaň
|
|||
| rozloha a obyvatelstvo | |||
| rozloha: | 500 km² | ||
| počet obyvatel: | 520 662[2] (2010) | ||
| hustota zalidnění: | 1041 obyv. / km² | ||
| správa | |||
| oficiální web: | www.astrgorod.ru/ | ||
| telefonní předvolba: | (+7)8512 | ||
| PSČ: | 414000–414058 | ||
| označení vozidel: | 30 | ||
Astrachaň (rusky А́страхань, tatarsky Ästerxan) je město na jihu evropské části Ruské federace poblíž Kaspického moře. Leží v deltě řeky Volhy, 1 270 km jihovýchodně od Moskvy. Astrachaň má 520 662 obyvatel (sčítání 2010) a je správním střediskem Astrachaňské oblasti. Je to nejsušší místo v Evropě.
Obsah |
Historie[editovat]
Středověk[editovat]
První zmínka o městě je od cestovatelů, a to ze začátku 13. století, tehdy ještě stávalo na pravém břehu Volhy pod názvem Xacitarxan [chadžitarchan], z něhož se postupně vyvinula dnešní podoba názvu Astrachaň jeho zkomolením. Dobyvatel Tamerlán ho během svých výbojů roku 1395 vypálil a zničil. Mezi lety 1459 a 1556 bylo město centrem astrachaňského chanátu, tatarského státu útočícího proti Rusům. V roce 1556 byl dobyt Ivanem Hrozným, ruským carem, který nechal roku 1558 postavit o 12 km po proudu na pahorku nad Volhou, zvaném Zaječí nebo též Dlouhý vrch, novou pevnost (kreml). Roku 1569 obléhala město vojska osmanské říše, která však město nedobyla a musela ustoupit. O rok později se turecký sultán zřekl svých práv na město, což pomohlo otevřít Volhu ruskému obchodu. V letech 1588 až 1589 se zatím dřevěný astrachaňský kreml dočkal přestavby na kamenné opevnění s osmi věžemi; s plochou 11 ha a trojúhelníkem hradeb o obvodu 1 544 m, které je ozdobou Astrachaně dodnes. V 18. století se město rozvíjelo jako ruská brána k orientu – přicházeli sem obchodníci z Arménie, Persie a dalších zemí a usazovali se tu.
Moderní doba[editovat]
Astrachaň byla dějištěm povstání v letech 1670 a 1671, kdy ji držel Stěnka Razin a jeho armáda kozáků 17 měsíců. K další městské vzpouře došlo ještě v letech 1705 až 1706. V 18. století díky iniciativě Petra Velikého zde byla vybudována loděnice a přístav, účelem těchto staveb byla výstavba loďstva pro případný vpád do Persie. Později získalo město významná práva i od Kateřiny Veliké, díky čemuž mohlo postupně budovat průmysl. Roku 1717 se stalo centrem gubernie, roku 1719 pak bylo vypleněno Peršany, 7. února 1918 se zde k moci dostali bolševici.
Ekonomika[editovat]
Astrachaň je centrem rybolovu a loďařství, zpracovává se zde ale také rákos a chemikálie. V okolí města se těží zemní plyn.
Partnerská města[editovat]
Pembroke Pines, Spojené státy americké- Fort Lauderdale, Spojené státy americké
Grand-Popo, Benin
Jerevan, Arménie
Lublaň, Slovinsko
Ruse, Bulharsko
Atyrau, Kazachstán
Odkazy[editovat]
Reference[editovat]
- ↑ Rozhodnutí vlády Ruské federace č. 725 z 31.8.2011 [online]. Moskva: Правительство Российской Федерации, 2011-08-31, [cit. 2012-02-12]. Dostupné online. (ru)
- ↑ Předběžné výsledky Všeruského sčítání obyvatelstva roku 2010. Moskva : Федеральная служба государственной статистики, 2011. 87 s. Dostupné online. ISBN 978-5-902339-98-4. (ru)
Externí odkazy[editovat]
- http://www.astrgorod.ru/ - oficiální stránky města
- http://www.love-astrakhan.narod.ru/ - foto of Astrakhan, history, maps.
- http://www.astrakhan.ru/ - regionální internetový portál
