Tamerlán
Tamerlán (též Timur, nebo Tímur Lenk, (turecky znamená Železo) 8. dubna 1336 – 18. února 1405) byl turkický vojevůdce a krutý dobyvatel, který ve 14. století vytvořil obrovskou říši rozkládající se především na území dnešního Íránu, Turkmenistánu, Uzbekistánu a Afghánistánu s hlavním městem Samarkand. Byl zakladatelem dynastie Timuridů.
[editovat] Životopis
Narodil se ve městě Kesh (dnešní Šachrizabz v Uzbekistánu) kolem 8. dubna 1336, zemřel 18. února 1405 ve městě Otrar. Datum a místo narození jsou pravděpodobně jen legendou. S jistotou lze říci, že se narodil mezi roky 1320-1330 a s největší pravděpodobností v Samarkandu. Jeho jméno lze přeložit jako Timur Chromý či Chromec, což odkazuje na skutečnost, že výrazně napadal na levou nohu. Uvádí se, že byl od narození částečně ochrnutý na levou polovinu těla. Podle jiných údajů měl levou nohu následkem zranění výrazně kratší než pravou a proto silně kulhal.
Tamerlán pocházel z poměrně chudých poměrů, nicméně se během velice krátké doby dokázal prosadit mezi politickými a vojenskými špičkami ve středoasijské čagatajské říši, ve které vládli potomci Čingischánova syna Čagataje. V roce 1369 Tamerlán svrhnul čagatajského chána a sám se stal vládcem celé říše, prohlásil se zároveň za Čingischánova potomka a pokračovatele. Jeho sídelním městem a střediskem nově budované říše byl Samarkand (dnes leží v Uzbekistánu).
Ihned po nástupu k moci zahájil Tamerlán svou vojenskou expanzi do okolních oblastí. Tamerlánovy vojenské výpravy měly odlišnou povahu v porovnání s některými jeho mongolskými předchůdci (především v případě Čingischána), byly vždy naprosto zdrcující pro dobytá území. Tamerlán je obvykle nechal důkladně zpustošit, civilní obyvatelstvo i vojáky vyvraždit, města vydrancovat a vypálit, zatímco v Samarkandu postupně shromažďoval svou obrovskou kořist.
Západním a severozápadním směrem jeho expanze zasahovala na mongolská území při Uralu, Volze a Kaspickém moři. Při tažení jižním směrem si podmanil četná území v Persii a Mezopotámii. V letech 1392-1394 potlačil povstání proti jeho vládě v Persii. Roku 1395 v bitvě na řece Těrek se svými vojsky přemohl svého rivala, mongolského vládce Zlaté hordy chána Tochtamiše, se kterým předtím vedl dlouholetou válku. Následně vyplenil centrální oblasti Zlaté hordy při ústí Volhy do Kaspického moře. Tochtamiš posléze musel uprchnout do exilu.
.GIF)
V roce 1398 ve svém pokročilém věku zahájil invazi do Indie. Rozdrtil muslimský stát s centrem ve městě Dillí, město nechal vypálit a obyvatele zmasakrovat. Příští rok se z Indie stáhl.
Roku 1400 zaměřil svou dobyvatelskou pozornost na Sýrii. Porazil mamlúky (původem egyptské bojovníky) a obsazením Aleppa a Damašku se celé Sýrie zmocnil. V roce 1401 vypuklo proti Tamerlánovi další povstání v Bagdádu, které nechal opět za pomocí masakrů potlačit.
V roce 1402 vtrhl do Anatolie a zaútočil na Osmanskou říši. U Ankary porazil vojska sultána Bayezida I. a uvěznil ho. Poté ovládl rozhodující část osmanských držav v Malé Asii. Obsadil i Smyrnu, náležející Johanitům. Likvidací maloasijské části Osmanské říše Tamerlán dočasně zastavil tureckou expanzi do Evropy a přibližně na půlstoletí odvrátil úplné zničení Byzantské říše. Od byzantského císaře Jana VII. si však za „ochranu“ nechal platit výpalné.
V roce 1405 Tamerlán zemřel v čele svých vojsk při dalším dobyvačném tažení, tentokráte na Čínu. Tento svůj záměr už nedokončil.
Tamerlán na svých tažených hojně využíval teroru. Z hlav padlých nepřátel nebo popravených zajatců dával stavět pyramidy či věže spojené maltou, které měly zastrašit jakýkoliv projev odporu. Ve svém vojsku udržoval podobně krutými prostředky tuhou kázeň. Měl prý i poněkud zvrácený smysl pro humor. Jinak žil velmi střídmě a udržoval tradice kočovnického života.
[editovat] Související články
[editovat] Externí odkazy
- dostupné on-line Krutý dobyvatel Tamerlán: Staví pyramidy z tisíců lidských hlav. HISTORY REVUE, Jindřich Bíč. 2010
- Životopis (anglicky)
