Tamerlán (opera)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Tamerlán
Il gran Tamerlano
Josef Mysliveček
Josef Mysliveček
Základní informace
Žánr opera seria
Hudba Josef Mysliveček
Libreto Agostino Piovene
Počet dějství 3
Originální jazyk italština
Premiéra 26. prosince 1771, Milán, Teatro Regio Ducal
Česká premiéra 8. října 1967, Brno

Tamerlán (v originále Il gran Tamerlano) je název opery Josefa Myslivečka z roku 1771. Autorem libreta je Agostino Piovene.

Hlavní postavy[editovat | editovat zdroj]

Poznámka: Josef Mysliveček si mohl dovolit toto rozložení hlasů, neboť v Itálii bylo v té době běžně zvykem, že některé mužské role (v tomto případě Tamerlán, Andronico a Daspes) byly zpívány kastráty.

Obsah[editovat | editovat zdroj]

Opera Tamerlán má tři dějství. Její děj se odehrává v roce 1403 po bitvě u Angory.

První dějství[editovat | editovat zdroj]

Tamerlan se po vyhrané bitvě, ve které mimo jiné zajal i sultána Bajazída a jeho dceru, zamiluje do Astrerie. Ta však miluje řeckého vojevůdce Andronica. Tamerlán, který to netuší, nabízí Andronicovi trůn řeckého krále a ruku své současné snoubenky Ireny, pokud přemluví Bajezída, aby mu dal Asterii za manželku.

Do toho přijíždí Irena, která se (pohoršena nad tím, co se dozvěděla o Tamerlánových úmyslech) rozhodne vystupovat zatím v převleku za svoji vlastní vyslankyni a získat zpět Tamerlánovu lásku.

Tamerlán mezitím stále více naléhá na Bajazída. Když mu začne hrozit smrtí, rozhodne se Asterie předstírat lásku k Tamerlánovi, aby zachránila svého otce.

Druhé dějství[editovat | editovat zdroj]

Bajazíd je neústupný a nechce Tamerlánovi svou dceru dát za žádnou cenu. Tamerlán mu opět vyhrožuje smrtí a Asterie naoko souhlasí se sňatkem, aby otce zachránila - ten jí za to zahrne výčitkami. Asterie má v úmyslu Tamerlána zabít - a dokonce to při svatbě a svém uvedení na trůn přizná, čímž Tamerlána dost rozruší. Ten se samozřejmě chystá pomstít.

Třetí dějství[editovat | editovat zdroj]

Tamerlán se snaží pokořit Asterii tím, že z ní udělá svou otrokyni a Bajazída tím, že se bude muset dívat, jak mu jeho dcera slouží. Asterie Tamerlánovi otravuje víno ve sklenici, kterou mu má jako služebná podat. Irena Tamerlánovi zachraňuje život a odhaluje svou pravou totožnost.

Tamerlán pod dojmem síly lásky mezi Asterií a Andronicem, a Ireny k němu samotnému bere zpět na milost Irenu, nechává Asterii Andronicovi. Bajazíd se v posledním dějství otráví stejným jedem, který měla použít Asterie na Tamerlána, protože toho asi už má všeho plné zuby.

Nahrávka[editovat | editovat zdroj]

Roku 1980 byla pořízena nahrávka zkráceného znění opery pro Československý rozhlas. Zpívají (Tamerlán) Miroslav Švejda, (Bajazet) Karel Berman, (Asterie) Naďa Šormová, (Andronikos) René Tuček. Orchestr Národního divadla v Praze řídí Josef Kuchinka.[1]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Archivní a programové fondy Českého rozhlasu [online]. Český rozhlas, [cit. 2011-02-11]. Dostupné online.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Tamerlán v archivu Národního divadla