Atys (Mysliveček)
| Atys | |
|---|---|
| Atide | |
 Josef Mysliveček | |
| Základní informace | |
| Žánr | dramma per musica |
| Skladatel | Josef Mysliveček |
| Libretista | Tomaso Stanzani |
| Počet dějství | 3 |
| Originální jazyk | italština |
| Literární předloha | Philippe Quinault: Atys |
| Premiéra | 6. června 1774, Padova, Teatro Formagliari |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Atys (v italském originále Atide) je italská opera ve třech dějstvích českého skladatele Josefa Myslivečka na libreto Tomasa Stanzaniho, které vychází ze řecké legendy o Atysovi (synu Kroisa), antickém králi Lýdie. Nepřímým vzorem pro Stanzaniho libreto bylo dřívější francouzské libreto Philippa Quinaulta, které zhudebnil Jean-Baptiste Lully jako Atys v roce 1676. Tato opera (a všechny ostatní Myslivečkovy opery) náleží k žánru vážné opery nazývanému v italštině opera seria.
Vznik a historie díla[editovat | editovat zdroj]
Opera Atys byla poprvé provedena v padovském Teatro Formagliari 6. června 1774.[1] Je to poslední Myslivečkovo dílo spojené s městem Padovou, pro které složil tři oratoria a brilantní sérii houslových koncertů. Intenzitu Myslivečkovy práce na skládání oper v roce 1774 odráží skutečnost, že v "Atysovi" použil již dřívější předehru a několik svých starších árií. Pro operní centrum menšího významu, jako byla Padova, patrně nechtěl vynaložit větší péči. Obsazení bylo jedno z nejskromnějších - co do počtu i známosti účinkujících -, pro které komponoval poté, co založil svůj věhlas v Neapoli roku 1767 svým Bellerofontem. O přijetí této opery v Padově ani o případných dalších nastudováních nejsou žádné zprávy.
Osoby a první obsazení[editovat | editovat zdroj]
| Osoba | Hlasový obor | Premiéra (červen 1774) |
|---|---|---|
| Atys (Atide), král Lýdie, ženich Hésioné, pak zamilovaný do Erisseny | soprán (kastrát) | Michele Neri |
| Adrastos (Adrasto), fryžský princ, zamilovaný do Erisseny | tenor | Giovanni Rubinelli |
| Erissena, dcera Lýkastra, zamilovaná do Adrasta | soprán | Angela Galliani |
| Lýkastros (Licastro), král Lýkie, otec Erisseny | bas | Antonio Ansani |
| Hésioné (Esione), princezna a dědička království Kilíkie, nevěsta Atyse | soprán | Anna Benvenuti |
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Atide na anglické Wikipedii.
- ↑ Josef Mysliveček: Antigona. Program Národního divadla v Praze, sezona 2005/2006. Autorsky připravil PhDr. Stanislav Bohadlo. S. 17. Pečman a Freeman (viz "Literatura") uvádějí jen "červen 1774", Freeman s odhadem na 13. června, svátek patrona města sv. Antonína z Padovy.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- PEČMAN, Rudolf. Josef Mysliveček. Praha: Editio Supraphon, 1981. S. 123, 202–203, 252.
- Daniel E. Freeman, Josef Mysliveček, "Il Boemo" (Sterling Heights, Mich.: Harmonie Park Press, 2009) ISBN 0-89990-148-4.