Josef Mysliveček
Tato biografie potřebuje úpravy. Můžete Wikipedii pomoci tím, že ji vhodně vylepšíte.
Jak by měly články vypadat, popisuje stránka Vzhled a styl.
Josef Mysliveček (9. března 1737 Praha – 4. února 1781 Řím) byl významný český hudební skladatel období klasicismu.
Obsah |
[editovat] Život a kariéra
Narodil se v Sovových mlýnech č. p. 503, na Kampě v Praze. Otec byl mlynář a člen sboru zemských přísežných mlynářů, matka se jmenovala Anna.
Hudbu studoval v Praze u Josefa Segera a v Itálii, kam natrvalo odešel roku 1763, u Giovanniho Battisty Pescettiho. Jako skladatel prožil závratnou kariéru. Složil téměř 30 oper, 10 oratorií, řadu symfonií, koncertů, overtur a množství komorní a chrámové hudby. Byl nazýván „božským Čechem“ (Il divino Boemo). Řada děl se nedochovala nebo dosud nebyla objevena. Rukopisy jsou rozšířeny po celém světě v různých archivech i v soukromých sbírkách (Rusko, Rakousko, Itálie, Německo, Dánsko, Francie, Belgie, státy bývalé Jugoslávie, Portugalsko, Holandsko, Polsko, Maďarsko).
Když přijel Wolfgang Amadeus Mozart do Prahy, Myslivečkovo dílo ho absolutně uchvátilo. Tehdy přišel Myslivečkovi po skončení jeho koncertu upřímně pogratulovat a stali se velkými přáteli. I díky němu se Mozart rád a často vracel do Prahy.
Zlom v kariéře a Myslivečkův pád na dno společnosti přinesl rok 1777, na jehož počátku se při cestě do Mnichova (na pozvání bavorského vévody Maxmiliána I. Josefa) převrhl s Myslivečkem kočár. Do utržené rány se dostala infekce, skladatel strávil rok v nemocnici a na jaře 1778 z ní vyšel se znetvořeným obličejem (ztráta nosu). Některé prameny však naznačují i venerickou chorobu (syfilis), které měla být pravým důvodem znetvoření.
Zemřel zcela chudý a osamělý v Římě.
[editovat] Příbuzenstvo, odkazy
Josef Mysliveček byl synem Matěje Myslivečka (+ 1749), mlynáře na Dubovém mlýně v Šáreckém údolí v Praze a dědičným nájemcem mlýna na Novotného lávce čp. 201/1 v Praze - dodnes zvaný Myslivečkovský. Od roku 1936 je v domě Smetanovo muzeum. Josef pocházel z jednovaječných dvojčat, jeho bratr se jmenoval Jáchym (podle jiných pramenů František).
Z této rodové větve pochází Františka Myslivečková, jež byla v letech 1861–1883 v Praze hospodyní Joachima Barranda (po paní Nerudové, matce Jana Nerudy).
10. února 1999 byla P. Pravcem v hvězdárně v Ondřejově objevena nová planetka sluneční soustavy s označením 1999 CN3. Byla nazvána po Josefu Myslivečkovi Mysliveček (53159).
Osobnost Josefa Myslivečka se stala tématem četných uměleckých děl, mj. romaneta Il divino Boemo Jakuba Arbese z roku 1885 a opery Il divino Boemo Stanislava Sudy z roku 1912.
[editovat] Díla
[editovat] Cembalo (klavír)
- Šest sonát
- Sonatiny
- 6 divertimenti (Londýn 1780)
- Rondo
- Sei sonati per il Cemballo
[editovat] Komorní skladby
- Adagio a Menuet
- Minuetto
- Six Sonatas for the Piano Forte Or Harpsichord with an Accompaniment for a Violin
- Klavírní tria, triové sonáty
- Sonáty pro flétnu, housle a violoncello op.1
- Divertimenta a tre, smyčcové kvartety Sei Sonate a due Violini, Violetta e Basso)
- Smyčcové kvintety (6 Quintetti)
- Oktety pro dechové nástroje
- Sei sonate a due violoncelli a basso
[editovat] Koncerty
- Klavírní (např.Concerto per Cembalo con Violini e Basso per uso della signora Poloni)
- Koncert pro housle a orchestr C dur
- Koncert pro housle a orchestr E dur
- Koncert pro housle a orchestr F dur
- Koncert pro housle a orchestr A dur
- Koncert pro housle a orchestr D dur
- Koncert pro housle a orchestr G dur Pastorální
- Koncert pro housle a orchestr D dur
- Koncert pro housle a orchestr Es dur
- Koncert pro violoncello a orchestr C dur
- Koncert pro flétnu a orchestr D dur
[editovat] Orchestrální skladby
- 6 Ouvertur
- 6 sinfonií s názvy 1.–6. měsíce
- 6 Sinfonie a otto
- Sinfonia-Serenata in G
- Sinfonia in C, D, Es, F, G, B aj.
- 6 koncertantních sinfonií op. 2
[editovat] Chrámové skladby
- Antifona a 4 parti
- další četné antifony
- duchovní árie
- duetta
- litanie
- offertoria
- 2 mše
- Salve regina
[editovat] Kantáty a oratoria
- několik kantát věnovaných oseckému opatu P.Kaj.Březinovi
- L'Ascenza S.Benedette (Nanebevzetí sv.Benedikta), Padova 1768
- Narcisso al fonte (Narcissus u pramene), Padova 1768
- Il Tobia (Tobiáš) Padova 1769 též jako La famiglia di Tobia, Padova 1769
- Giuseppe riconosciuto (Josef znovu poznaný), Padova 1769
- La Passione di nostro signore Gesu Christo (Ježíšova smrt), Padova 1770
- Betuglia liberata (Osvobozená Betylua), Padova 1771
- Adamo ed Eva (Adam a Eva), Benátky 28.3.1771
- La liberazione d'Israele Osvobození Izraele, Praha 1775
- Isacco, figura del Redentore (Izák, předobraz spasitele), Florencie 10.3.1776
- Abramo ed Isacco (Abraham a Izák), Mnichov 1777
[editovat] Opery
- Související informace naleznete v článku Seznam oper Josefa Myslivečka.
Mysliveček složil celkem 26 oper. Všechny tyto opery jsou typu opera seria (dramma per musica) a dělí se na tři dějství, vyjma první z nich, Zmatek na Parnasu.
[editovat] Literatura
Freeman, Daniel E. Josef Mysliveček, "Il Boemo": the Man and His Music. Sterling Heights, Mich.: Harmonie Park Press, 2009.
[editovat] Externí odkazy
Volně přístupné partitury děl od J. Myslivečka v projektu IMSLP
|
|||||||||||||
