Starobrněnský klášter

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Starobrněnský klášter založila jako klášter cisterciaček roku 1323 česká a polská královna vdova Eliška Rejčka. Byl vystavěn původně v gotickém slohu na místě, kde již asi od roku 1000 stál románský kostelík Panny Marie (ten přetrval v areálu kláštera až do 80. let 18. století, kdy byl zbourán).

Prostředky k výstavbě kláštera Eliška získala od Jana Lucemburského, který jí věnoval svůj majetek na Starém Brně, včetně zmíněného kostelíka. Roku 1333 byl ke klášteru přistavěn špitál. Klášter se budoval 50 let, takže Eliška se jeho dokončení nedočkala, je v něm však pohřbena.

Součástí kláštera je gotický kostel Nanebevzetí Panny Marie. Pod dlažbou chrámové lodi v místě označeném korunkou a písmenem E je hrobka Elišky Rejčky. Chrám a budova opatství byly barokizovány Mořicem Grimmem.

Císař Josef II. roku 1782 klášter zrušil a jeho majetek zabavil. Již roku 1783 se do objektů nastěhovali augustiniáni.

Roku 1987 byl kostel Nanebevzetí Panny Marie povýšen papežem Janem Pavlem II. a dostal titul Basilica minor.

Nejvýznamnější osobností spojenou s klášterem je jeho opat (od roku 1868) Gregor Johann Mendel. Dále zde působil hudební teoretik a učitel Pavel Křížkovský, jehož žákem zde byl i Leoš Janáček.