Starobrněnský klášter

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Zahrada kláštera, vzadu vlevo socha Gregora Mendela
Kostel Nanebevzetí Panny Marie – pohled od Mendlova náměstí

Starobrněnský klášter založila jako klášter cisterciaček roku 1323 česká a polská královna vdova Eliška Rejčka, jež je zde pochována se svým druhem, moravským zemským hejtmanem Jindřichem z Lipé. Prostředky k výstavbě kláštera Eliška získala od krále Jana Lucemburského, který jí věnoval svůj majetek na Starém Brně. Roku 1333 byl ke klášteru přistavěn špitál. Klášter se budoval 50 let, takže Eliška se jeho dokončení nedočkala.

Součástí kláštera je gotický kostel Nanebevzetí Panny Marie. Byl vystavěn původně v gotickém slohu z neomítnutých cihel (slezský styl) na místě, kde již od 10. století stál románský kostelík Panny Marie.[1] Pod dlažbou chrámové lodi v místě označeném korunkou a písmenem E je hrobka Elišky Rejčky. Chrám a budova opatství byly barokizovány Mořicem Grimmem. Císař Josef II. roku 1782 klášter zrušil a jeho majetek zabavil. Následujícího roku připadl augustiniánům náhradou za objekt původního augustiniánského kláštera u kostela Zvěstování Panny Marie a svatého Tomáše na nynějším Moravském náměstí.

Augustiniánské opatství Staré Brno[editovat | editovat zdroj]

V Brně se usadil Řád augustiniánů již v roce 1344 za podpory moravského markraběte Jana Jindřicha. Ten založil 2. února 1350 v Brně jejich klášter s chrámem Zvěstování Panny Marie a svatého Tomáše, což potvrdil v roce dokončení jeho kněžiště 1356 i papež Inocenc VI. Chrám byl koncipován jako místo posledního odpočinku moravských markrabat a je v něm pohřben syn zakladatele markrabě a římský král Jošt Lucemburský. Císař Karel IV. věnoval svému bratru Janu Jindřichovi pro klášter obraz byzantsko-italského původu - Černou Madonu, jenž je uchováván dodnes v hlavním oltáři. Klášter byl vybudován mimo město hned vedle středověkých městských hradeb, ale rozšířením opevnění se stal součástí města Brna. Význam kláštera na Moravě i v rámci řádu dosvědčuje, že v 18. století získal zvláštní papežské právo používat pro svého představeného hodnost infulovaného opata, kteréžto označení jinak augustiniáni jako žebravý řád nepoužívají. Brněnský opat je jediným augustiniánským opatem na světě.

Význam augustiniánského kláštera jej ochránil před zrušením za reforem Josefa II., nicméně ty se jej i tak významně dotkly. Císař a moravský markrabě Josef II. totiž nařídil výnosem z 15. března 1783, aby augustiniáni opustili stávající klášter, který pak využil pro umístění moravských politických úřadů (místodržitelství, dnes Moravská galerie na Moravském náměstí 1 v Brně). Augustiniáni náhradou dostali budovy zrušeného kláštera cisterciaček s kostelem Nanebevzetí Panny Marie na Starém Brně. Na Starém Brně na Mendlově náměstí, je klášter dodnes. Papež Jan Pavel II. kostelu Nanebevzetí Panny Marie udělil titul bazilika minor apoštolským brevem z 6. října 1987. V klášteře je dnes umístěno Mendelovo muzeum Masarykovy univerzity s expozicí zakladatele genetiky Gregora Johana Mendla (1822–84), jenž byl opatem kláštera v letech 1868–84 a po němž se nyní jmenuje náměstí, na kterém se klášter nalézá. Zajímavostí je, že v klášteře byl z prostředků augustiniánské thurnovské hudební fundace vychováván Leoš Janáček, který zde působil jako ředitel kůru, a že z klášterního pivovaru vznikl dnešní pivovar Starobrno. Současným opatem je Lukáš Evžen Martinec.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. postavený původně jako rotunda a v následujícím století přebudovaný do podoby jednolodní stavby s obdélníkovým presbytářem; ten pak, v podobě získané poslední přestavbou v 13. století, přetrval v areálu kláštera až do 80. let 18. století, kdy byl zbourán. Celou složitou stratigrafii odkryl archeologický výzkum Muzea města Brna, realizovaný zde pod vedením Dany Cejnkové v 70. letech minulého století.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]