Maxmilián I. Josef Bavorský

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Maxmilián I./IV. Josef

Maxmilián I. Josef (Maria Michael Johann Baptist Franz de Paula Joseph Kaspar Ignatius Nepomuk) (27. květen 1756, Schwetzingen u Mannheimu - 13. říjen 1825, Mnichov), byl německý kníže, od roku 1795 falckrabě zweibrückenský, od roku 1799 bavorský kurfiřt vládnoucí pod jménem Maxmilián IV. Josef. Roku 1806 byl prohlášen prvním bavorským králem po povýšení od Napoleona – od této chvíle znám jako Maxmilián I. Josef. Pro svoji oblíbenost byl poddanými nazýván král Max.

Původ[editovat | editovat zdroj]

Pocházel z vedlejší rodové linie Wittelsbachů. Narodil se jako syn falckého (Pfalz-Birkenfeld-Bischweiler) vévody Fridricha Michaela Falckého a jeho manželky Marie Františky Falcké.

Život[editovat | editovat zdroj]

Vyrůstal ve Francii, ale především ve Štrasburku, kde se také později stal plukovníkem v alsaském sboru francouzské armády. K moci se v Bavorsku dostal poté, co byl poslední mužský člen hlavní rodové linie Wittelsbachů, vévoda Christian IV., vyloučen z nástupnictví, jelikož se oženil s neurozenou ženou. Otec i starší bratři Maxmiliána I. Josefa byli již tehdy po smrti a následnictví tedy připadlo právě jemu. V únoru roku 1799 se stal ve svých 43 letech bavorským kurfiřtem jako Maxmilián IV. Josef. Pod jeho vedením se Bavorsko postavilo po bok Napoleona Bonaparta, jehož politika určovala osud této země až do roku 1813. Bavorsko poskytovalo Napoleonově armádě především vojáky (jen během francouzského tažení do Ruska zahynulo 30 000 bavorských vojáků). Na základě bratislavského míru (26. 12. 1805) a na znamení díků za vojenskou pomoc povýšil 1.1.1806 císař Napoleon Bavorsko na království a dosavadní kurfiřt Maxmilián IV. Josef přijal jako král jméno Maxmilián I. Josef. Nevlastní Napoleonův syn Evžen de Beauharnais (syn první ženy Napoleona Bonaparta Josefiny de Beauharnais) se navíc oženil s bavorskou princeznou Augustou Amálií. Bavorsko se stalo hlavním představitelem rýnského spolku. Po Napoleonově porážce u Lipska (roku 1813) Bavorsko zcela změnilo svou politickou orientaci a přidalo se k protifrancouzské koalici, kterou tvořilo Prusko, Rusko a Rakousko. Přeběhnutím k protifrancouzské koalici si bavorské království zajistilo svou budoucí existenci. V roce 1815 vstoupilo Bavorsko do německého spolku. V roce 1819 nechal Maxmilián I. Josef vypracovat ústavu. Po smrti krále Maxmiliána I. Josefa v roce 1825 usedl na trůn jeho syn Ludvík I. Bavorský.

Potomci[editovat | editovat zdroj]

Maxmiliánovy dcery Ludovika, Marie a Žofie

Maxmilián se 30. září 1785 v Darmstadtu oženil s princeznou Augustou Vilemínou Marii Hessenskou (1765-1796), dcerou lankraběte Jiřího Viléma Hessenského a jeho manželky hraběnky Luisy Leiningenské.

Potomci z 1. manželství[editovat | editovat zdroj]

  1. ~ 1808-1814 Vilém I. Württemberský, württemberský král
  2. ~ 1816 rakouský císař a uherský král František I.
  1. ~ 1823 Marie Anna Sofie de Pétin (1796-1838), 1823 svobodná paní z Bayrstorffu
  2. ~ 1859 Jindřiška Schoellerová (1815-1866), 1859 svobodná paní z Frankenburku

Rok po smrti první ženy (zemřela na 30. března roku 1796 tuberkulózu) uzavřel Maxmilián 9. března 1797 v Karlsruhe manželství s princeznou Karolínou Frederikou Vilemínou (1776-1841), dcerou dědičného prince Karla Ludvíka Bádenského a jeho manželky Amálie Frederiky Hessenské, kterou všechny děti přijaly, kromě pozdějšího krále Ludvíka I., jako novou matku.

Děti z 2. manželství[editovat | editovat zdroj]

Zajímavost[editovat | editovat zdroj]

Maxmilián I. Josef byl z matčiny strany dědečkem předposledního rakouského císaře a českého krále Františka Josefa I. a zároveň i jeho manželky císařovny Alžběty Bavorské zvané Sissi. Pro Františka Josefa I. byl z otcovy strany také jeho pradědečkem.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • RALL, Hans; RALL, Marga. Die Wittelsbacher in Lebensbildern. Graz ; Wien ; Köln ; Regensburg : Styria ; Pustet, 1986. 431 s. ISBN 3-222-11669-5. (německy) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Kategorie Maximilian I Joseph of Bavaria ve Wikimedia Commons

Předchůdce:
Karel II. August
Znak z doby nástupu Falcko-Zweibrückenský vévoda
Maxmilián Josef
17951797
Znak z doby konce vlády Nástupce:
-
Předchůdce:
Karel Teodor
Znak z doby nástupu Berský vévoda
Maxmilián Josef
17991806
Znak z doby konce vlády Nástupce:
Joachim Murat
Předchůdce:
Karel II. Teodor
Znak z doby nástupu Bavorský kurfiřt
Maxmilián IV. Josef
17991806
Znak z doby konce vlády Nástupce:
-
Předchůdce:
Karel IV. Teodor
Znak z doby nástupu Falcký kurfiřt
Maxmilián IV. Josef
17991806
Znak z doby konce vlády Nástupce:
-
Předchůdce:
-
Znak z doby nástupu Bavorský král
Maxmilián I. Josef
18061825
Znak z doby konce vlády Nástupce:
Ludvík I.