Falcké kurfiřtství

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Erb Kurfalce

Kurpfalz se v současné době používá v užším smyslu pro region Kurpfalz, tzn. někdejší falcká území v okolí Heidelberku a Mannheimu.

Dějiny[editovat | editovat zdroj]

Historické Falcké kurfiřtství, zkráceně Kurfalc, z německého Kurpfalz (ve starších pramenech Churpfalz = „Wahlpfalz“, je historické státoprávní označení: Rheinische Pfalzgrafschaft (Rýnské falcké hrabství) nebo Pfalzgrafschaft bei Rhein (Falcké hrabství na Rýně) označení pro území Svaté říše římské existující do roku 1803 s hlavním městem provincie Heidelbergem, později Mannheimem. Vyvinulo se z rýnsko-lotrinského Falckého hrabství a rozkládalo se od pozdního středověku v rozsahu středního Horního Porýní - Oberrheinu. Kurfalc bylo území s ne zcela geograficky nebo samosprávně jasnými hranicemi, byla to pestrá mapa malých území. Jádro Falckého kurfiřtství se rozkládalo na obou březích Rýna od Hunsrücku na severozápadě až k východnímu výběžku Odenského lesa (Odenwaldu) u Mosbachu a území jižního Kraichgau kolem Brettenu, Knittlingenu a kláštera Maulbronnu.

Panovník Kurfalce se nazýval falckrabě (Pfalzgraf) na Rýně. Ti již od 12. století, nejpozději pak od roku 1198, patřili mezi kurfiřty Římské říše. Od stejné doby příslušel falckrabím na Rýně také úřad říšského arcitruchsese a říšský vikář pro porýnské země a území franského a švábského práva, tedy západní části říše. Ve Zlaté bule byl stav falckrabích na Rýně stanoven jako jeden ze sedmi voličů krále/císaře.

Kurfalc patřila k nejvýznamnějším světským územím Staré německé říše. Ve století náboženské reformace byla Kurfalc jednou z nejaktivnějších a vedoucích protestantských sil v říši. Kurfiřt Fridrich V. Falcký dokonce na čas získal českou královskou korunu, čímž získal přídomek Zimní král. Jeho neúspěšné „české dobrodružství“ mělo za následek rozpoutání třicetileté války a zároveň bylo zlomovým bodem dějin Kurfalce. Země na desítky let upadla do cizího područí a byla jako dějiště četných válečných operací opětovně vyrabována a vylidněna. Dědičná vláda falckých Witelsbachů byla sice ve vestfálském míru roku 1648 obnovena, území však již nedokázalo dosáhnout svého někdejšího významu. Další těžkou zkoušku pro zemi znamenalo dobyvačné válečné tažení francouzského krále Ludvíka XIV. při realizaci své reunizaci, zejména pak při devítileté válce (o falcké následnictví) v letech 1688 až 1697. Nakonec, v důsledku říšské mediatizace bylo teritorium Kurfalce rozděleno, čímž země zanikla. Někdejší kurfalcká území dnes leží ve spolkových zemích Bádensko-Württembersko, Porýní-Falc, Hessensko, Bavorsko (Obere Pfalz = Horní Falc / Oberpfalz), Sársko a dnes k Francii náležící region Alsasko.

O Kurfalci je možné hovořit teprve od zemského dělení z roku 1410, kdy byla Falc rozdělena na území,k teré zbylo při Kurlinii (hranici falckého říšského volebního teritoria), které bylo kvůli rozlišený nazýváno kurfürstliche Pfalz (krufiřtská Falc) nebo Kurpfalz, a tři vedlejší země.


V tomto článku byl použit překlad textu z článku Kurpfalz na německé Wikipedii.