Karel Teodor Falcký
| Karel II. a IV. Teodor | ||
|---|---|---|
| bavorský vévoda a kurfiřt falcký kurfiřt jülišský a bergský vévoda |
||
.jpg) |
||
| Doba vlády | 1742 – 1799 ve Falci 1777 – 1799 v Bavorsku |
|
| Narození | 11. prosinec 1724 | |
| Brusel | ||
| Úmrtí | 16. leden 1799 | |
| Mnichov | ||
| Předchůdce | Karel III. Filip ve Falci Maxmilián III. Josef v Bavorsku |
|
| Nástupce | Maxmilián IV. Josef | |
| Manželky | Alžběta Augusta Marie Leopolda Rakouská-Este |
|
| Potomci | František Ludvík Josef další nelegitimní potomci |
|
| Dynastie | Wittelsbachové | |
| Otec | Jan Kristián | |
| Matka | Marie Henrietta de la Tour d'Auvergne | |
Karel Teodor Wittelsbach (11. prosinec 1724 Brusel – 16. leden 1799 Mnichov) byl jako Karel IV. Teodor falcký kurfiřt v letech 1742 až 1799 a bavorský vévoda a kurfiřt jako Karel II. Teodor v letech 1777 až 1799, dále byl také jülišský a berský vévoda. Pocházel z neuburgsko-sulzbašské linie falcké větve dynastie Wittelsbachů.
Původ [editovat]
Karel Theodor byl synem sulzbašského falckraběte Jana Kristiána, který byl pra-pra-synovcem falckého kurfiřta Karla III. Filipa a tím pádem dědic kurfiřtství. Již jako čtyřletý se stal po smrti matky v roce 1728 markrabětem v Bergen op Zoom. Poté v roce 1733 zdědil po smrti otce titul falckraběte Sulzbachu a stal se dědicem falckého kurfiřtství. Toho se na rozdíl od své otce dočkal v roce 1742, kdy zemřel kurfiřt Karel III. Filip ze starší neuburské linie. Společně s kurfiřstvím získal také vévodství Jülich a Berg.
V roce 1777 umírá poslední bavorský vévoda z vilemínské větve rodu Maxmilián III. Josef na neštovice. Nárok na vévodství přechází na Karla Teodora, ten vyjednává s císařem Josefem II. o výměně Bavorska za rakouské Nizozemí. Tento plán se nelíbil vévodům zweibrückenským, kteří byli po Karlu Theodorovi dědicové jeho držav, ale také pruskému králi Fridrichovi II. Brzy nato propuká válka o bavorské dědictví, která probíhala v letech 1778 - 1779 a byla ukončena těšínským mírem. V jehož důsledku Bavorsko ztrácí Innskou čtvrť a s Karlem Teodorem nastupuje v Bavorsku definitivně falcká linie rodu, čímž jsou sjednoceny državy Wittelsbachů, kteří navíc disponují dvěma kurfiřtskými hlasy.
Karel Teodor se pokusil opětovně o výměnu Bavorska za jižní Nizozemí v roce 1784, ale podruhé neuspěl.
Když Karel Teodor umírá v roce 1799, stává se bavorským vévodou a dvojitým bavorsko-falckým kurfiřtem dosavadní falcko-zweibrückenský vévoda jako Maxmilián IV. Josef, (ze Zweibrückensko-Birkenfeldské linie) který se v roce 1806 stává prvním bavorským králem.
Zdroje [editovat]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Charles Theodore, Elector of Bavaria na anglické Wikipedii.
Odkazy [editovat]
| Předchůdce: Jan Kristián |
Falcko-Sulzbašský falckrabě 1733 – 1799 |
Nástupce: Maxmilián IV. Josef |
| Předchůdce: Karel III. Filip |
 |
Falcký kurfiřt Karel IV. Teodor 1742 – 1799 |
|
Nástupce: Maxmilián IV. Josef |
| Předchůdce: Karel III. Filip |
 |
Jülišský a Bergský vévoda 1742 – 1799 |
 |
Nástupce: Maxmilián IV. Josef |
| Předchůdce: Maxmilián III. Josef |
 |
Bavorský vévoda a kurfiřt Karel II. Teodor 1777 – 1799 |
|
Nástupce: Maxmilián IV. Josef |
