Jan I. Saský

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Jan I. Saský
Král saský
Louis Ferdinand von Rayski - König Johann von Sachsen, 1870.jpg
Král Jan I. Saský v roce 1870
Doba vlády 18541873
Úplné jméno Johann Nepomuk Maria Joseph Anton Xaver Vincenz Aloys Franz de Paula Stanislaus Bernhard Paul Felix Damasus
Narození 12. prosince 1801
Drážďany
Úmrtí 29. října 1873
Pillnitz
Královna Amálie Augusta Bavorská
Dynastie Wettinové
Otec Maxmilián Saský
Matka Karolína Parmská

Jan I.Saský, plným jménem německy Johann Nepomuk Maria Joseph Anton Xaver Vincenz Aloys Franz de Paula Stanislaus Bernhard Paul Felix Damasus (12. prosince 1801, Drážďany29. října 1873, Pillnitz) byl v letech 1854-1873 saským králem. Byl činný i jako překladatel pod pseudonymem Philalethes.

Biografie[editovat | editovat zdroj]

Král Jan I. Saský (1831)

Původ, mládí, vzdělání[editovat | editovat zdroj]

Jan se narodil jako šesté ze sedmi dětí prince Maximiliána Saského (1759–1838) a jeho první manželky Karoliny Bourbonsko-Parmské (1770–1804). Jeho otec byl nejmladším synem saského kurfiřta Fridricha Kristiána Saského, jeho matka Karolina, rozená parmská princezna, byla vnučkou císařovny Marie Terezie.

Jan byl velmi záhy vzdělán ve správě království a převzal důležité úkoly ve finančním kolegiu. Po schválení ústavy v roce 1831 se stal princ Johann členem první komory saského Landtagu (parlamentu) a účastnil se aktivně jeho jednání.

Během jeho návštěvy v Lipsku v srpnu roku 1845 došlo k nepokojům, při nichž obyvatelstvo protestovalo proti němu a armáda zahájila proti demonstrantům palbu.

Vláda[editovat | editovat zdroj]

Jan se stal králem poté, co se jeho bezdětný starší bratr, král Fridrich August II. Saský, stal obětí smrtelné nehody (9. srpna 1854). Jan převzal i podle ústavy mu náležející předsednictví Gesamtministerium. Díky svým dlouholetým zkušenostem se orientoval dobře ve všech oblastech státní správy a dokázal si o všem vytvořit vlastní úsudek. Fakticky tak byl svým vlastní ministerským předsedou. Váhu přikládal nanejvýš námitkám či jiným názorům svých ministrů Beusta a Falkensteina.

Poštovní známka v hodnotě půl groše (1859) s profilem krále Jana.

Reforma justice v roce 1855, rozšíření železniční sítě, zavedení svobody řemesel vešly v život hlavně na jeho popud a díky jeho podpoře. Za jeho vlády došlo k uzavření obchodní smlouvy s Francií (1862) a k uznání nově vzniklého Italského království. Zasadil se pod vlivem Beustovým pro velkoněmeckéou koncepci sjednocení říše (včetně západní části Habsburské monarchie). Saské království bojovalo v roce 1866 v Prusko-rakouské válce na straně Rakouska. Po porážce v bitvě u Hradce Králové vstoupilo nakonec Sasko do Severoněmeckého spolku a roku 1871 se připojilo k Německému císařství pod hegemonií Pruska.

Zvláštní pozornost věnoval školství a vysokému školství. Podporoval Saskou akademii věd; roku 1824 založil Königlich Sächsische Verein zur Erforschung und Erhaltung vaterländischer Altertümer (Královský Saský spolek pro výzkum dávnověku vlasti) 1824 a roku 1863 časopis Neues Archiv für Sächsische Geschichte (Nový archiv Saských dějin).

Překladatel[editovat | editovat zdroj]

Vedle své politické práce se Jan věnoval literatuře. Pod pseudonymem Philalethes („Přítel pravdy“, odtud také jeho přídomek „Der Wahrhaftige“ – Upřímný) překládal Dantovu Božskou komedii, podstatnou část z toho na zámku Weesenstein.

Manželství a potomci[editovat | editovat zdroj]

21. listopadu roku 1822 se v Drážďanech oženill s bavorskou princeznou Amálií Augustou, dcerou bavorského krále Maximiliána I.; s její mladší sestrou Marií Annou se v roce 1833 oženil Janův starší bratr, saský král Fridrich August II.

Z jejich manželství vzešlo devět potomků:

Vývod z předků[editovat | editovat zdroj]

Rodokmen Jana I. Saského
Prapraprarodiče

Král
August II. Silný (1670-1733)
∞ 1693
Christiana Eberhardina von Brandenburg-Bayreuth (1671-1727)

Císař
Josef I. Habsburský (1678-1711)
∞ 1699
Amálie Vilemína Brunšvicko-Lüneburská (1673-1742)

Kurfiřt
Maximilián II. Emanuel (1662-1726)
∞ 1695
Teresa Kunigunda Polská (1676-1730)

Císař
Josef I. Habsburský (1678-1711)
∞ 1699
Amálie Vilemína Brunšvicko-Lüneburská (1673-1742)

Král
Filip V. Španělský (1683-1746)
∞ 1714
Alžběta Parmská (1692-1766)

Král
Ludvík XV. (1710-1774)
∞ 1725
Marie Leszczyńská (1703-1768)

Vévoda
Leopold Josef Lotrinský (1679-1729)
∞ 1698
Alžběta Charlotta Orléanská (1676-1744)

Císař
Karel VI. (1685-1740)
∞ 1708
Alžběta Kristýna Brunšvicko-Wolfenbüttelská (1691-1750)

Praprarodiče

Král August III. Polský (1696-1763)
∞ 1719
Marie Josefa Habsburská (1699–1757)

Císař Karel VII. Bavorský (1697-1745)
∞ 1722
Marie Amálie Habsburská (1701–1756)

Vévoda Filip Parmský (1720-1765)
∞ 1738
Luisa Alžběta Bourbonská (1727-1759)

Císař František I. Štěpán Lotrinský (1708-1765)
∞ 1736
Marie Terezie (1717-1780)

Prarodiče

Kurfiřt Fridrich Christian Saský (1722–1763)
∞ 1747
Marie Antonie Bavorská (1724–1780)

Vévoda Ferdinand Parmský (1751–1802)
∞ 1769
Marie Amálie Habsbursko-Lotrinská (1746–1804)

Rodiče

Maxmilián Saský (1759–1838)
∞ 1792
Karolina Parmská (1770–1804)

Jan I. Saský

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu
Předchůdce:
Fridrich August II. Saský
Znak z doby nástupu Saský král
18541873
Znak z doby konce vlády Nástupce:
Albert Saský