Anna Saská (1836)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Anna Marie Saská
princezna Anna Marie Saská
princezna Anna Marie Saská
Rodné jméno Anna Maria Maximiliane Stephania Karoline Johanna Luisa Xaveria Nepomucena Aloysia Benedicta von Sachsen (německy)
Narození 4. ledna 1836
Drážďany
Úmrtí 10. února 1859
(ve věku 23 let)
Neapol
Příčina úmrtí tyfus
Místo odpočinku Bazilika San Lorenzo ve Florencii
Titul arcivévodkyně a princezna toskánská
Manžel Ferdinand IV. Toskánský
Děti Marie Antonietta
Rodiče Jan I. Saský
Amálie Augusta Bavorská

Anna Marie Saská, celým jménem Anna Marie Maxmiliána Štěpánka Karolína Johana Luisa Xaverie Aloisie Benedikta Saská (německy: Anna Maria Maximiliane Stephania Karoline Johanna Luisa Xaveria Nepomucena Aloysia Benedicta von Sachsen; 4. ledna 1836, Drážďany10. února 1859, Neapol) byla saská princezna z dynastie Wettinů a první manželka toskánského prince Ferdinanda.

Původ[editovat | editovat zdroj]

Narodila se jako sedmé dítě (čtvrtá dcera) z devíti potomků pozdějšího saského krále Jana a jeho manželky Amálie Bavorské. Otec byl synem korunního prince Maxmiliána a jeho manželky Karolíny Bourbonsko-Parmské. Na trůn usedl v roce 1854 jako čtvrtý saský král z dynastie Wettinů. Otec její matky byl bavorský král Maxmilián I. Josef a matka její matky byla bavorská královna Karolína Bádenská.

Anna měla osm sourozenců: Marii (1827–1857), Alberta (1828–1902), Alžbětu (1830–1912), Arnošta (1831–1847), Jiřího (1832–1904), Sidonii (1834–1862), Markétu (1840–1858) a Sofii (1845–1867).

Život[editovat | editovat zdroj]

Annin otec byl blízkým přítelem velkovévody Leopolda II. Toskánského; jejich rodiny byly spojeny řadou sňatků a záhy byl dohodnut i sňatek saské princezny s toskánským následníkem trůnu, budoucím velkovévodou Ferdinandem IV. Toskánským (1835–1908), s nímž se poznala dva roky před tím.

Manželství a potomci[editovat | editovat zdroj]

Svatba se uskutečnila 24. listopadu 1856 v Drážďanech. Z manželství se narodila jediná dcera:

Po narození Marie Antonietty otěhotněla Anna záhy znovu. Při cestě do Neapole však svou druhou dceru potratila v důsledku tyfové horečky a několik dní poté, 10. února 1859, zemřela ve svých 23 letech i ona sama. 17. března byla slavnostně pochována v bazilice sv. Vavřince ve Florencii, zatímco v Neapoli byl vedle hrobek vévodů bourbonsko-sicilských v bazilice sv. Kláry vybudován její pomník.

Ferdinandův otec, Leopold II. Toskánský, se 21. července roku 1859 byl pod tlakem revolučního hnutí přinucen vzdát se trůnu ve prospěch svého syna a opustit zemi; tím se stal Annin vdovec pět měsíců po její smrti toskánským velkovévodou.

Ferdinand se znovu oženil v roce 1862 s Alicí Bourbonsko-Parmskou, jež mu porodila deset dětí.

Vývod z předků[editovat | editovat zdroj]


Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]