Eleonora Magdalena Gonzagová

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Pro další ženy stejného jména viz Eleonora Gonzaga

Eleonora Magdalena Mantovská
Římskoněmecká císařovna, česká, uherská a chorvatská královna a rakouská vévodkyně
Frans Luycx 005.jpg
Eleonora Gonzaga jako Diana. Autor Frans Luyckx.
Korunovace 1656
Narození 18. listopadu 1630
Mantova
Úmrtí 16. prosince 1686 (56 let)
Vídeň
Pochována Císařská hrobka ve Vídni
Předchůdce Marie Leopoldina Tyrolská
Následník Markéta Habsburská
Panovník Ferdinand III. Habsburský
Dynastie Gonzaga
Otec Karel II. Gonzaga
Matka Marie Gonzaga

Eleonora Magdalena Gonzagová (18. listopadu 1630, Mantova16. prosince 1686, Vídeň), byla rodem mantovská princezna a sňatkem římská císařovna.

Biografie[editovat | editovat zdroj]

Původ, mládí[editovat | editovat zdroj]

Eleonora se narodila jako jediná dcera/druhé dítě mantovského vévody Karla II. z rodu Gonzaga a jeho manželky Marie Gonzaga, vévodkyně z Montferratu, dcery Františka IV. Gonzaga a jeho manželky Markéty Savojské; Marie byla neteří císařovny Eleonory, manželky Ferdinanda II. a její dcera dostala jméno po této své pratetě. Na rozdíl od její předchůdkyně se jí dostalo výchovy s důrazem na kulturní projev, již v mládí skládala básně a hrála na několik hudebních nástrojů. Stala se z ní žena vysoce kultivovaná, energická a inteligentní.

Manželství, potomci[editovat | editovat zdroj]

Stala se třetí manželkou Ferdinanda III., krále a císaře římského, krále uherského, chorvatského a českého a markraběte moravského. 22. března roku 1651 opustila Eleonora se svým doprovodem rodnou Mantovu a cestovala přes Villach a Štýrský Hradec do Vídeňského Nového Města, kde se 30. dubna uskutečnil svatební obřad. Z jejího manželství s Ferdinandem, vzešli čtyři potomci - tři dívky a nejmladší chlapec, pouze dvě prostřední dcery však se dožily dospělosti. Eleonora, jíž se na rodném matntovském dvoře dostalo dokonalé výchovy, sama dbala o dobrou edukaci svých dětí.

  1. Tereza Marie Josefa (1652–1653)
  2. Eleonora Marie Josefa (1653–1697)
  3. Marie Anna Josefa (1654–1689)1678 falcký kurfiřt Jan Vilém
  4. Ferdinand Josef Alois (1657–1658)

Ferdinand byl o více než dvacet let starší než Eleonora a měl již šest dětí. Jeho první manželka Marie Anna Španělská byla otrávena, druhá manželka Marie Leopoldina Tyrolská zemřela v sedmnácti letech krátce po porodu.

Manželství Eleonory s Ferdinandem III. bylo přes značný věkový rozdíl harmonické; manželé měli společné zájmy a záliby - oba byli literárně nadaní a hráli na několik hudebních nástrojů.

Královna a císařovna[editovat | editovat zdroj]

Eleonora byla vzorem císařovny, ale do zahraniční politiky Vídně se nezapojovala.

V září roku 1656 byla Eleonora v Praze korunována svatováclavskou korunou, po téměř třiceti letech od poslední české korunovace.

Ferdinand III. nechal pro svoji manželku roku 1657 ve Vídni založit italskou literární akademii. Eleonora na svém dvoře podporovala balet nebo divadelní repertoár.

Založila i klášter voršilek ve Vídni a byla protektorkou kláštera karmelitek ve Vídeňském Novém Městě. Ačkoliv sama byla silně nábožensky založená a vychovaná v hluboké katolické víře, zřejmě neměla předsudky vůči protestantům.

Vdovou se stala v dubnu roku 1657. Nejmladší syn Ferdinand se narodil pouhé dva měsíce před otcovou smrtí. Ferdinand III. se tak nedožil jeho předčasného úmrtí o rok později - za svůj život by tak přišel už o třetího syna. I po smrti svého manžela byla výjimečnou postavou vídeňského dvora a měla významný vliv na svého nevlastního syna, císaře Leopolda I. Jejímu působení se připisuje rozšíření vídeňské císařské rezidence Hofburgu.

V roce 1662 Eleonora založila dámský záslužný Řád služebnic ctnosti, a o šest let později založila dámský Řád hvězdového kříže, který přetrval dodnes.

Roku 1670 doprovázela svou starší dceru Eleonoru do Polska, kde měla princezna uzavřít sňatek s polským králem Michalem I. Korybutem.

Zemřela ve Vídni roku 1686, svého manžela tak přežila o téměř třicet let. Pochována byla ve vídeňské kapucínské kryptě, rodové nekropoli Habsburků.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu
Císařovna Svaté říše římské
Předchůdce:
Marie Leopoldina Tyrolská
1651 - 1657
Eleonora Magdalena Gonzagová
Nástupce:
Markéta Tereza Habsburská
Německá královna
Předchůdce:
Marie Leopoldina Tyrolská
1651 - 1653
Eleonora Magdalena Gonzagová
Nástupce:
Markéta Tereza Habsburská
Česká královna
Předchůdce:
Marie Leopoldina Tyrolská
1651 - 1657
Eleonora Magdalena Gonzagová
Nástupce:
Markéta Tereza Habsburská
Uherská královna
Předchůdce:
Marie Leopoldina Tyrolská
1651 - 1657
Eleonora Magdalena Gonzagová
Nástupce:
Markéta Tereza Habsburská
Chorvatská královna
Předchůdce:
Marie Leopoldina Tyrolská
1651 - 1657
Eleonora Magdalena Gonzagová
Nástupce:
Markéta Tereza Habsburská