Marie Anna Saská (1799)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Marie Anna Saská
velkovévodkyně toskánská
Marie Anna Saská
Marie Anna Saská
Doba vlády 18241832
Sňatek 16. listopadu 1817
Úplné jméno Marie Anna Carolina Josepha Vincentia Xaveria Nepomucena Franziska de Paula Franziska de Chantal Johanna Antonia Elisabeth Cunigunde Gertrud Leopoldina von Wettin
Tituly JKV princezna saská
Narození 15. listopadu 1799
Drážďany, Saské kurfiřtství
Úmrtí 24. března 1832
Pisa, Toskánské velkovévodství
Pochována Basilika San Lorenzo
Předchůdce Marie Ferdinanda Saská
Následník Marie Neapolsko-Sicilská
Panovník Leopold II. Toskánský
Potomci Karolína Augusta
Augusta Ferdinanda
Marie
Dynastie Wettinové
Otec Maxmilián Saský
Matka Karolína Marie Tereza Parmská

Marie Anna Saská (15. listopadu 1799, Drážďany24. března 1832, Pisa) byla saskou princeznou z rodu Wettinů a provdanou velkovévodkyní toskánskou, jíž se po manželově boku stala 17. července 1824. Její jedinou dcerou z manželství s velkovévodou Leopoldem II. byla Augusta Ferdinanda, matka posledního bavorského krále Ludvíka III.

Původ[editovat | editovat zdroj]

Narodila se z manželství saského prince Maxmiliána (1759–1838) s parmskou princeznou Karolínou (1770–1804). Měla šest sourozenců: Marii Amálii (1794–1870), saského krále Bedřicha Augusta (1797–1854), Klemense (1798–1822), provdanou toskánskou velkovévodkyni Marii Ferdinandu (1796–1865), saského krále Jana (1801–1873) a provdanou španělskou královnu Marii Josefu (1803–1829).

Otec byl synem saského kurfiřta Fridricha Kristiána a jeho manželky bavorské princezny Marie Antonie, která se narodila z manželství císaře Svaté říše římské a vévody Karla VII. s dcerou císaře Josefa I., Marií Amálií Habsburskou. Otcovými rodiči byli polský král a saský kurfiřt August III. a Marie Josefa Habsburská. Obě otcovy babičky Marie Josefa i Marie Amálie se narodily z manželství císaře Josefa I.

Matka Karolína náležela k španělské resp. parmské větvi rodu Bourbonů. Jejím otcem byl parmský vévoda Ferdinand, syn vévody Filipa a jeho manželky Luisy Alžběty Francouzské, který se v roce 1769 oženil s dcerou císaře Františka I. Štěpána a jeho manželky královny Marie Terezie, Marií Amálií.

Život[editovat | editovat zdroj]

Dne 16. listopadu 1817 se provdala za toskánského následníka Leopolda a v roce 1821 se do téže rodiny přivdala také její straší sestra Marie Ferdinanda, která se stala manželkou jejího tchána velkovévody Ferdinanda III.

V roce 1824 usedl její manžel na velkovévodský stolec jako Leopold II. a Marie Anna za téměř sedm let manželství porodila pouze jedinou dceru. Hlavní povinností každé ženy v tehdejších dobách bylo porodit životaschopného následníka. A tak když mladá velkovévodkyně zjistila, že je v naději, doufala v syna. 1. dubna 1825 přivedla na svět opět dceru a stejný výsledek přineslo její slehnutí i o dva roky později.

Přestože byla Marie Anna manželem i lidmi milována, cítila velký tlak, že svému manželovi není schopná dát syna. Propadala depresím a nakonec onemocněla. Lékaři doporučili změnit klima a proto se v zimě roku 1832 přestěhovala do Pisy. Všemi doufané zlepšení zdravotního stavu se ovšem nedostavilo a velkovévodkyně Marie plicní nemoci podlehla. Její tělo bylo nabalzamováno, převezeno do Florencie a 28. března 1832 pohřbeno v basilice San Lorenzo.

Leopold II. uzavřel nový sňatek o rok později. Druhá žena Marie Antonie Neapolsko-Sicilská mu následníka porodila. Leopold II. byl ovšem svržen a po krátkém mezidobí vlády jeho syna bylo velkovévodství v roce 1860 připojeno k Sardinsko-Piemontské království a posléze se stalo součástí sjednoceného Italského království.

Potomci[editovat | editovat zdroj]

Vývod z předků[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Maria Anna von Sachsen (1799–1832) na německé Wikipedii.

Toskánská velkovévodkyně
Coat of arms of the Grand Duchy of Tuscany (1562-1737).svg
Předchůdce:
Marie Ferdinanda Saská
18241832
Marie Anna Saská (1799)
Nástupce:
Marie Neapolsko-Sicilská