Alžběta Vilemína Württemberská

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Alžběta Vilemína Württemberská
Arcivévodkyně Alžběta Vilemína v roce 1785autor Johann-Baptist Lampi starší
Arcivévodkyně Alžběta Vilemína v roce 1785
autor Johann-Baptist Lampi starší
Narození 21. dubna 1767
Trzebiatów, Braniborsko
Úmrtí 18. února 1790
(ve věku 22 let)
Vídeň, Rakousko
Místo odpočinku Císařská hrobka ve Vídni
Manžel/ka František I. Rakouský
Děti Luisa Alžběta (1790–1791)
Rodiče Fridrich Evžen Württemberský
Bedřiška Braniborsko-Schwedtská
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Alžběta Vilemína Luisa Württemberská (21. dubna 1767 v Trzebiatówě, Polsko18. února 1790 ve Vídni) byla württemberská princezna a první manželka pozdějšího císaře Františka II..

Původ[editovat | editovat zdroj]

Narodila se v tehdejším Braniborsku z manželství vévody Fridricha Evžena (1732–1797) s Bedřiškou Braniborsko-Schwedtskou (1736–1798) a byla už osmým narozeným dítětem z dvanácti.

Sourozenci: württemberský král Fridrich Vilém (1754–1816), Ludvík Fridrich (1756–1817), Evžen Fridrich (1758–1822), ruská carevna Marie Fjodorovna vl. jménem Sofie Dorota (1759–1828), Vilém Fridrich (1761–1830), Bedřiška Alžběta (1765–1785), Alexandr Fridrich (1771–1833) a Jindřich Karel (1772–1838).

Život[editovat | editovat zdroj]

V patnácti letech přišla z podnětu císaře Josefa II. do Vídně, kde byla v salesiánském klášteře v katolické víře vychována, aby se mohla stát manželkou Josefova synovce Františka. Svatba se konala 6. ledna 1788 ve Vídni. O rok později Alžběta otěhotněla, ale její zdraví se povážlivě zhoršilo.
Když však uviděla 15. února 1790 císaře Josefa po posledním pomazání na smrtelné posteli, omdlela[1] a o dva dny později, 17. února roku 1790 pak na svět přivedla dceru Luisu Alžbětu. Porod byl dlouhý a těžký a k vybavení dítěte nakonec lékaři museli použít kleští; holčička se narodila silně poškozená a v roce a půl věku zemřela. Alžběta sama zemřela den po porodu na nezvládnutelné poporodní krvácení. Pohřbena byla v kapucínské kryptě ve Vídni.

Alžběta měla se stárnoucím císařem Josefem velmi vřelý vztah a se stala mu potěchou v jeho posledních dnech. Nakonec sama zemřela o pouhé dva dny dříve než císař. Její manžel, pozdější císař František II., se půl roku po její smrti znovu oženil.

Potomci[editovat | editovat zdroj]

  • Luisa Alžběta (17. února 1790 – 24. června 1791)

Vývod z předků[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Elisabeth von Württemberg na německé Wikipedii.

  1. HAMANNOVÁ, Brigitte. Habsburkové. Životopisná encyklopedie. Praha : BRÁNA, Knižní klub, 1996. 408 s. ISBN 80-85946-19-X. S. 54.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]