Pomořansko

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Mapa Pomořanského vévodství ze 17. století
Historický znak
Velký znak bývalé pruské provincie Pomořanska

Pomořansko, taktéž Pomořany (německy Pommern, polsky Pomorze, latinsky Pomerania), je historické území při pobřeží Baltského moře, rozdělené od roku 1945 mezi Polsko a Německo. Jednou z historických metropolí je Štětín v dnešním Polsku. Německá část je od roku 1990 rozdělena mezi spolkové země Meklenbursko-Přední Pomořansko (většina území) a Braniborsko (malá část území). Polská část je nyní rozdělena mezi vojvodství Západopomořské a Pomořské.

Název[editovat | editovat zdroj]

Název Pomořany, Pomořansko se odvozuje ze staré slovanštiny, neboť území bylo v 7. století osídleno západoslovanskými kmeny Pomořanů, kteří se zabývali obchodem a také pirátstvím. Potomky Pomořanů jsou Kašubové v dnešním Polsku.

Území[editovat | editovat zdroj]

Pomořanské území se rozprostíralo mezi ústím Visly a ústím Odry a dělilo se na dvě části: Západní Pomořany a Východní Pomořany

Západní Pomořany[editovat | editovat zdroj]

Západní Pomořany zaujímají oblast ústí řeky Odry. Významnými centry západoslovanskými Pomořanů byly Wolin (Volyň) a Štětín. Ve 12. století přijala pomořanská knížata křesťanství a ve 13. století se západopomořanské území stalo součástí Německé říše římské. Během 13. a 14. století dochází vlivem kolonizace ke germanizaci obyvatelstva. Roku 1295 došlo k rozdělení na vévodství pomořansko-wolgatské (později tzv. Přední Pomořany) a pomořansko-štětínské (později Zadní Pomořnany). V roce 1325 zdědili vévodové z Wolgastu (Volhošti) Rujanské knížectví. Z pomořasnsko-wolgastkého vévodství pocházela např. Alžběta Pomořanská, jež se roku 1363 stala manželkou Karla IV. Za Bohuslava X. Velikého došlo roku 1478 ke sjednocení Pomořan. Po vymření vévodského rodu roku 1637 a dále v důsledku vestfálského míru byly Pomořany rozděleny mezi Švédsko (Přední Pomořany) a Braniborsko (Zadní Pomořany). V roce 1815 se staly Pomořany součástí Pruska. Po II. světové válce připadly Zadní Pomořany Polsku.

Generálním guvernérem Pomořanska byl také spojenec Říšské rady, švédský vojevůdce, generál a polní maršál v Německu, Lennart Torstenson (1603-1651) z Rodsta, Forstennu a Ratzilch.

Východní Pomořany[editovat | editovat zdroj]

Východní Pomořany se rozprostíraly na území mezi ústím řeky Visly a městem Lęborkem. Od 10. století byly součástí Polska. Po nadvládě řádu německých rytířů (13081466) byly nazývány Královské Prusy a po prvním dělení Polska, kdy je získalo Prusko, Západní Prusy. Po 1. světové válce připadly s výjimkou Gdaňska Polsku, za nacistické okupace náležely pod přímou německou správou. Od roku 1945 jsou součástí Polska.