Alžběta Pomořanská

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Eliška Pomořanská
Česká královna a římskoněmecká císařovna
Busta Alzbeta Pomoranska.jpg
Busta Alžběty Pomořanské v triforiu svatovítské katedrály.
Korunovace 1363
Narození 1346/7
Úmrtí 14. února 1393 (asi 47 let)
Hradec Králové
Pochována Katedrála svatého Víta, Václava a Vojtěcha
Předchůdce Anna Svídnická
Následník Johanna Bavorská
Panovník Karel IV.
Potomci Anna Lucemburská
Zikmund Lucemburský
Jan Zhořelecký
Dynastie Greifen
Otec Bogislav V. Pomořanský
Matka Alžběta Polská

Eliška Pomořanská (též Alžběta) (1346 nebo 134714. února 1393, Hradec Králové) byla česká královna a římská císařovna.

Byla dcerou pomořanského vévody Bogislava V. a Alžběty, dcery polského krále Kazimíra III. Velikého, a čtvrtou a poslední manželkou českého krále a římského císaře Karla IV. Lucemburského.

Svatba a korunovace[editovat | editovat zdroj]

S Alžbětou se Karel IV. oženil necelý rok po smrti své třetí manželky Anny Svídnické mimo jiné z diplomatických důvodů: s úmyslem rozbít protilucemburskou opozici vedenou vévodou Rudolfem IV. Habsburským, k níž patřil uherský král Ludvík I., polský král Kazimír, dánský král Valdemar a vévoda Bogislav Pomořanský.

Karel si už takříkajíc zvykl, že své sňatky vždy uzavíral z politických důvodů. Sňatkem s Alžbětou se vlastně bezbolestně zbavil opozice. Honosná svatba se konala 21. května 1363 v Krakově. Alžbětě bylo v době sňatku šestnáct let, Karlovi 47.

Necelý měsíc po svatbě, 18. června 1363, byla Alžběta v Praze slavnostně korunována českou královnou z rukou arcibiskupa Arnošta z Pardubic. Stalo se tak ovšem až tři dny poté, co byl českým králem korunován dvouletý syn Karla a Anny Svídnické, Václav IV. Karel tak zajistil právní nezpochybnitelnost Václavova nástupnictví a vyloučil tak případné nároky na trůn ze strany potomků nové královny. 1. listopadu 1368 byla královna Alžběta v Římě z rukou papeže bl. Urbana V. korunována římskou císařovnou.

Císařovna Alžběta[editovat | editovat zdroj]

Pečeť Alžběty Pomořanské

Od svých předchůdkyň se Alžběta odlišovala ve více směrech. Byla popisována jako urostlá žena silné postavy a kypící zdravím, po svém otci Bogislavovi rázná, sebevědomá a cílevědomá. Byla nejplodnější z Karlových manželek a během manželství mu porodila šest dětí, z toho čtyři syny - víc než jeho tři předchozí manželky dohromady.

V roce 1366 se narodila dcera Anna, pozdější anglická královna, 14. února 1368 se v Praze?/v Norimberku narodil císařův třetí syn Zikmund. Na Pražském hradě se v červnu 1370 narodil Alžbětě druhý syn Jan, pojmenovaný po Janovi Lucemburském. Tamtéž se 13. března 1372 narodil další syn Karel. V roce 1373 Alžběta porodila dceru Markétu (později provdanou za norimberského purkrabího Jana III. Hohenzollerna). V srpnu 1377 se narodil poslední syn Jindřich, rok před smrtí Karla IV.

Karel a Alžběta měli zřejmě harmonické manželství, ostatně nejsou zprávy o tom, že by některé z Karlových manželství problémové bylo. V roce 1371 byl Karel vážně nemocen a Alžběta vykonala pěší pouť z Karlštejna ke katedrále sv. Víta v Praze, aby se modlila za jeho zdraví a na podporu své žádosti přinesla četné dary. Její zřejmě vřelý vztah ke Karlovi se stal vděčným námětem uměleckých děl jako např. Noc na Karlštejně.

Vdova[editovat | editovat zdroj]

Alžběta těžce snášela skutečnost, že Karel oproti jejím dětem upřednostňuje svého syna z předchozího manželství Václava. Dokonce i po Karlově smrti v roce 1378 měla zato, že její synové, princové Zikmund a Jan Zhořelecký, zůstávají v pozadí (svého nejstaršího syna Zikmunda vehementně podporovala ve snahách o získání uherské koruny). Na běh příštích věcí ale pravděpodobně velký vliv neměla.

Alžběta Pomořanská zemřela 14. února 1393 v ústraní na svém sídle ve věnném městě českých královen Hradci Králové. Byla pochována v královské hrobce v katedrále svatého Víta po boku císaře Karla IV.

Potomci[editovat | editovat zdroj]

Eliščina busta
1385 Marie Uherská (1371-1395)
1408 Barbora Cellská (1390-1451)

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu
  • KAVKA, František. Čtyři ženy Karla IV. Královské sňatky. Praha ; Litomyšl : Paseka, 2002. 189 s. ISBN 80-7185-493-X.  
  • Osobnosti - Česko : Ottův slovník. Praha : Ottovo nakladatelství, 2008. 823 s. ISBN 978-80-7360-796-8. S. 14.  
  • SPĚVÁČEK, Jiří. Karel IV. Život a dílo (1316–1378). Praha : Nakladatelství Svoboda, 1980. 721 s.  
  • SPĚVÁČEK, Jiří. Václav IV. 1361-1419. K předpokladům husitské revoluce. Praha : Nakladatelství Svoboda, 1986. 773 s.  
  • VOŠAHLÍKOVÁ, Pavla, a kol. Biografický slovník českých zemí : 1. sešit : A. Praha : Libri, 2004. 155 s. ISBN 80-7277-215-5. S. 70–71.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Císařovna Svaté říše římské a královna italská a burgundská
Předchůdce:
Anna Svídnická
1363 - 1378
Alžběta Pomořanská
Nástupce:
Barbora Cellská
Německá královna
Předchůdce:
Anna Svídnická
1363 - 1378
Alžběta Pomořanská
Nástupce:
Johanna Bavorská
Česká královna
Předchůdce:
Anna Svídnická
1363 - 1378
Alžběta Pomořanská
Nástupce:
Johanna Bavorská