Richenza z Northeimu

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Richenza z Northeimu

Richenza z Northeimu (okolo 1087 / 108910. června 1141) pocházela z rodu Northeimských hrabat a byla saskou vévodkyní, královnou a císařovnou Svaté říše římské a poslední významnou consors regni.

Rodina, život a politický vliv[editovat | editovat zdroj]

Richenza se narodila okolo roku 1087 / 1089 v manželství northeimského hraběte a fríského markrabího Jindřicha Tlustého († 1101) a Gertrudy Brunšvické (z Braunschweigu) († 1117), dcery míšeňského markrabího Ekberta I. Měla bratra Otu († 1117) a sestru Gertrudu († před 1165).

V roce 1100 se Richenza provdala za saského vévodu a pozdějšího císaře Lothara ze Supplinburgu (Süpplingenburgu), kterého její bohaté dědictví učinilo nejmocnějším mužem v Sasku. Manželé měli jedinou přeživší dceru Gertrudu (* 1115), která byla roku 1127 provdána za bavorského vévodu Jindřicha Pyšného z rodu Welfů († 1139), jejich synem byl Jindřich Lev (* 1129).

Richenza se po manželově boku stala roku 1125 římsko-německou královnou (korunována byla v Kolíně nad Rýnem) a roku 1133 císařovnou. Patřila k úzkému okruhu rádců svého manžela, na něhož měla silný vliv.[1] Jako spoluvladařka byla mnohými žádána o intervenci u svého manžela a účastnila se i 2. italského tažení 1136-1137. Svého manžela též zastupovala na říšském soudu. Její politické postavení a vliv je možno vidět také v tom, že roku 1134 pomohla zbavit vévodu Fridricha II. Švábského říšské klatby.[2]

Po smrti svého manžela (4. prosince 1137) se postavila do čela welfské strany proti Štaufům.[3] a jako nového krále se snažila prosadit svého zetě Jindřicha Pyšného, a to na základě nároku založeného na jeho designaci umírajícím Lotharem III. O Letnicích následujícího roku se však v čele poselstva saských velmožů objevila na dvorském sjezdu v Bambergu a uznala králem Konráda III. Po smrti Jindřicha Pyšného (20. října 1139) se Richenza stala tvrdou obránkyní dědických nároků jeho syna Jindřicha Lva, o jehož výchovu se také starala, a podařilo se jí prosadit, aby byl v Sasku obecně uznán právoplatným vévodou.[4]

Reference[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu článku nabízí Wikimedia Commons

  1. Fössel, A.: Die Königin, s. 273.
  2. Ketsch, P.: Frauen, s. 364.
  3. Kellermann-Haaf, P.: Frau und Politik, s. 256.
  4. Frommer, H.: Spindel, Kreuz und Krone, Herrscherinnen des Mittelalters, Wiesbaden 1996, s. 204-235. Srov.: Fössel, A.: Die Königin, s. 276.

Prameny[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Ennenová, E.: Ženy ve středověku, Praha 2001, s. 136.
  • Lexikon des Mittelalters 7, s. 829.
  • Fössel, A.: Die Königin im mittelalterlichen Reich. Herrschaftsausübung, Herrschaftsrechte, Handlungsspielräume, Stuttgart 2000, ISBN 3-7995-4256-6.
  • Ketsch, P.: Frauen im Mittelalter, Bd. 2: Frauenbild und Frauenrechte in Kirche und Gesellschaft, Quellen und Materialien, Düsseldorf 1984.
  • Kellermann-Haaf, P.: Frau und Politik im Mittelalter. Untersuchungen zur politischen Rolle der Frau in der höfischen Romanen des 12., 13. und 14. Jahrhunderts, Göppingen 1986, ISBN 3-87452-691-7.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Římsko-německá královna
Předchůdce:
Matylda Anglická
1125 - 1137
Richenza z Northeimu
Nástupce:
Gertruda ze Sulzbachu
Císařovna Svaté říše římské
Předchůdce:
Matylda Anglická
1133 - 1137
Richenza z Northeimu
Nástupce:
Beatrix Burgundská
Saská vévodkyně
Předchůdce:
Žofie Uherská
1133 - 1137
Richenza z Northeimu
Nástupce:
Gertruda Saská


Poznámka k posloupnosti: Od roku 1127 až do své smrti v roce 1130 nebo 1131 byla římsko-německou královnou též Gertruda z Komburgu, a to jako manželka vzdorokrále Konráda Štaufského, který byl po Lotharově smrti roku 1138 zvolen římsko-německým králem jako Konrád III.