Konstancie Aragonská
| otec | Alfons II. Aragonský |
|---|---|
| matka | Sancha Kastilská |
| I. manžel | Emerich Uherský |
| syn | Ladislav III. Uherský |
| II. manžel | Fridrich II. Štaufský |
| syn | Jindřich VII. Štaufský |
Konstancie Aragonská (1179 ?– 23. června 1222, Catania) byla aragonská infantka, která se sňatkem stala nejprve uherskou a druhým sňatkem královnou sicilskou a císařovnou říše římské.
Obsah |
Královna uherská [editovat]
Konstancie Aragonská byla druhým dítětem a nejstarší dcerou Alfonse II. Aragonského a jeho ženy Sanchy Kastilské. Alfons II. zemřel v roce 1196 a o jejím dalším osudu rozhodl její bratr, následník trůnu Petr II. Aragonský. Dojednal sňatek s uherským králem Emerichem. Svatba se konala v roce 1198[1] a o rok později královna porodila syna Ladislava.
Král Emerich záhy zemřel (30. listopadu 1204). Před svou smrtí se snažil zajistit synovu budoucnost a nechal jej jako čtyřletého 26. srpna 1204 korunovat a zavázal svého bratra Ondřeje, aby chlapce chránil a pomáhal mu vládnout, dokud se nedožije dospělosti. Ladislav se tedy stal králem a Ondřej regentem. Ondřej však záhy na sebe strhl veškerou moc a Konstancie s Ladislavem se stali jen něco více než vězni. Kruté zacházení s nimi napomínal i papež Inocenc III.. Konstancie proto uprchla i s dítětem do Vídně ke dvoru Leopolda VI. Malý Ladislav však 7. května 1205 zemřel. Dřívější regent, nynější král Ondřej II., převzal Ladislavovo tělo a pohřbil je v královské hrobce v Székesfehérváru. Vévoda Leopold pak poslal Konstancii zpět do Aragonu.
Císařovna Svaté říše římské [editovat]
Po návratu do Aragonu sdílela Konstancie se svou matkou královnou Sanchou rezidenci v klášteře Santa María la Real de Sijena v obci Villanueva de Sijena. Klášter založila matka[2] po smrti svého manžela a nyní zde žila na odpočinku. Zde strávila Konstancie pět let, dokud do jejího osudu znovu nezasáhl bratr Petr.
Petr II. potřeboval upevnit své vztahy s papežem Inocencem III., neboť potřeboval jeho souhlas s anulováním svého manželství s Marií z Montpellieru. Papež požadoval ruku uherské královny vdovy pro svého chráněnce, mladého sicilského krále Fridricha II. Štaufského. Konstancie návrh přijala a roku 1208 odcestovala na Sicílii. Do Aragonu se již nikdy nevrátila. Její matka zemřela krátce poté.
| „ | ...Konstancie, dcera aragonského krále, provdala se na radu papeže za císaře Fridricha... | “ |
| — Dubnická kronika[3] | ||
Fridrich a Konstancie byli oddáni v Messině 15. srpna 1209. V době sňatku bylo Konstancii již třicet let, zatímco jejímu manželovi pouhých čtrnáct. Současně byla korunována sicilskou královnou. O dva roky později se jim narodil syn Jindřich.
V té době v Německu probíhaly urputné boje o trůn. 9. prosince 1212 byl Fridrich korunován králem německým jako opozice proti Otovi IV. Konstancie zůstala na Sicílii jako královská regentka až do roku 1220.[4] Ota IV. byl definitivně sesazen 5. června 1215. Krátce poté byla Konstancie rovněž korunována německou královnou. Císařem a císařovnou Svaté říše římské korunoval oba manžele papež Honorius III. 22. listopadu 1220. Syn Jindřich se stal novým německým králem.
Konstancie Aragonská zemřela o dva roky později v Catanii na malárii. Je pohřbena v římském sarkofágu v palermské katedrále vedle svého muže s nápisem:
| „ | Já, Konstancie, jsem byla královnou Sicílie a císařovnou, zde odpočívám, Fridrichu, tvoje žena...[5] | “ |
Počátkem 21. století se stala jednou z postav historického románu spisovatelky Ludmily Vaňkové Dítě z Apulie.
Odkazy [editovat]
Reference [editovat]
- ↑ www.genealogie-mittelalter.de
- ↑ www.villanuevadesigena.com
- ↑ Kronika uhorských kráľov zvaná Dubnická. Příprava vydání Július Sopko. Budmerice : Vydavateľstvo Rak, 2004. 239 s. ISBN 80-85501-13-9. s. 90.
- ↑ ENNENOVÁ, Edith. Ženy ve středověku. Praha : Argo, 2001. ISBN 80-7203-369-7. s. 140.
- ↑ Ennenová, str. 139
Externí odkazy [editovat]
- (německy) Genealogie
| Uherská královna | ||
|---|---|---|
| Předchůdce: Markéta Francouzská |
1196 - 1204 Konstancie Aragonská |
Nástupce: Gertruda Meranská |
| Sicilská královna | ||
|---|---|---|
| Předchůdce: Konstancie Sicilská |
1210 – 1222 Konstancie Aragonská |
Nástupce: Jolanda Jeruzalémská |
| Německá královna | ||
|---|---|---|
| Předchůdce: Marie Brabantská |
1215 - 1220 Konstancie Aragonská |
Nástupce: Markéta Babenberská |
| Německá císařovna | ||
|---|---|---|
| Předchůdce: Marie Brabantská |
1220 - 1222 Konstancie Aragonská |
Nástupce: Jolanda Jeruzalémská |