Konstancie Aragonská

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Konstancie jako královna sicilská
Příbuzenstvo
otec Alfons II. Aragonský
matka Sancha Kastilská
I. manžel Emerich Uherský
syn Ladislav III. Uherský
II. manžel Fridrich II. Štaufský
syn Jindřich VII. Štaufský

Konstancie Aragonská (1179 ?23. června 1222, Catania) byla aragonská infantka, která se sňatkem stala nejprve uherskou a druhým sňatkem královnou sicilskou a císařovnou říše římské.

Královna uherská[editovat | editovat zdroj]

Konstancie Aragonská byla druhým dítětem a nejstarší dcerou Alfonse II. Aragonského a jeho ženy Sanchy Kastilské. Alfons II. zemřel v roce 1196 a o jejím dalším osudu rozhodl její bratr, následník trůnu Petr II. Aragonský. Dojednal sňatek s uherským králem Emerichem. Svatba se konala v roce 1198[1] a o rok později královna porodila syna Ladislava.

Král Emerich záhy zemřel (30. listopadu 1204). Před svou smrtí se snažil zajistit synovu budoucnost a nechal jej jako čtyřletého 26. srpna 1204 korunovat a zavázal svého bratra Ondřeje, aby chlapce chránil a pomáhal mu vládnout, dokud se nedožije dospělosti. Ladislav se tedy stal králem a Ondřej regentem. Ondřej však záhy na sebe strhl veškerou moc a Konstancie s Ladislavem se stali jen něco více než vězni. Kruté zacházení s nimi napomínal i papež Inocenc III.. Konstancie proto uprchla i s dítětem do Vídně ke dvoru Leopolda VI. Malý Ladislav však 7. května 1205 zemřel. Dřívější regent, nynější král Ondřej II., převzal Ladislavovo tělo a pohřbil je v královské hrobce v Székesfehérváru. Vévoda Leopold pak poslal Konstancii zpět do Aragonu.

Císařovna Svaté říše římské[editovat | editovat zdroj]

Koruna Konstancie Aragonské

Po návratu do Aragonu sdílela Konstancie se svou matkou královnou Sanchou rezidenci v klášteře Santa María la Real de Sijena v obci Villanueva de Sijena. Klášter založila matka[2] po smrti svého manžela a nyní zde žila na odpočinku. Zde strávila Konstancie pět let, dokud do jejího osudu znovu nezasáhl bratr Petr.

Petr II. potřeboval upevnit své vztahy s papežem Inocencem III., neboť potřeboval jeho souhlas s anulováním svého manželství s Marií z Montpellieru. Papež požadoval ruku uherské královny vdovy pro svého chráněnce, mladého sicilského krále Fridricha II. Štaufského. Konstancie návrh přijala a roku 1208 odcestovala na Sicílii. Do Aragonu se již nikdy nevrátila. Její matka zemřela krátce poté.

...Konstancie, dcera aragonského krále, provdala se na radu papeže za císaře Fridricha...
— Dubnická kronika[3]

Fridrich a Konstancie byli oddáni v Messině 15. srpna 1209. V době sňatku bylo Konstancii již třicet let, zatímco jejímu manželovi pouhých čtrnáct. Současně byla korunována sicilskou královnou. O dva roky později se jim narodil syn Jindřich.

Sarkofág Konstancie Aragonské (katedrála v Palermu)

V té době v Německu probíhaly urputné boje o trůn. 9. prosince 1212 byl Fridrich korunován králem německým jako opozice proti Otovi IV. Konstancie zůstala na Sicílii jako královská regentka až do roku 1220.[4] Ota IV. byl definitivně sesazen 5. června 1215. Krátce poté byla Konstancie rovněž korunována německou královnou. Císařem a císařovnou Svaté říše římské korunoval oba manžele papež Honorius III. 22. listopadu 1220. Syn Jindřich se stal novým německým králem.

Konstancie Aragonská zemřela o dva roky později v Catanii na malárii. Je pohřbena v římském sarkofágu v palermské katedrále vedle svého muže s nápisem:

Já, Konstancie, jsem byla královnou Sicílie a císařovnou, zde odpočívám, Fridrichu, tvoje žena...[5]

Počátkem 21. století se stala jednou z postav historického románu spisovatelky Ludmily Vaňkové Dítě z Apulie.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. www.genealogie-mittelalter.de
  2. www.villanuevadesigena.com
  3. Kronika uhorských kráľov zvaná Dubnická. Příprava vydání Július Sopko. Budmerice : Vydavateľstvo Rak, 2004. 239 s. ISBN 80-85501-13-9. S. 90.  
  4. ENNENOVÁ, Edith. Ženy ve středověku. Praha : Argo, 2001. ISBN 80-7203-369-7. S. 140.  
  5. Ennenová, str. 139

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Uherská královna
Předchůdce:
Markéta Francouzská
1196 - 1204
Konstancie Aragonská
Nástupce:
Gertruda Meranská
Sicilská královna
Předchůdce:
Konstancie Sicilská
12101222
Konstancie Aragonská
Nástupce:
Jolanda Jeruzalémská
Německá královna
Předchůdce:
Marie Brabantská
1215 - 1220
Konstancie Aragonská
Nástupce:
Markéta Babenberská
Německá císařovna
Předchůdce:
Marie Brabantská
1220 - 1222
Konstancie Aragonská
Nástupce:
Jolanda Jeruzalémská