Anna Svídnická

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Anna Svídnická
Česká a římská královna, římská císařovna
Busta Anna Svidnicka.jpg
Busta Anny Svídnické v katedrále sv. Víta
Korunovace 1353
Narození 1339
Úmrtí 11. července 1362 (23 let)
Praha
Pochována Katedrála svatého Víta, Václava a Vojtěcha
Předchůdce Anna Falcká
Následník Alžběta Pomořanská
Panovník Karel IV.
Potomci Alžběta Lucemburská
Václav IV.
Dynastie Piastovci
Otec Jindřich II. Svídnický
Matka Kateřina Uherská

Anna Svídnická (německy Anna von Schweidnitz, polsky Anna Świdnicka) (133911. července 1362, Praha) byla česká královna a římská královna a římská císařovna, třetí manželka římského císaře a českého krále Karla IV. Lucemburského

Třetí manželka císaře[editovat | editovat zdroj]

Anna byla jedinou dcerou svídnického knížete Jindřicha II. Svídnického, který zemřel, když byly Anně čtyři roky, a uherské princezny Kateřiny.

Anna byla vychována na uherském královském dvoře strýce Ludvíka I. v Budíně. V jedenácti letech byla přislíbena Václavovi, novorozenému synovi Karla IV. Když ovšem Karel o syna přišel a zemřela i jeho tehdejší manželka Anna Falcká, ucházel se o Annu sám. Annin strýc, svídnicko-javorský vévoda Bolek II. z manželství totiž neměl děti a Anna byla jeho dědičkou. Tento sňatek byl částí strategie, kterou nastolil už Karlův otec Jan Lucemburský - získat pro českého krále kontrolu nad piastovskými slezskými knížectvími. Uherský král Ludvík byl ostatně nápomocen při získáváním Svídnicka pro Lucemburky.

S Anniným strýcem Bolkem vedl Karel dialogy o svatbě. Pražský arcibiskup Arnošt z Pardubic si Karlovým jménem vyžádal u papeže Inocence VI. papežskou dispenc kvůli příbuzenství ženicha a nevěsty. Svatba sedmatřicetiletého Karla s čtrnáctiletou Annou se konala 27. května 1353. Přítomni byli Albrecht II. Rakouský, Ludvík Uherský, Ludvík Braniborský, Rudolf Saský a vyslanci polského krále Kazimíra III. a benátské republiky.

Českou královnou byla Anna korunována o dva měsíce později, 28. července 1353, v Praze. Dne 9. února 1354 ji Karel nechal v Cáchách korunovat římskou královnou. Římskou císařovnou byla korunována zároveň při Karlově korunovaci římským císařem na Hod boží velikonoční, 5. dubna 1355, v Římě.

Dcera Alžběta a syn Václav[editovat | editovat zdroj]

Malba Karla IV. a Anny Svídnické na Karlštejně

V roce 1358 Anna porodila dceru Alžbětu (1358–1373) a o 3 roky později, 26. února 1361, na císařském hradě v Norimberku syna Václava, který se stal králem jako Václav IV. Karel se tak konečně dočkal syna a dědice. Před Václavovým narozením byl ve značné výhodě Karlův mladší bratr Jan Jindřich, neboť měl již tři syny. Karel IV. se snažil jednak zajistit kontinuitu lucemburské dynastie v českých zemích a v Říši, jednak si chtěl pojistit trvalost připojení slezských dědičných vévodství Svídnicka a Javorska. Naplánoval proto sňatek své zatím jediné dcery ze svazku s Annou Svídnickou a potenciální dědičky obou vévodství Alžběty s jedním ze synů Jana Jindřicha.

S ohledem na fakt, že nejstarší syn Jošt Moravský byl zasnouben s jedinou neteří a potenciální dědičkou uherského krále Ludvíka Velikého a Jan Soběslav byl tou dobou vychováván v Praze, domnívá se Václav Štěpán, že mělo jít právě o Jana Soběslava. Tento sňatek měl být draze vykoupen poplatkem papeži za udělení dispensu pro manželství osob tak blízce příbuzných. Narození Václava IV. však tento plán proměnilo ve zcela zbytečný.

Při porodu třetího, bezejmenného, dítěte 11. července 1362 Anna Svídnická, ve své době považovaná za nejkrásnější ženu v Evropě, zemřela a s ní i bezejmenný potomek.

Karel IV. se o rok později, v květnu 1363, oženil s Alžbětou Pomořanskou. Svídnicko a Javorsko nepřipadlo Českému království po smrti Bolka II. v roce 1368, ale až po smrti jeho ženy Anežky Habsburské v roce 1392.

Potomci[editovat | editovat zdroj]

Kategorie Anne of Świdnica ve Wikimedia Commons

1366 Albrecht III. Habsburský
1370 Johanna Bavorská
1389 Žofie Bavorská

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • KAVKA, František. Čtyři ženy Karla IV. Královské sňatky. Praha ; Litomyšl : Paseka, 2002. 189 s. ISBN 80-7185-493-X.  
  • Kdo byl kdo v našich dějinách do roku 1918 / (Pavel Augusta … et al.). 4. vyd. Praha : Libri, 1999. 571 s. ISBN 80-85983-94-X. S. 18.  
  • Osobnosti - Česko : Ottův slovník. Praha : Ottovo nakladatelství, 2008. 823 s. ISBN 978-80-7360-796-8. S. 18.  
  • SPĚVÁČEK, Jiří. Karel IV. Život a dílo (1316–1378). Praha : Nakladatelství Svoboda, 1980. 721 s.  
  • SPĚVÁČEK, Jiří. Václav IV. 1361–1419. K předpokladům husitské revoluce. Praha : Nakladatelství Svoboda, 1986. 773 s.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Česká královna
Předchůdce:
Anna Falcká
13531362
Anna Svídnická
Nástupce:
Alžběta Pomořanská
Císařovna Svaté říše římské
Předchůdce:
Anna Falcká (jako německá královna)
1353/51362
Anna Svídnická
Nástupce:
Alžběta Pomořanská
Německá královna
Předchůdce:
Anna Falcká
13531362
Anna Svídnická
Nástupce:
Alžběta Pomořanská